Neumím jíst normálně, vím to o sobě. Bu´d nejím skoro vůbec, nebo, když už si tělo řekne (hypoglykemie a vše s tím spojené), tak bych snědla stodolu. Najím se dostatečně, a stejně neutiším pocit hladu. jedla bych pořád dál a dál, a ž k úplnému prasknutí, neznám míru. Z toho důvodu je pro mě přijatelnější udržovat tělo v prmanentním hladu. Jakmile ale dostane něco málo, už to jede a neví kdy přestat.
Jsem schopná jíst 5x denně po troškách, tak jak se má. Ale za tu cenu, že mám vlastně pořád hlad. Že se nikdy pořádně nenajím, a mé myšlenky směřují jen k jídlu. K těšení se na další jídlo, které mě svým množstvím stejně neuspokojí. Jen vzbudí další chtíč.
Nechci být zajatcem své chuti k jídlu.
Nechci po vás, abyste mi řešili můj problém, můj postoj k jídlu, ale ráda bych slyšela tipy, jak během dne zaháníte hlad v případě, kdy objektivně tělo už dostalo dost jídla a jeho chutě jsou mimo skutečnou tělesnou potřebu.
Co se dá jíst, žvýkat, cucat, aniž bych po tom tloustla...
Děkuji.
Poslat SZ
).
a věřím, že časem i to přežírání brzy odezní