většinou je to 2x do týdne a ještě k tomu jen večer.. najíme se, skončíme v posteli a mě to přestává bavit.. myslela sem, že vztah je o společných zážitcích, ne jen o posteli.. pořád vykládá, jak mě chce poznat za každé situace a skutek utek.. o společným víkendu si můžu nechat zdát, protože buď je v práci nebo odjíždí do rodnýho města.. chápu, má svoje věci a koníčky ve kterých mu nechci a nemůžu bránit, ale příjde mi, že víkend doma má přednost před víkendem společným.. a když už si o víkendu udělá čas, tak třeba jen v sobotu a to ještě večer odjíždí.. štve mě to, nevím co s tím.. asi chci tak moc..



Poslat SZ
...Prostě jsem si udělala své plány podle sebe, bez něj, když navrhl, že bychom se mohli vidět, řekla jsem něco jako:"promiň, nemůžu, mám to a to, domluvíme se jindy." A ejhle, jaký nastal obrat...Najednou je času na mě spousta, a je možné dělat i hromadu jiných věcí, kromě válení se v posteli a sám je iniciuje. Od té doby, co jsem přestala žít vyloženě tím vztahem, a začala si žít víceméně pro sebe s tím, že on je tady taky, se vše úplně změnilo. Takže za sebe bych Ti poradila - zatnout zuby, párkrát nemít čas a uvidíš, jestli se něco změní

spíš zase "přetrpět".. je to blbý, achjo..
