Prosím o vaše názory. Se svým přítelem chodím už víc jak šest let, mně je 24 a mu 29. On už by klidně založil rodinu, mně se do toho ale vůbec nechce. Připadám si na to ještě moc mladá a mám pocit že jsem ještě nic nezažila. Navíc nevím, jestli on je ten pravý. Mám pořád tendence zkusit ještě něco jiného. Vím že on mě moc miluje a chce se mnou být, také mi to často říká. Já mu už ale nedokážu říct, že ho miluju, jen to že ho mám ráda a to ho trápí. Moc mi na něm záleží, ale asi mi ve vztahu něco chybí. Nechce se mi s ním spát, asi mi ani moc neimponuje. Nemám tendence plánovat společnou budoucnost. Navíc mám pocit že se k sobě ani moc nehodíme. Já jsem spíš akční, pořád bych někam jezdila, něco vymýšlela, on je ale spíš pohodlný typ a nikdy nic nevymyslí. Tohle všechno mi jasně říká, že se s ním musím rozejít, když si to ale představím, je mi z toho hrozně smutno, vím že by mi moc chyběl a taky vím že by ho to hodně zranilo. A taky se bojím že se s ním rozejdu a pak už nikoho takového nepotkám a budu si to vyčítat. Mám ho fakt strašně moc ráda, jak se v takovém případě rozejít, nebo co dělat? Už takhle přemýšlím víc jak dva roky a pořád dokola a dokola...
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Mám ho moc ráda, cítím ale že to není ten pravý.
Poslat SZTakže, čím to tedy začalo? 1.Přitahuje tě fyzicky? 2.Raduješ se ze společně stráveného času? 3.Pokud jsi akční, nemůžeš tuto svou stránku využít na akce a výlety s přáteli? 4. Cítíš k němu lásku a pocity štěstí, když se líbáte, objímáte atd.?
Pokud jsi na všechny 4 otázky odpověděla ne, tak to není pro vztah ok.
Navíc ty nejsi připravena na další životní krok ve vašem vztahu a to je založení rodiny a ty další věci potom, a on to má naopak. Z toho mi to přijde, že jdete v tom životě vedle sebe, ale každý sám po své cestičce.
A v takovém případě buď zajít to vyřešit do poradny nebo se zařídit, tak jak to cítíš nejvíc. Pokud tě s ním nepojí nic víc, než pěkné vzpomínky, ale už ne city a věci jako láska, vzrušení, porozumění, důvěra a pocit bezpečí s ním, tak váš vztah pravděpodobně z tvé strany zkrátka vyšuměl.
Budoucnosti se neboj, jsi mladá. Já jsem se ze stejných důvodů bála opustit pár předchozích vztahů a pak jsem se mlátila do hlavy, proč jsem to neudělala dřív. Vezmi to tak, že když ho teď pustíš k vodě, bude si moct najít někoho, kdo s ním tu společnou budoucnost plánovat bude. Teď to není útěcha, ale mysli nejen na sebe a svoje potřeby, ale i na to, že když k němu nejsi upřímná a nevidíš vaši budoucnost, ale přesto s ním jsi, okrádáš ho o možnost plánovat tu budoucnost s někým, kdo ho bude brát celého. Teď to možná nepochopí a ublížíš mu, ale za pár let ti možná poděkuje.
Galerie obrázkůUž dva roky cítíš, že to není ten pravý a stále jsi s ním?
Nechápu.
Celkem si i protiřečíš.
Cituji akšíla: Mám ho fakt strašně moc ráda
Cituji akšíla: Nechce se mi s ním spát, asi mi ani moc neimponuje. Nemám tendence plánovat společnou budoucnost.
A v čem se tedy tvá láska projevuje?
Nemiluješ ho eroticky, abych tak řekla, ani zájmy nemáte stejné...
Myslím, že jde jen o zvyk, ale rozhodně ne o lásku. A to ani kamarádskou.
Je jasný, že je ti smutno z toho, že vztah končí.. ale oba jste mladí a oba si zasloužíte být s někým, s kým to je to to pravé ořechové...
Taky jsem udělala takovou chybu, s tím, že jsem o rozchodu uvažovala dýl než dva roky a teď? Beru ten zbytek jako zbytečně promrhaný čas v nefungujícím vztahu...
Sama víš, že to nemá smysl. Trápíš se ve vztahu, ve kterém nechceš být. Nejenže bráníš sobě si najít někoho lepšího, ale bráníš i přítelovi.
Jasně, že ti asi bude smutno, ale spíš po tom zvyku, že jsi s ním takovou dobu.
Cituji Sasanka: bráníš sobě si najít někoho lepšího, ale bráníš i přítelovi
Přesně tak 
Dlouhodobě nezadaný člověk má obavy začít něco nového, dlouhodobě zadaný má obavy ze samoty, je to sranda na tom světě. U Tebe to vypadá na tolik negativ, že snad ani nevěřím, že se teď ve svých 24ti letech ohlížíš na dva roky zmítání se v nespokojenosti, to je docela dlouhá doba... už jste se oba mohli těšit z nových zážitků. Vždyť jsi mladá, život nekončí!
Pochopila bych tě, kdyby vám to klapalo v posteli. Z takového vztahu - nevztahu se velice špatně odchází, i když rozum velí : "Pryč ! " ... 
Ale co vás drží pohromadě i když mezi vámi erotické dusno dávno vyvanulo, to nechápu. Soucit ? Zvyk ? Na obojí jste oba ještě velmi, ale velmi mladí ... !
ahojky, to je jak kdybych to psala já, opravdu, uplně ve mě hrklo..kdyby sis chtěla popovídat na toto téma, tak mi klidně písni do zpráv řeším s pauzami už 2 roky rozchod, ale mám to takové jako ty. Nevím co s tím.. 
u mě je ještě problém, že nemám moc přátel, se kterýma bych se mohla scházet, chodit pít.. S přítelem máme jen společné přátele
