Ahoj,vím že to nebude asi moc zajímavé,ale stejně to napíšu.Jsem na tom teď psychicky docela špatně nemám moc z ničeho radost i když bych spíš měla mít.Končím střední školu je mi 18,dostala jsem na půl ůvazku práci.která mě baví(píšu články do časopisu) .Finančně jsem na tom také dobře jenže můj problém číslo 1 je že jsem nemocná skoro před rokem mi našli nádor na vaječníku,ale naštěstí ne nijak nebezpečný alespoň pro teď.Nemám moc kamarádů i když nevím proč lidé se se mnou rádi baví jsem extrovert a ráda si s lidmi bavím i já.Jenže já nejsem ten tip co se chce bavit o blbostech co většina mích vrstevníků řeší prostě já se na svět dneska dívám už dost jinak také se více bavím se staršími lidmi.Vlastně mám jen jednu kamarádku se,kterou můžu mluvit o všem ale nescházíme se moc často protože já studují v Praze a ona bydlí 30km odemě.Další věc je že se asi líbím jednomu klukovi se,kterým se potkávám.On je velice hodný podle chování a podle toho co o něm říkají ostatní,ale taky dost nesmělý a stydlivý.Já ani nevím jak bych se k němu měla případně chovat ,také jeho kamarád mi jednou říkal že ani nikdy s nikým nechodil a to mu je 24 ,je i docela pohledný.Říkám si že bych se k němu ani nehodila jsem prostě úplný opak a taky když by zjistil že jsem nemocná tak by se na mě taky díval jinak,i když vím že určité není sobecký a hlavně vůbec ne hloupý.Prostě chtěla jsem se jenom někam vypsat nemám o tom s kým mluvit a jsem z toho docela špatná....