Dřív jsem měla problém s anorexíí a bulímií, ale potom co jsem si uplně rozhodila svoje zdraví, se snažím jíst normálně, respektive, snažím se dodržovat zdravý životní styl, ale je to težký, je těžký prostě nespadnout do toho kruhu hladovění, přežírání, zvracení..
od tý doby jsem přibrala skoro 20kg. Lidi z mého okolí ani nevěděli co jsem si v minulosti prožila, ale ted mě jen pomlouvají jak jsem obezní, a buřt, jako na jednu stranu by mi to bylo jedno, kdyby mi to řekli do očí, ale za prvý mě štve, že to všichni říkají mojí mámě, která dáva na názory ostatních a místo toho, aby se mě zastala a stála zamnou jako moje vlastní matka, tak ne, jen přikyvuje, nejdřív dělá jakože nic, potom je na mě zničehonic hnusná, pak něco naznačí, a potom to na mě všechno vybalí + se svýma názorama, ano já vim že nevypadám ideálně mám sice teď 160/66,5
zhubla jsem vlastně ted ze 70, ale jak si mám sakra připadat když mě popisuje jako obezního nemocnýho člověka, jako když se stravuje v mekáči. Taky dělá to, že když chci jít někam s večer s kamarádkama, tak mi uplně sešrotí moje seběvědomí a mou sebedůveru a já si pak celou noc připadám jak chodící gorila a mám prostě špatnou náladu. Taky když prostě už nějakou dobu vydržim u toho, že prostě mám ze sebe dobrej pocit, že se mi konečně něco povedlo, tak ona příde řekne mi, že jsem tlustá hnusná, a že prostě moji vrstevníci vypadaj jinak a tohle a bla bla bla..tak já mám zase chut se vrátit k tomu hladovění, přejídání a zvracení. Taky mi nadává za to, že si od ní nenechám poradit, ale jak ji mám vysvětlit, že prostě ona hubnutí nerozumí? Nebo, vy byste přistoupili na radu, abych třeba tejden nejedla vůbec nic a pila jen sodu, že se mi z toho zcvrkne žaludek? Kvůli tomuhle jsem chodila i za svoje peníze k psychologovi, ale bylo to k ničemu. Úplně mě tohle ubíjí, že mě vlastní matka nemá ráda a je na mě hnusná, kvůli tomu, že jsem mám nadváhu, a že o jiných lidech mluví tak hezky, taky bych si přála aby o mě řekla někdy něco pěknýho. Nejhorší na tom je , že se mě před ní nikdo nezastane, nemám se o koho opřít , jako jo mám nejlepší kamarádku, ale ona je štíhlounká a nemá takovou matku jako já, takže mě jen když může podrží, ale nejspíš se nedokáže ve mě vcícit, samozřejmě jí nic nevyčítám, ja vim že dělá co může, jsem jí za to vděčná. Spíš jde teda o rodinu, že nemám nikoho v rodině, kdo by se za mě postavil..nejradši bych se od rodičů odstěhovala, ale co zmužu když mi je teprv 17 a musím studovat, abych si v budoucnu našla nějakou dobrou práci
Máte někdo s tímhle mým příběhem nějakou zkušenost?
Jinak pardon za svůj pravopis, píšu to skoro ve breku..
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Máma mě nemá ráda, protože jsem tlustá
Poslat SZ
Galerie obrázkůUpřímně, nexchápu, jak může taková matka existovat. Úplně mě to vytočilo, sakra co je to za ženskou? Nejhorší je, že podle mě se takový člověk nezmění. Já bych jí upozornila na její chyby a pak bych jí ignorovala. Navíc podle cm a kg jsi normální holka, žádná tlustá ani obézní bečka. Tak bud v klidu. Zapracuj na sebevědomí tak, že si musíš uvědomit, že máma nemá pravdu a nemáš zapotřebí poslouchat a dělat si hlavu z takových nesmyslných keců. Hlavu vzhůru;)
Hele to není vůbec o postavě, o tom jak vypadáš nebo jaká jsi, kdybys měla 50 kilo tak by měla taky blbé kecy nebo by si našla něco jiného, čím tě shodit. To je prostě typ člověka, který si svoji frustraci a komplexy vybíjí na ostatních a vlastní dítě je první na ráně. Jednoduše zatni zuby a vydrž, než půjdeš na vysokou nebo pracovat a její kecy si vůbec neber k srdci. Obézní určitě nejsi, jez normálně, jestli chceš pár kilo shodit, začni cvičit. A nenech si od ní zničit sebevědomí.
Teda ... rodiče si člověk opravdu nevybere, fascinuje mne, čeho jsou rodiče někdy schopní...
Přesně jak psal/a ILChazz - není to o tobě, ale o tvojí mámě, ta s tím má problém, né ty...
Kdyby jsi byla sebelepší - dokonce i dokonalá - tak dokud tě tvoje máma bude chtít vidět jakou "tlustou bečku", tak tě tak prostě uvidí... Taky to na mne působí, že se do tebe jen chce strefovat, protože jí to asi dělá dobře... Mám doma sestru a je podobná, jenže u ní vím, odkud to pramení a je to podobný scénář, takže se tím pokus přestat stresovat, postavu máš v normálu a vidíš, že je tu plno lidí, co má názor podobný, tak na tom něco bude ne?
Mi to tak připadá , jako by ti záviděla, a chtěla tě akorát naštvat aby jsi si neužila večer venku s kamarádkami , aby jsi se necítila dobře přes den , aby tě shodila , aby jsi si náhodou neužívala pěkné chvíle a své mládí . Podle mě si na tobě vylívá nějaký druh zlosti . No a promiň ale 160/66,5 mi teda jako buřt nepříjde 
Myslím že tvá postava bude tak akorát , krev a mlíko ale buřt určitě ne , a být tebou úplně vypouštím z hlavy co ti říká , když jí ukážeš že to máš na háku co si myslí a co říká , budeš se sama cítit lépe. nechápu jak se takhle matka může chovat ke své dceři. úplně vypusť její hloupé řeči. Stejně o ně nestojíš. Pochybuji že když si s ní pomluvíš že to bude lepší. akorát jí dáš za pravdu , že tě trápí jak o tobě mluví. a věřím že jí to akorát tak udělá dobře. No hrůůza ! drž se 
Prošla jsem si naprosto stejným scénářem, máma mě deprimovala natolik, že ještě po 3 letech od odstěhování se z domova jsem nebyla dostatečně psychicky v pořádku, ale dnes už je vše v pořádku a kdybych tenkrát věděla, to co vím teď, tak jsem mohla být v pohodě už dřív
Napiš mi do SZ, myslím, že máme spoustu společného o čem si promluvit....
Moc se toho nedá dělat. Já to vydržela a když jsem šla na vejšku,tak jsem nejezdila ani domů. Pak jsem se natrvalo odstěhovala pryč. Ani když jsem inženýrka, tak jí to není dobrý a pro změnu teď vyzdvihuje,jak mají jiní lepší práci než já atd. Přitom mám stejně jako ona po 22 letech praxe a kariéru před sebou Zařídila jsem se pro sebe a jsem spokojená. I vztahy jsou teď lepší. Ona ví, že jakmile bude mít nějaký řeči, tak na návštěvu nepřijedu, takže se chová o 100% líp než dřív. Ale jediná moje rada je vydržet a její podrážení vypouštět druhým uchem ven...
