Netají se, že jde k milence, představuje ji přátelům, zastává se jí. Chci být nad věcí, ale nejde to. Je na tom někdo stejně?
Netají se, že jde k milence, představuje ji přátelům, zastává se jí. Chci být nad věcí, ale nejde to. Je na tom někdo stejně?
Cituji Veselka10: Když chlap odejde - rozuměj má milenku, od ženský, vždy je to selhání ženy.
Tak to si nemyslím.. a i Miss World se časem okouká.. Když chlap chce, tak podvede - a mužeš bejt krásná, chytrá, inteligentní, zábavná a stejně tomu tim nepředejdeš.
Reaguji na BlackCoffee: Souhlasit nemusíš, ale tak jako se jen tak věci nedějí u žen, nedějí se ani u mužů. On ten chlap "nezcvokne" jen tak pro nic. To, že dlouhodobě fungoval jako manžel a tzv. najednou se zblbnul, je jen odrazem toho, že už "toho" měl dost.
Pořád je to selhání ženy... ono co si budeme nalhávat, většina.. a tím neříkám všechny!... žen prostě jak má rodinu, tak zpohodlní atd., no a jednomu se to prostě může snadno zajíst, zvlášť, když si uvědomí, že víc než půlka života je v čudu, víš.
Cituji mowiska: Když chlap chce, tak podvede - a mužeš bejt krásná, chytrá, inteligentní, zábavná a stejně tomu tim nepředejdeš.
V tom to je, nikdo nepodvede "jen tak", ani muž ani žena. A nejde o to být krásná, chytrá, inteligentní, zábavná pro široké publikum, ale být zajímavou a atraktivní partnerkou pro svého muže a je úplně jedno jestli má dotyčná 40kilo i s postelí nebo 100. To je možná to čemu nerozumíš.
Takže vlastně za všechno může ženská... tak to je docela srandovní dobrý vtip na noc
Reaguji na Veselka10:
Nevím, jestli reflektuješ vlastní zkušenost, nebo se opíráš o to, co kolem sebe vidíš. Každopádně bych ti tady mohla vypsat x modelových situací, kdy tomu tak prostě není.
Obecně. Lidi - ani chlapi, ani ženský - nejsou bezchybní jedinci, i když si to o sobě někteří myslí
Nejsme naprogramovaní tak, abychom nereagovali na nálady, výhry, prohry a ztráty, které se nám v životě prostě dějí. Všem. Ve vztahu jsou emoce, zvraty, radosti, bolesti, je to živý organismus a je zákonitě určený pro sdílení těchto stavů.
Pokud jde někdo do vztahu s tím, že při prvním (nebo i dvacátém) "výkyvu", nebo jak ty píšeš selhání, partnera bude zahnizďovat jinde, jde o celkový přístup ke vztahu jako takovému, který neovlivní ani partner bůh.
Respektuju tvůj názor, a tak, jako si umím představit deset situací, kdy se jeden z partnerů ve vztahu dopouští zásadních chyb, které pomalu vedou k rozpadu, umím si představit další situace, kdy jde pouze a jenom o slabost, pohodlnost, selhání, morální nedostatečnost, ztrátu sebereflexe a soudnosti toho, který boří letitý vztah a paralelně tvoří další.
Cituji Veselka10: Pořád je to selhání ženy...
Ženská nemůže za to, že ji chlap podvádí ... stejně to platí i opačně .. každý jednou selže a kdyby to bylo jak říkáš, tak se podvádějí všichni ...
A ještě jednu věc pro Veselku
To, že tobě a podobně smýšlejícím se to "zatím" nestalo, ještě neznamená, že můžeš vynášet obecné soudy ve smyslu: Opustil tě partner, udělalas někde chybu! a že tě to v životě nepotká. Pochopitelně ti to nepřeju.
P.S. Ještě mě to v životě nepotkalo a doufám, že nepotká. Mám na starosti tři malé děti a jsem kolikrát tak protivná na všechny okolo, o nějakých něžnostech k partnerovi nemůže být ani řeč (to píše ta, která intimitu mezi partnery kdysi stavěla na první místo ), ale pevně věřím, že mám vedle sebe člověka, který má mozek a ví, že tohle všechno k partnerskému životu patří a v každém dalším by se to pouze opakovalo s tím rozdílem, že by si znovu musel zvykat
Cituji BlackCoffee: Obecně. Lidi - ani chlapi, ani ženský - nejsou bezchybní jedinci, i když si to o sobě někteří myslí
S tím rozhodně souhlasím.
Ono tohle je celkově dost obsáhlé téma. Dalo by se tu mluvit například i o tom, že když mají partneři problémy ve vztahu mají je řešit, je-li stav neúnosný a neřešitelný pak ho raději ukončit atd.
Stejně tak jako platí, že proutník je proutník.. a to jsem již napsala, ale kdo s ním spojil život, no žena.
Mnoho žen si myslí, že muže předělá, změní atd., ale ani to nefunguje.
Ani já Ti Tvůj názor neberu, ale osobně mi víc vyhovuje přijmout zodpovědnost za vlastní život i s chybami.. ty k tomu také patří, než se schovávat za výmluvy, to já ne to on.
Cituji BlackCoffee: To, že tobě a podobně smýšlejícím se to "zatím" nestalo, ještě neznamená, že můžeš vynášet obecné soudy ve smyslu: Opustil tě partner, udělalas někde chybu! a že tě to v životě nepotká. Pochopitelně ti to nepřeju.
P.S. Ještě mě to v životě nepotkalo a doufám, že nepotká
No vidíš a to je ono, kde jsi přišla na to, že se mi to nikdy nestalo? Stalo, před lety ano a vím kde přesně kde byla chyba. Proto jsem se z ní poučila, abych tutéž chybu neopakoval, od toho chyby jsou.
Nepřišla, ptala jsem se v úvodu, jestli reflektuješ vlastní zkušenost. Pokud se to stalo tobě, neznamená to, že všichni jedou tvůj model a byli ti chybující. Každopádně pokud víš, kde byl problém a bereš zodpovědnost na sebe, gratuluju :-)
A jinak díky za slušnou argumentaci, cením si toho. Jak jsem psala. Respektuju názor, se spoluzodpovědností za neúspěchy ve vztahu souhlasím, s jistým napětím, osobním prostorem, asertivitou a občasnou vzácností to vidím velmi podobně, jen nesouhlasím s obecným černobílým rozdělením na viníka a oběť.
Jakožto monogamní jedinec nevěru považuju za osobní selhání a pokud pomocí ní budu řešit nespokojenost ve vztahu, aniž bych vyčerpala veškeré komunikační prostředky, stavím se na stranu toho, kdo zklamal. Partnera a hlavně sama sebe. Pokud mám nepřekonatelný vztahový problém, vztah na férovku ukončím, a až poté nakročím do jiné postele.
A o totéž bych prosila i toho nejbližšího, koho vedle sebe mám.
Reaguji na Hanka Doll:
Cituji Hanka Doll: Jako častá milenka to vím jistě.
No to je něco
Téma Manželova milenka je vyřešené (ukončené) - nemůžete do něj již přispívat. Tohoto stavu téma obvykle dosáhne, pokud nastane některé z následujících situací: