... Mám lepší dny i horší...nechala jsem kvůli němu školy, kterou jsem stejně studovala asi kvůli němu. Jdu do práce, hrozně se bojím. Nebývala jsem taková, ale zdá se mi, že po rozchodu jsem nesamostatná, nerozhodná, jsem ráda, že jsem se dokopala k tomu rozhodnutí, že půjdu pracovat. Často brečím, myslím na něho. Vím že jsme se hádali, ale byly to prkotiny, pak nám vždy bylo dobře. Chtěla bych to zkusit znovu, vím, že to se mnou bylo někdy náročné, kvůli výchově potřebuju dost lásky a jistoty, ale snažila jsem se mu dát vše co jsem měla, být na něho co nejmilejší, když jsem na něj někdy vyjela.. On mě opustil a mě nezbylo nic. Jasně, mám rodinu kamarády díky za ně, v práci se mi snad bude líbit, ale on byl smysl mýho života, a to byla chyba..nevím co mám dělat a kde mám najít někoho jiného.



Poslat SZ
... Dlouho jsem se chtěla usadit, snad brzo potkám někoho, s kým to bude možný.
Taky chci změnit prostředí a osamostatnit se. Já chtěla studovat i kvůli sobě, ale i kvůli tomu, že jsem prostě měla studujícího přítele. A jelikož je ta škola celkem náročná a je to pětiletý obor který nemá moc perspektivu, tak jsem se rozhodla že si za rok navýším vzdělání v oboru který mám ze střední. Práci budu mít jistou a peníze lepší než po výšce s kterou teď skončím. Nevěděla jsem co po rozchodu dělat, hodně jsem uvažovala a plácala se v tom, ale myslím že potřebuju právě tohle.