Mluvení ze spaní

Reaguji na Cokoladovazelva: to už se mi taky stalo

Já mluvila ze spaní jako malá, teď nevím, jestli se mi to stává, ale snad ne. Ale celkem často se mi stává, že se mi něco zdá a já začnu křičet nebo brečet a to mě vzbudí.

Kamarád je náměsíčnej a nedávno mi popisoval, co se mu stalo... pro informaci uvádím, že si občas brigádně přivydělává jako barman.

Prý šel normálně spát a druhý den mu mamina vyprávěla, co v noci prováděl. V tomhle stavu šel do obýváku a začal se hrabat v jejich baru, začal si snášet panáky a chtěla je nalívat - šramocení probudilo mamku, když ho viděla, flašky zelené mu sebrala z ruky a šla ji uklidit. Mezitím, co jí uklízela se kamarád sebral, šel do kuchyně, pustil vodovodní kohoutek a křičel na mamku: "už to točím, ty to piš" )))

On samozřejmě o tom vůbec nic neví .. vše mu popisovala mamina.

Jednou se prý i probudil u sousedů v posteli - a to tam nikdy nebyl

moje babička s dědou se kdysi dívali na TV, v té místnosti byl i prádelní koš, v tom došel spíci strýc, zvedl víko, vyčůral se a odešel

Jinak, já občas ze spaní vzdychám, pak si všichni myslí kdoví o čem se mi nezdálo ale vždycky když vzdychám, tak se mi zdá noční můra ale vysvětluj to někomu

Tak mně se to nestává - teda aspoň mi to nikdy nikdo neříkal jako malá jsme akorát byla náměsíčná, chodila jsem po baráku a tak, ale to už přešlo (doufám nadobro ).
Přítel občas takhle něco zabrmlá a nebo i něco řekne, zkoušela jsem, jestli i odpovídá, ale to fakt jen málokdy a většinou ještě nesmysly a ráno si na to samozřejmě nepamatuje.
Ale moje spolužačka ze základky takhle mluvívala často, na výletech jsme jí chudinku vždycky zpovídaly a fakt odpovídala jasně, srozumitelně a k věci. Ráno jsme si z ní pak dělaly srandu a ona samozřejmě vůbec nic nevěděla..
Ale proč se tak děje, že je člověk i schopnej odpovědět a k věci, to vážně netuším...

To máte teda zážitky, normálně se tady směju

Reaguji na vendelinka1: Plivla na polštář

Taky prý mluvím ze spaní, do toho občas zachrápu, zafuním a doufám, že nic víc už nedělám. Nejvíc mě štve, že člověk nikdy neví, co z té pusy vypustí. Nedávno jsem příteli v noci prý říkala, že s těma skřínkama do kuchyně musí už konečně něco udělat a on mi říka: "Co se skřínkama?" (zrovna jsme dělali kuchyň) a já mu na to prý odpověděla: "To ti nemůžu říct, to je tajný." a zase jsem usnula Dneska jsem asi zase něco říkala, ale bohužel mi neřekl co a já si jako na potvoru nepamatuju o čem se mi zdálo.

Ahoj, vy, které mluvíte , zdá se vám tu noc třeba nějaký sen? Já prý taky mluvím, ale nechápu, jak je to možný, když mě se něco zdá jen tak jednou do roka...

Reaguji na okwliw: ¨
Řekla bych, že se ti něco zdá...jen si to nepamatuješ

Já ze spaní nemluvím nebo o tom aspoň nevím ale přítel ten toho v noci nakecá

Přítel taky ze spaní mluví a ráno když zjišťuju, říká, že se mu většinou fakt něco "k tématu" zdá