Můj expřítel a já, pořád a stále dokola...

okamžitě odstřihnout, ignorovat. Právě neco podobného prožívám a vím že to přežiješ jen tak, a ještě z hrdostí.
Je to hrozně těžký, ale já jsem odstřihnuta už měsíc (také mě pořád píše, zve na kafe) a věř mi že je to úleva čím dál větší..

Hodně síly !

A proč je chyba v něm?....Ty ho miluješ a on tebe možná taky, každopádně na tom vztahu chce pracovat.
Nečetla jsem tedy tvůj předchozí deníček, ale z mého pohledu nechápu, proč to tedy chceš ukončit a nechceš na tom vztahu zapracovat?

Sám od sebe mi nenapíše... řekl mi, že to můžeme zkoušet, ale že si klidně mezi tím může najít někoho jiného, i když teďka řikal, že cíleně nikoho nehledá... ale minulý týden jsem si projížděla na FB stránku akce, kde jsem byla den před tím (četla jsem si komenty a prohlížela fotky) a on tam napsal na zeď a sháněl nějakou holku, kterou potkal, když ona šla taky na tu akci... to mě zlomilo a zase jsem ho poslala do háje, načež prej to bylo nevinný a že prostě to nemám zahazovat.... tohle mě trápí, že co když prostě já se budu nějak snažit a on mi pak řekne: hele, potkal jsem tuhle a tuhle, je jiná než ty, rozumíme si a nemusí na sobě pracovat.

Když mu nenapíšu, tak sám se neozve (po čemž mi je dost divně, když si řeknu: sakra já za ním dolejzám), když napíšu, třeba mi ani neodepíše a pak mi akorát řekne: jé, já zapomněl... Mám ho odevšad vymazaného, nemám potuchy, co dělá zrovna... dneska jsem mu posílala sms a 2x volala, kvůli programu, co jsem vymyslela, že bysme mohli dělat, jestli má volné odpoledne, načež zavolal asi za 2 hodiny (kdy můj program byl pasé) a ani slovo o tom třeba: promiń, měl jsem to a to, nemohl jsem mluvit, bylo mi to líto, asi to bylo cítit v hlase, ne, že bych mu přímo vyčetla, proč nevolal... jenže se naštval, tak jsem mu popřála hezký den. Pak teda zase zavolal, jeslti se chci teda sejít, jenže prostě já už neměla sílu, tak jsem nikam nešla....... stýská se mi, mám z toho staženej žaludek... z jeho chování tak nějak necítím to, že by mě měl rád, ačkoliv to říká, nebo píše... a když jsem mu v pondělí 2x řekla, že to nezvládám, ptal se mě proč to nechceš zkusit.... ale já už se takhle trápim 3 měsíce..... všem jsem radši řekla, že jsem ho poslala do háje, aby o mě už neměli starost, tak to mám na triku sama....

Reaguji na Janis87:

nevolej, nepiš ! má tě jistou tak si děla co chce ! ja vím že je to těžké ale vydrž ! Ten pocit hrdosti co ti to přinese stojí opravdu za to !

Myslím, že už s tebou asi ani nechce být a pokud jo, tak jen proto, že nemá zrovna jiný program.Ale kvůli nějakýmu vašemu vztahu to nedělá. Myslím, že bys mu už neměla psát, volat,žádný společný program vymýšlet...Je to určitě těžký, ale když se od něj odpoutáš, tak se ti uleví a nebudeš se trápit...

Přijde mi to celkem jasné, myslím, že se Ti to nebude líbit, ale nechává si Tě jako zálohu. Zálohu, když se brzo nenajde žádná jiná, když nebude moct jít s kámošema... Takže bych nedoufala, nevolala, nepsala, prostě vůbec nekomunikovala - akorát pak holky ztrácí svou hrdost, protože se do toho znovu namotají.
A těm kecům nevěř, nic ho nestojí říct "proč to nezkusit", ale kdyby to zkusit opravdu chtěl, tak by pro to něco dělal.

Hodně štěstí! Bude to dobré - ale s někým novým!

Ahoj, prošla jsem si tvé starší deníčky a koukám, že jsem ti taky kdysi přispívala. A ono je to téma pořád aktuální? ;-(
Asi ti taky moc nepomůžu, resp. neporadim nebo nepotěšim. I touhle fází jsem si prošla, kdy jsme se s ex vídali spíš z mé iniciativy a já to moc dobře cítila (ale neměla jsem sílu se na něj úplně vykašlat, protože on občas reagoval, i když spíš ze slušnosti než z opravdové chuti mě vidět..). Teď bych si za to nafackovala, ale tenkrát jsem to jinak nezvládala, nedokázala jsem se ho úplně vzdát, i když mi z toho bylo spíš ještě víc mizerně.
Ale nechci tě úplně odradit, my se s ex nakonec zase dali dohromady. Jenomže až po tom, co jsem se s rozchodem smířila, resp. to vzdala, dala mu konečně pokoj a začla se soustředit na sebe a zase se chovat jako normální samostatná holka, která ho nepotřebuje. Takže jestli jsi přesvědčená, že o něj opravdu stojíš a chceš ho zpátky, tak se prostě kousni a nech ho být. Můžeš na něj myslet, jestli to jinak nejde, ale dej mu prostor. Jestli to má mít ještě nějakou šanci, musí si on uvědomit, že tě chce. A o tom ho svým nátlakem a snahou nepřesvědčíš, spíš naopak..

Proč ho Ty prosíš o to, abyste se nescházeli? Prostě to udělej SAMA. Přestaň ho kontaktovat, vymýšlet nějaký program apod., nescházej se s ním, i když Tě bude lákat a nahánět. Potřebuješ čas sama pro sebe, aby jsi se dala dohromady a ujasnila si, co vlastně chceš. Z jeho strany to zatím vidím na to, že mu dělá dobře to, že vidí, že Ty ho máš pořád ráda a má Tě jako zálohu. Pokud s ním přerušíš veškerý kontakt, nebudeš se s ním scházet, tak pak teprve možná uvidíš, jak to vlastně cítí on a jestli Tě chce zpátky opravdu nebo jen tak pro zábavu.

Jo, vždycky mu vydržim nepsat, neozývat se, tak den.... minulý týden, když jsem zjistila, že teda hledá nějakou holku na tom FB jsem mu napsala smskou, že už tak nemůžu, ať mi dá pokoj a byla jsem vzteklá zbytek dne... ale večer pak jsem sepsala dlouhý email, no.... pak se chtěl sejít a zase mi mazal med kolem pusy.... Já nevím, co mě k němu táhne. Každá jiná holka by se už na něho vykašlala s já... škoda slov.

Reaguji na Janis87:

co tě k němu táhne ? ..ten jeho přístup, chlad, nezájem. Bud jěho "zrcadlem" a dělej to samé, bude ti lépe, věř mi !

Ahoj, chtěla bych se jen zeptat, to je ten stejný přítel, o kterém psalas někdy minulý rok?

Abys pochopila, napíšu ve zkratce to, co se stalo mně. Mám to teď uplně stejně. S přítelem jsme se rozšli před několika měsíci, já jsem se odstěhovala. Vím, že jsem měla přetnout kontakt, bohužel jsem to ale nedokázala. Ze začátku mi psal on, pak to pomalu ustávalo a já jsem mu psala sama od sebe. Nějak mi to chybělo. Vždycky odepsal. Několikrát jsme se viděli, on mluvil o lásce, o mém odstěhování jako naší obrovské chybě a přešlapu, návratu a bůhví čím. Ještě před pár dny.
Teď se neozývá. Několik dní. Tuším, že má někoho jiného. Asi. Nejspíš to táhnul s ní i se mnou zároveň a během této doby zvažoval, s kým bude. Šíleně mě to trápí, chybí mi, ale zároveň se mi tak hnusí, že to ani nedokážu popsat. Hlavně to, jaký je srab. To je asi to nejhorší.

Takže si myslím, že pokud tento vztah není ukončený už takovou dobu a je to pořád co by kdyby, tak to nemá cenu. Nemyslím si, že by nebylo možné se k sobě vrátit, pokud budete oba chtít, ale každý si asi musíte urazit svůj kus cesty. Chvíli se nevídat. Takhle jen mluvíte o nápravě, ale nic s tím nejde udělat, protože se vždycky nějakým způsobem ,,pohádáte" (lepší slovo mne teď nenapadlo). Myslím, že právě to, že při každé schůzce něco řešíte a ty nad tím pořád přemýšlím, tak vás svým způsobem brzdí. Mám pocit, že kluci nechtějí řešit nic. Nedokážete se odpoutat, ale nedokážete být zatím spolu. Takže asi jediné řešení je několik týdnů/měsíců nekomunikovat a uvidí se, jak se to vyvine.