Cituji vilima: Je to pro něj určitě dost citlivé téma, proto by to chtělo vymyslet nějaký diplomatický způsob (třeba že ses ty rozhodla zkusit žít zdravějším způsobem, a jestli se nechce občas přidat, když uvaříš místo omáčky s knedlíkama třeba lososa se salátem...)
Chápu jak to myslíš, ale jsem přesvědčená o tom, že ani takhle to ve většině nefunguje, protože pořád jde o určitou formu nátlaku. On může klidně i uznat, že má slečna pravdu, ale jsem si téměř jistá, že dokud o tom on sám (tedy, že opravdu chce změnit svůj životní styl) nebude přesvědčen, tak to moc fungovat nebude. Ne, že by nemohlo, ale spíš ne.
Nechci to tu nějak předhazovat, ale před pár lety jsem řešila něco obdobného. Tedy ne tloušťku partnera, protože mě se hubení muži nelíbí, stejně tak jako zavalité koule a chlap je pro mě něco mezi, pro mě "tak akorát", což můj chlap splňuje.
Nicméně šlo o to, že měl závažné zdravotní problémy.. tlak, dna, játra atd., kdo zažil kombinaci striktiních diet při těchto nemocech, tak ví, že to je fakt mizérie, z jedné strany vyřazení soli, což je nakonec super, ale určitě ne v první chvíli, když je člověk zvyklý solit, na druhé straně rapidní omezení tuků, masa, vyloučení luštěnin a mnoho jiného, takže osekaný jídelníček o to, co všechno nesměl, byl dost chudý.
Začala jsem zkrátka postupně, nejdřív jsem vyřadila sůl, ale zároveň jsem první dny vařila taková jídla, která i bez ní budou chutná. Když si jeho chuťové pohárky zvykli, vyřadila jsem postupně 90% uzenin. Ne, že bychom je do té doby moc jedli, ale přeci jen občas ano. Používala jsem i nadále např. kvalitní anglickou, ale v mnohem menším množství a tak dále.
Skutečně velkým pomocníkem je např. vařit taková jídla u kterých je možnost suroviny, nakrájet na menší kousky, např. u masa to funguje výborně, a zároveň se přidávají další základní suroviny, pocitově i chuťově zůstává pocit, že je masa hodně a při tom ho může být klidně polovina atd..
Zkrátka, dle mého názoru, je mnohem lepší, když v takové či podobné situaci, kterou zakladatelka řeší a její partner už o tom, že jí jeho postava vadí, změnit jídelníček nenásilně a postupně tak, aby to jen minimálně zaregistroval a neměl pocit, že dělá něco, co musí, ale vůbec se mu do toho nechce. Protože když na první pohled nebude mít pocit nátlaku a dostane na talíř výborné jídlo, u kterého si ani moc nevšimne, jak moc je jiné, postupná změna nebude násilná, ale přirozená.