Náš vztah se nikam neposunuje

V 26 letech je na všechno času dost. Na druhou stranu, vztah by se měl vyvíjet a skutečně, lásky se člověk nenají. Co ty děláš pro to, aby jste se někam posunuli? Vyvíjíš nějakou snahu? Jakou ty máš práci? To nepíšeš. Tím neútočím, jen jsou to důležité informace. Každopádně pokud je to tak, že on je líný a nemá snahu a připadá mu jeho život ok, kdežto ty se v práci snažíš, zajímá tě kariérní postup a chceš od života víc, máte problém v rozdílných životních hodnotách a postojích, nehledě na rozdílnost ve vztahu k penězům, což jsou dle mého zásadní rozdíly vedoucí k rozchodu (ačkoliv tady u jiných deníčků často nesouhlasím, když každý hned píše "rozejdi se")

Ve 26 letech máš ještě času na všechno, jak dlouho jste s přítelem spolu, bydlíte spolu aspoň? Znám spoustu lidí co jsou spolu třeba 8 let a taky se na svatbu nechystají a já osobně se do toho taky nikdy nijak nehrnula

S přítelem byste si to měli nějak v klidu probrat. Řekla si mu někdy že ti to vadí? Pokud je opravdu jen líný a nemá snahu si najít lepší práci (pokud by teda opravdu mohl) je něco špatně a většinou s tím člověkem moc nepohneš dokud nebude chtít něco změnit on sám. Vídám to na lidech v okolí, když člověk tu snahu nemá, tak se ten druhý může klidně postavit na hlavu a bude mu to k ničemu.

U nás tohle vedlo k rozchodu. Za pět let jsme s ex nebyla na žádné dovolené (kromě trávení víkendů u jeho rodičů), byli jsme zasnoubení, ale svatbu jsme neplánovali (spíš mě chtěl jen uklidnit prstýnkem, abych měla pocit, že se něco možná někdy v nedohlednu bude dít), neměli jsme byt (furt brblal, jak tenhle je drahý, tenhle se mu nelíbí - proto jsme tři roky žili v naprosto příšerném podnájmu), o dětech nechtěl ani slyšet (když jsem potratila, tak mi vlastně řekl tak nějak, že je rád, protože nic vlastně nemáme a dítě by bylo překážkou). Ta jeho nečinnost mě naprosto přestala bavit. Navíc, když jsme taky viděla, jak se ostatní někam posunujou a já stagnuju, nechtěla jsem v tom už dál pokračovat. Ale rozdíl je v tom, že já jsem s ním tu budoucnost neviděla...

To dost záleží na každém, někdo chce děti dřív, na někoho je brzy i ve 30... Nemůžeš říct, že má zakladatelka čas na všechno, když to ona sama tak nevnímá a nejradši by se už viděla jako vdaná s dítětem. Já to chápu, mě bude za půl roku 23 a když někomu řeknu, že už bych chtěla mít dítě a vdát se, tak pořád poslouchám "na to máš ještě čas, jsi mladá" ale nechápu, jak to někdo může říct, proč si všichni připadají tak chytří, že si myslí, že můžou ostatním říkat, kdy mají ten správný čas na to mít rodinu?
Teď to prosím neber tak, že se do tebe nějak navážím jen si myslím, že každý člověk pojem "správný čas" vnímá jinak.

Jinak bych s přítelem asi vážně promluvila, jak si to tedy do budoucna představuje, měli byste se aspoň částečně v plánech shodnout, pokud to má mezi vámi fungovat

Reaguji na petulajz: Ono taky záleží jestli to probírali pořádně s přítelem, protože jak píšeš pro zakladatelku může být čas teď a pro přítele může být čas za 10 let. Chlapi se do závazků obecně moc nehrnou.
Jinak já to spíš brala tak, že ve 26ti letech nemusí ještě panikařit, že nemají vlastní byt, atd... Zakladatelka je mladá a nemusí na to tak spěchat jako kdyby jí bylo o 10 - 15 let více.

To je pravda. Na téhle věci by se měli dva shodnout už na začátku vztahu...

Mluv mluv a mluv! Řekni mu, co očekáváš a dost možná se začnou dít velké věci. A na rovinu mu řekni, že tahle stagnace tě dlouho bavit nebude. Dej mu šanci to napravit. Pokud tě miluje, udělá první poslední.

Holky, neblbnete !? Co otevřu nějaký deníček, tak to je jak přes kopírák : "je mi 26 / 27 / 28 ( prostě do třicet ) , to není málo, mám nejvyšší čas, ... " No potěš.
Taková vyjádření zní zoufale - a lidi se zoufalým myšlením mají většinou i zoufalý život, takže doporučuji změnit nejdřív to.
V druhé řadě doporučuji zrušit fejsbůk - sociální sítě jsou dobrá věc, informace jsou nad zlato - ale pokud to na některé slabší jedince má takový ten "porovnávací efekt "ve smyslu "všechny kámošky mají to a to, jen já chuděra ne" , ba pokud to jde až tak daleko, že tě to sice silně láká flirtovat jinde, ale jelikož kamarádky jsou vdané a mají děti, tak se do toho hrneš taky, ať nejsi pozadu a ať si nepřipadáš trapně, jak píšeš ..... tak je někde error.
No a v neposlední řadě mi tam chybí nějaká komunikace z vaší strany, místo toho píšeš na internet, že "nemá ani na prstýnek". Nevím přesně, kolik je průměrný plat, ale zdaleka ne každý mladý ( ano, jste mladí ! ) člověk má v kapse volně ložených cca šedesát papírů, za které si nedovede představit nic zajímavějšího, než šutr na prstu slečny, která mezičasem spřádá plány, jak uhnat jeho kámoše. Nebo padesát za prstýnek a deset jako první splátku hypotéky ( poslední bude v důchodu ) ?
Já neříkám, že je špatně něco chtít a jít si za tím, to ani náhodou. Ale připadá mi to trochu, jako bys chtěla kočku, pořídila sis psa a teď jej nutíš, aby se naučil mňoukat. Pokud ti stávající přítel a jeho postoj k životu nevyhovuje, není řešení jej do něčeho tlačit, ale najít si kompatibilnější protějšek. Doufám, že na to nebude protiargument, že jsi "stará" a že "už nikoho nenajdeš" , to jsem už tady poslední dobou taky párkrát viděla .....

Reaguji na dadabus: připojuju se k názoru

Proč hned tolik? Pěknej se dá sehnat i za 5000.
Jinak se vším souhlas, vyprdla bych se na to. Ale ne kvůli srovnání s kamarádkama, nýbrž kvůli tomu že není nikde psáno že spolu mají lidi zůstat s někým jenom proto "že už jsou spolu dlouho" a je čas se vzít. Někdy se holt stane že je třeba se porozhlédnout jinde.

Reaguji na kubikula_barbucha: ještě bych dodala že mám kamarádky v tom samém věku Co si na byt vzaly hypotéku samotné.
Proč sama nemáš hypotéku? Proč sama něco nedeláš? Jen si asi stezuješ a chlap aby se staral
Reaguji na dadabus: souhlasím

Reaguji na dadabus: Někomu prostě ta nečinnost v dlouholetém vztahu vadí. Já jsem například ta jedna z nich. Na Fcb moc nejsem, je mi úplně jedno, jaký kdo žije život (nesrovnávám se s ostatníma), ale někdo cítí čas na změnu ve 22, někdo v 25 a někdo až ve 35. Slečna má ideální věk na založení rodiny, takže chápu, že má chuť se usadit. Ale tyhle žabomyší války tady na Omlazení asi budou furt, takže čekám, až se na mě navalí haty...
Btw, prstýnek se dá pořídit za symbolickou cenu. Jde hlavně o tu symboliku a ne o cenu, přece...

A vyjádří se k tomu zakladatelka ještě nějak nebo jen nahlíží?

Nemá ani na prstýnek - no to záleží co očekáváš, pokud něco za x desítek tisíc, tak se asi nedočkáš.. pěknej se dá sehnat jak už bylo řečeno i za pár tisíc... nebo tě taky může požádat prstýnkem pro děti co sežene někde na pouti nebo ti ovázat kolem prstu pampelišku

Hypotéka - no... mě by zajímalo jestli ty sama děláš něco pro to, aby jste měli víc peněz.. ty si hledáš líp placenou práci? šetříš? nebo prostě čekáš, že tohle obstará všechno chlap? to by mě fakt zajímalo, rozhodně to neber jako nějakej útok

Nikdy sem nepochopila tady to přirovnávání se ke kamarádkám - jsou vdané, mají po svatbě, mají děti, mají byt, mají dům, auto, jezdí na dovolené.. no a? Potřebuješ ke spokojenému životu vědět co dělají tvé kamarádky? Jak si žijí, jakej je jejich soukromej život? Plánuješ snad s nimi žít nebo máš potřebu se jim pak pochlubit? Žij si svůj život a kašli na to co vidíš na okolí, ne?

Mluvíš o tom se svým přítelem? Zná tvoje obavy, plány do budoucna? Jakej má na to názor? Jak si to představuje? Jakej je jeho výhled do budoucna?

Zase předem čekáš to nejhorší ? Zcela zbytečně. Psala jsem, že

. Jestli se chce usadit nebo ne, to je její věc a její svobodné rozhodnutí - ale jaksi by bylo lepší používat v její případě rozum místo fejsbůku - například. Nebudu to tu po sobě celé přepisovat
Cenu prstýnku jsem odhadla jako 2-3 x průměrný výdělek v ČR , samozřejmě, že lze sehnat jak za dvě eura, tak i za půl milionu