Nekonečné přejídání se

Žiješ přes týden jinde než tam,kde trávíš víkendy?
Ono totiž pokud doma nic k jídlu nemáš,tak nemáš co sníst pak přijedeš k rodičům a tam je klasicky plná lednice a ty neodoláš neb celý týden vlastně strádáš.
Dám ti příklad koupím domů dvacet velkých čokolád,dvacet koblih nebo jiné věci ve velkém množství a budou v dosahu,vím,že je můžu sníst,přecpu se a druhý den koupím opět něčeho hromadu.Po týdnu už mi to nebude vzácné a z čokolády si dám maximálně půlku tabulky
Prostě ten mozek ví,že tělo nebude strádat,vždy k jídlu něco doma bude a tak je v klidu.
Omezovat se stylem "co doma není to nesním" je nesmysl.Pak právě kdykoliv se člověk dostane k jídlu,tak s prominutím sežere kde co

Každý z nás se někdy přejí, až je mu třeba i špatně a cítí se na prasknutí, např. oslava narozenin, Silvestr, depka, horší je, pokud se to stává často nebo se to překlene v nějaké pravidlo. Nevím, v jaké míře se to projevuje u Tebe, pokud myšlenky na jídlo ovlivňují nějak výrazně běh Tvého života, pociťovala bych to jako problém. Přejídání se je jedna z poruch příjmu potravy, která se od mentální bulimie liší tím, že nenásleduje snaha vyrušit energetický účinek jídla (zvracení, projímadlo, cvičení apod.). Za diagnózu se považuje v případě, kdy se celý den postižené točí jen kolem jídla. Vůbec tím nechci říct, že je to Tvůj případ. O tomto problému se moc mezi lidmi neví, nebo ho spousta za problém ani nepovažuje. Kromě toho, že se všechny myšlenky točí jen kolem jídla, je tu druhá stránka, a to zdravotní - přibývání na váze a další důsledky nezdravého stravování, protože kdo z nás, když ho přepadne "žravá", se přejídá zeleninou Já podobný problém mám taky, mám takový špatný návyk, když mě přepadne depka nebo se mi něco nepovede, už stojím u sporáku a smažím třeba palačinky z litru mléka nebo si to brázdím s vozíkem po supermarketu v oddělení cukrovinek. Jediné, co mi pomůže, je pravidelné sportování. Když mám třeba dovolenou a nechci se do práce vrátit jako cvalík )))), musím si ráno zaběhat, pak jsem vysílená a chut na jídlo je minimální. Pokud bych se dostala do situace, kdy mě to ovládá, neváhala bych vyhledat odbornou pomoc. K tomu souhlasím s tím, co psala Tiakia, pokud třeba týden žiješ velmi skromným jídelníčkem a pak se na Tebe usměje velká čokoláda, no tož odolej jí

Tak na tohle opravdu pozor, to už je jen malý krok k bulimii. Máš pár možností: - najít si koníček, třeba sport. Když budeš sportovat víc, tak pak tě ty přejídací chutě opravdu přejdou. A nebo a to jsem udělala já, zbav se myšlenek na kalorie atd. Prostě se jednou přejez, bude ti ze sebe špatně, ale buď v klidu. Když se budeš pořád nervovat, tak pak budeš zase jíst, aby sis zklidnila nervy. Je to takový začarovaný kruh.
Hodně štěstí!

to jsme dvě, akorát já to mám i přes týden :-/

Ahoj, bohužel jsem zažívala (a někdy i ted zažívám) to stejné. Mně nejvíc pomáhá být celý den zabavená tak, abych na jídlo nemyslela. Přes týden stejně jako ty nemám problém, je škola, práce, lítám všude možně. Víkendy a prázdniny jsou bohužel krize. Už jak holky radily, běž si zacvičit, na nákupy do města, ven s kamarády nebo přítelem. Prostě nejhorší je sedět doma a nevědět do čeho píchnout, to pak taky myslím jen na to, co bych snědla.
Jsi spokojená se svou postavou? Já čím si připadám "tlustší" a čím víc chci zhubnout, tím častěji se přejídám, je to začarovaný kruh Hodně štěstí v dalším boji, vím, jak těžké je se tohohle zlozvyku zbavit

přes týden i o víkendech jsem doma, jídla je u nás pokaždé dost. Pokud mám den naplánovanej tak že se nestihnu zastavit, všechno je v pohodě, jak mám třeba jen volné odpoledne hned se vrhám na jídlo

jednou? přejím se jednou, je mi ze sebe špatně, ale hned druhý den to udělám znovu málokdy jde jen o jeden den.. po takových dnech jsou zase takové že nejím skoro vůbec. Teď mi raďte ať jím pravidelně, že jedině tak se všechno srovná. Jednoduše se to říká, vím dobře co bych měla jíst a kdy, ale neumím to. Vždycky se to nějak zvrtne.

přesně jak říkáš, začarovaný kruh.. se svojí postavou spokojená nejsem, ale tlustá si nepřipadám, spíš mi lidi říkají jak jsem hubená, proto by nikdy nikdo nevěřil kolik toho dokážu sežrat

Já jsem na tom byla úplně stejně. Akorát vlastně jsem všechno, to co jsem do sebe nacpala, následně vyzvracela. A takhle to bylo několikrát denně. Pomůže ti buď to, že se budeš přejídat zeleninou nebo budeš silná a začneš to přejídání omezovat. Dá se to zvládnout, je to těžké ale ne nemožné.