Nemůžu ho dostat z hlavy

Ahoj holky,

asi ani nechci přímo radu, spíš se potřebuji vypsat, a budu třeba ráda za názor nebo příběh některé, která zažila něco podobného

Už asi rok mám kamaráda, no, kamaráda na sex. Začalo to tak, že jsme se seznámili, pak spolu párkrát někam šli, něco spolu měli, ale on měl tehdy nějak nedořešený vztah s bývalkou, ke které se potom vrátil. Já jsem to respektovala, líbil se mi, ale nebyla jsem zamilovaná, i když mě to tehdy zamrzelo. Mezitím jsme ale byli stále v kontaktu, psali jsme si víceméně jako kamarádi, a často. Pak se asi po 3 měsících definitivně rozešli, a od té doby se občas potkáme a jsme v častém kontaktu.
Já žádného přítele nemám, proto mi to i svým způsobem vyhovuje, a nechci se moc vázat teď. On od té doby nikoho navážno taky nemá, ale jinak je dost na holky a je mi jasné, že má určitě nějaké takové jako mě - asi s nimi nemá až takový vztah jako se mnou, spíš to budou nějaké kratší záležitosti. No ale protože vím jaký je, myslím ty holky plus ještě pár dalších vlastností co má, tak bych s ním nechtěla chodit, když si to představím. Ale, jak jsem řekla, jinak ho mám ráda - ale není to zamilovanost, naštěstí, a má v sobě pro mě prostě něco, čím nedokážu tenhle náš vztah ukončit, i když bych někdy ráda, protože přes to všechno cítím, že mě to občas už unavuje, a taky proto že představa jeho s jinou mi vadí.
Takže vím, že nejlepší by bylo s ním úplně nebo hodně utnout kontakt, ale to já nedokážu, zvlášť když jinak nikoho nemám. A možná mě na tom udržuje taky právě to, že to je jak to je. Ale přijde mi, že to už trvá hrozně dlouho Nevím, ještě nikdy jsem s nikým takový vztah neměla.
Ale jinak chodím mezi lidi, seznamuju se, rozhodně na něj nejsem nějak upnutá a neběžím hned jak napíše nebo tak, ale prostě pořád tady je.
Ale upřímně, kdyby on měl zájem, asi bych to s ním zkusila. Už kdysi dávno mi řekl, že je se mnou rád, ale není zamilovaný, já jsem to tak taky měla, takže to bylo okey. A občas se mě pak zeptal na věci jak to cítím já, ale nedokázala jsem mu nic takového říct, po tom co jsem věděla, jak to má on. No a teď bych dokázala jen kdyby s tím přišel první, a navíc nevěřím že by byl schopný zamilovat se do mě po takové době.
Ale jak jsem napsala, rozumově s ním být nechci, protože bych se asi trápila, ale tím že jsem to nezažila a je mi s ním dobře tak mě to možná k němu pořád tak táhne, nevím.
Díky všem co jste to dočetly až do samého konce