Nemůžu to tu na vesnici vydržet...

No takhle neuvažuje ani můj přítel.. s mým přítelem mám dohodu, že první dítě stihneme do mých 30... napřed je hlavní dokončit školu, najít si práci, nějakej rok v ní být a až pak se můžem bavit o dětech... navíc je třeba si i mládí užít bez dětí... )

takhle ženy uvažovali možná tak před dvaceti lety, kdy bylo prioritou hned po skončení školy otěhotnět, nejlépe 3x po sobě... Já jsem taky po skončení VŠ a dítě nechci ani za nic, naco bych pak studovala, chci to nejprve nějak zúročit... Píšeš, že děláš to co tě baví, co umíš a ještě i dobře vyděláváš? Takové štěstí nemá každý, nenech se do ničeho nutit, pokud to tak necítíš

Měla by sis uvědomit jestli ho miluješ, jestli seš schopná tohle snášet... jestli nebude do budoucna pro vás hlavní problém ty rozdílný názory - děti, někam vyrazit, ...

Hotový psycholog ...
Jenomže když se podívám na předešlé deníčky zakládatelky, tak se to jen hemží slovy rodina, děti, dětský pokoj, .... takže ne že bych se přítele chtěla bůhvíjak zastávat, ale začínám mít opravdu pocit, že zakladatelka prostě neví, co chce a místo toho, aby se sem tam šla vyluftovat do města, popřípadě zkusila nějak takticky nasměřovat přítele tam, kam ona chce ( ono to jde ) , tak z toho zachvíli bude rozchod
Přítel dělá na pile, nebo co jsem to tam na té předešlé stránce vyčetla ?
EDIT : Nechci rýpat, ale když už je přítel tak tradičně založen, tak by mu mělo být jasné, že nejdřív by bylo dobré vztah nějak "legalizovat" a až potom vyrábět děcka.

No já jsem pro mladé maminky, než pro staré. To už jsem tu psala v mnoha diskuzích a asi bych to téma nerozvíjela, ale ten tvůj na mě působí stylem, že si tě tam chce nějak pojistit, tak na to tak spěchá a vlastně tedy od tebe očekává to, že budeš paní domácí. Dobrá hospodyňka, co i pro pírko přes plot skočí
Neznám tvého přítele a nevím, co myslí vážně a co je třeba jen poznámka do větru alá hihihi, ale jsou muži, co si tě právě takto pojistí a pak nemůžeš nic i kdyby jsi tam zešílela. Navíc úplně ignoruje tvé potřeby. Jasně, že se dá o dítěti uvažovat, ale ty máš potřebu ještě nějaký čas pracovat a bavit se a on to ignoruje. Teď si vem, jaká by byla vaše komunikace do budoucna. V podstatě by ti jen řekl, že to je tvoje starost a bylo by hotovo..Možná cítí, že nevíš co chceš a jsi tam z toho frustrovaná a tak si řekl, že kdyby přišlo to dítě, tak by tě ty myšlenky přešly a byl by klid

Podle mě se k sobě s přítelem prostě nehodíte, nepatříte k sobě... Každý máte jiný pohled na svět, představy o trávení volného času, o dětech.. Je jasné, že jsi frustrovaná, když se nedokážete na ničem dohodnout vesnice tě moc nebere a do toho máš přítele, kterému se nic a nikam nechce a je mu jedno, že se nudíš. Těžko říct, jestli to někdy může fungovat ku spokojenosti vás obou.

Přijde mi, že každý chcete něco jiného, každý jste z jiného těsta. Tvůj přítel je asi spíš na tradici, má rád svůj klid a není moc akční, ty se ještě tak trochu hledáš a chceš si užít života, poznávat (sebe i okolí). To je celkem problém a asi je potřeba se nad tím zamyslet, jestli ti to tak bude vyhovovat do budoucna. Buď nějakým způsobem budeš přítele směřovat jinak (nenásilně nenápadně) s tím, že vyjdeš vstříc i sobě v tom, co chceš dělat, nebo se budete jeden druhému čím dál více vzdalovat.
Zdá se mi ale, že přítel je hodně pohodlný, vyhovuje mu, že tě má doma, servis se vším všudy, a do toho ještě dítě. Pak ale nechápu, proč si tě nechce vzít, když je tedy tak tradičně založený? Bavili jste se o tom někdy?
Mám totiž takový neblahý pocit, že si tě chce tím dítětem jen pojistit.

Ano v minulých deníčkách a diskuzích jsem psala o rodině atd,, vždyt ji taky plnánuju, jinak bych nesla na ves - chtela jsem to hlavne kvůli budoucí rodině... ale budoucí! až budou děti, tak pochybuju, že budu chtít někde jezdit atd.. Ale zatím nejsou, a to je ten rozdíl.

Právě Nejvíc potom trpí ty městské holky, co šly do baráku na vesnici a přítel po dětech ztratil zájem a případně své manželce zakazuje aktivity. Z toho pak vzniká domácí násilí apod. hrozná psychárna, ale to už zacházím do těch extrémů.

A proč by se ti nechtělo? To, že má někdo děti neznamená, že bude do konce života dřepět na zadku. Když jsou děti malé, tak je jasné, že s nimi musíš být doma, ale pak už můžeš vyrážet s nimi. Dětmi život nekončí. A nebo alespoň já si představuji, že budu s dětmi aktivní a budu s nimi jezdit na výlety jako to dělali moji rodiče díky kterým jsem získala nějaký zájem. Jen si to musíš trošku srovnat. Miluješ přítele? Jsi tam s ním šťastná? Nikdo ti nechce nabourávat vztah, ale jak se tu psalo tak podle mě tě to bude trápit vždycky, protože ty jsi akční člověk a přítel zase ten domácí pohodář. S tím se budeš muset smířit a najít si své vlastní aktivity a nebo jiného chlapa.

já bych ještě něco přidala k tomu psovi - zakladatelka píše, že přítel je proti a hafana nechce a bojí se, že by je to ještě více oddělilo. Podle mě je tady ale i možnost, že by to mohl ten pes i trochu stmelit (pokud tedy přítel není vyloženě odpůrce jakýchkoliv zvířat nebo nemá ze psů fobii)... Moje mamka vždycky chtěla psa, taťka byl názoru, že se asi zbláznila a že psa ne. Každopádně si za tím mamka stála (a já a brácha jako malé děcka jsme ho taky chtěli), tak nám v tom taťka nebránil, ale s tím, že veškerá péče o psa bude na nás... No a jakmile jsme měli doma štěně, taťka úplně obrátil a i teď, o 8 let později, je to jehonejvětší miláček, společně s mamkou každý den venčí a to i když máme domek se zahradou...

EDIT: ale názor, že psa ne, protože je to hodně starostí, ale dítě teď hned ano, i když slečna ještě nechce, moc teda nechápu

až budou děti,tak budeš muset,protože ty děti budou chtít do města třeba do kina,na diskotéku a podobně ty je budeš muset vozit.

Měla jsem na mysli pouze ježdění a řešení svých zájmů, děti samozřejmě vozit budu, jsem zvyklá řídit denně osobně i v zaměstnání

Reaguji na Lucyluck: Na zájmy si čas najdeš, ale to by ses musela bavit s ženskýma z vesnice ke kterým bys to dítko někdy dala na hlídání atd. jde jen o to jaké máš zájmy, kdybys je chtěla dělat, tak už je děláš a nemusíš psát deníčky Ten problém vidím v tom partnerství, protože to cítíš, že spolu nic nepodnikáte a to je to hlavní, co tě štve viz to jak přemýšlíš nad tím odloučením. Ještě mě napadlo zkusit začít jezdit sama. Sebrat se občas i beze slova a odjet. Auto máš. Třeba by mu začalo vrtat v hlavě, kde se touláš a s kým a sám by se chtěl zúčastnit taky, i když těm chlapům to někdy nedochází, tak se musí asi jen slovně a přímo, jenže když to v sobě nemá, tak se můžeš stavět na hlavu a nic. Po nějaké době vztahu ti lidé potřebují umět fungovat jako kamarádit tj. mít společné zájmy. Jak to tam není, tak si ti dva začnou lézt na nervy..

Já nevím co tu řešíš když je to tak jasné. Vůbec se k sobě nehodíte. Už teď to cítíš a myslíš si že se to zlepší . Tak to jsi naivní. Tyhle věci se jen zhoršují.Z tvého chlapa se stal nudnej vesnickej balík, kterému stačí velmi jednoduchý život u škopku piva v nějakém pajzlu. A občas udělat něco kolem baráku. Ale co tvoje potřeby ? Zdá se že prvotní zamilovanost přešla a ukazuje se realita. Se psem jsou starosti A co teprve s dítětem ? Tam jsou teprve starosti . Zřejmě by to leželo celé na tobě. Dle jeho slov ,protože ženský stačí běhat kolem dítěte a to je celý její život. Sorry ,ale tvůj přítel mě příjde hodně omezený. Takový fakt nesnáším. Navíc mu nestojíš ani za to aby s tebou někam šel kromě hospody tak maximálně. To je fakt láska. Na tvém místě bych neztrácela zbytečně čas někde, kde nejsi šťastná. Sama vidíš že s přítelem už žijete vedle sebe místo spolu a to je dost zlé. Na tvém místě bych se poohlížela po jiné práci někde ve větším městě, kam bych se nastěhovala. A začala znovu. Časem si našla partnera k sobě ,který to vidí stejně a kterému na mě skutečně záleží. Takhle bych to udělala já. Nemyslím si že tady najdeš to co hledáš na té vesnici se špatným partnerem ,který se k tobě vůbec nehodí. Chce to udělat rázný krok ,jinak štastná zřejmě nebudeš. tak to vidím já.

Reaguji na Colorka:

Naprosto výstižné, lépe bych to nenapsala