Nervozita při schůzce

tohle můj častý případ...

nevím co poradit. Sama u sebe si všímám, že jsem nervózní víc s někým, na koho se snažím co nejlépe zapůsobit a naopak sama sebou a v pohodě jsem s někým, u koho mi o nic víc nejde...asi jasné no
takže co bych poradila, tak : snažit se sama sobě nějak "vnutit", že je to jen kamarád a o nic nejde

No právě, ale ono je to tak asi vždycky. Možná je to i tím, že jsem teď byla delší dobu sama a mám prostě zajetý určitý věci,mám ráda když můžu mít čas jenom na sebe a když se rýsuje nějaký vztah nebo možnost vztahu, začínám mít automaticky strach,možná i proto, že mám strach, že mi ublíží nebo, že mu jde jen to jedno. Jinak je pěkné si říkat, že jsme kamarádi, což je vlastně pravda, ale nějak mi to nepomáhá. Taky mám celkem problém v tom, že mě dotyčný oslovuje zlatíčko,broučku,šmudlo apod. No ne, že bych měla problém s nějakým oslovováním, ale zatím jsme jen přátelé a já takovéhle oslovování nikdy moc nepraktikovala ani u mých ex. Nějak nikdy nevím jak ho mám oslovit já . Přijde mi opravdu ujeté psát chlapovi čumáčku, lásko,zlatíčko když spolu nic nemáme a taky je to chlap, potřebuje to k životu?

Reaguji na Iveta.Trump: téda..musím říct, že mi připadá jako bych teď četla o sobě
Jsem na tom úuplně stejně. Sama přes 2 roky, zajeté svoje věci, zvyklá si plánovat dny podle sebe.

Můžu se zeptat, jak dlouho se s tím dotyčným znáte?

já u první schůzky taky mlčela,jen kejvala bože až sem byla překvapená že se ozval znovaD při druhý už to šlo mohem líp

Reaguji na djanettka: možná mu ta nervozita přišla roztomilá
Já teda ztroskotala jen jednou, dotyčný potom přišel na to, že si spolu nemáme co říct.A já se jen "bála" mluvit...:-/

Znám se s ním přes rok. Vždycky to bylo dost zvláštní, nikdy jsme se k sobě moc neměli, spíš jsme se znali přes známé. Potom jsme si začali dost psát, ale já byla čerstvě po rozchodu, tak jsem to nějak nehrotila a jelikož jsem se prostě bála něčeho nového, tak jsem ho odmítala. No a když jsem měla zájem já, tak to zase ztroskotalo u něj. A takhle to probíhalo celý rok a teď od července si tak píšeme-nepíšeme, no poslední měsíc je to dost intenzivní. Spíš z jeho strany to vždy vypadalo, jako by si chtěl jen užít, ale já prostě nejsem ten typ co by do toho šel třeba jen na jednu noc. Teď to vypadá, že má opravdu zájem, ale přece jen mám pořád strach..