Neschopnost navazovat jakékoliv vztahy

Jinak mě napadá přihlásit se do nějakého zajímavého kurzu, který by tě mohl bavit, a tam je velká možnost nezávazně a přirozeně si popovídat, nemusíš hned dělat velké přátelství, stačí se zajímat o toho druhého, ono to pak půjde už samo, i když třeba nejsi upovídaná, ten druhý už si na tobě něco může najít, co ho bude zajímat, pokud teda nebudeš odpovídat jen ano/ne Dobré jsou takové ty kurzy ručních prací (malování na sklo, na hedvábí, a takové ty různé techniky...), tam jsou ženské upovídané, všechno tam jde přirozeně, při práci se dobře povídá, navíc většinou jedna od druhé chtějí rady nebo pomoc a fakt je to dobrá příležitost přijít do nějakého kontaktu i pro stydlivky

Ahoj! Zkus si dát inzerát na lide.cz! Kamaráda se takhle seznámila s hodně holčinama..Ne vždy se s každým sešla a s někým se viděla jednou a nikdy víc, ale našla si dost kamarádek...Dokonce její nejlepší kamarádku poznala přes inzerát. Rozhodně si nemyslím, že si musí dávat inzerát jen zoufalci..Je to právě dobré pro lidi, co mají problém se navazovat kontakty. Kamarádce třeba vadilo, že si na ní dělají všichni čas je když partner/partnerka nemá čas ...Nebo třeba na inzerát můžeš odpovědět...Rozhodně to zkus a uvidíš! Hodně štěstí!

podívej se sem:

http://seznamka.lide.cz/date.fcgi?akce=ad_list&okr es_ID=0&kraj_ID=0&cat_ID=15&auth=&age_from=23&age_ to=28&requirePhoto=0

Jak může být někdo odtržený od SVĚTA?

Tohle nechápu... jak může být někdo odtržený od světa? To mi připomíná ten případ zavřené ženy ve sklepě, to myslíš jako takhle? Přece když člověk není někde vyloženě uzavřený, tak nemůže říct, že je odtržený od světa... ten svět je všude kolem, stačí se rozhlédnout a vidět ty možnosti. Vztahy si můžeš budovat, i kdybys byla na opačné straně světa, jen musíš chtít a když už jsi rozhodnutá, že chceš, tak pro to něco udělat.

Reaguji na Lady Flame: mám stejnou reakci, taky nechápu, byla jsi rychlejší

Přesně tak. A pochybuji, že by byla slečna v dětství zavřená někde ve sklepě.

To taky nemusí být špatné, aspoň si zvykneš o někoho se zajímat, pokládat otázky, odpovídat, budeš mít přehled o věcech, o kterých se ráda bavíš a o čem méně, to ti může potom pomoct při mluvení s někým "naživo". Určitě ale nevyhledávej jen virtuální přátelství, zkus to třeba později zkombinovat s nějakým tím zájmovým kroužkem.

To samozřejmě ne, ale to jsem ani nenapsala. Zakladatelka psala, že byla izolovaná od všech, tak jsem se ptala jestli alespoň chodila do školy. Zajímalo mě to, jestli u nich probíhala třeba domácí výuka a totální izolace.

Nevím, ale proč by někdo posílal desetileté dítě na půl roku do zahraničí? Co by tam dělalo? Vždyť musí chodit do školy...

pokud fakt nikoho nemáš s kým by jsi se mnohla jit nekam seznamit nebo kdo by te nekam vytáh, myslí že jedinou záchranou je prihlasit se do nejakeho kroužku, zajmove skupiny a pod. ...hodne kamardek jsem si našla, když jsem zavodne tancovala , jste 2krat, 3krat tydne spoolu a pak se jezdi treba na soustredeni...takze urcite doporučuju nejakej skupinovej sport... druhou možností je hledat na internetu, určite se najde nekdo jako ty a kdyz si budete psat a pak si treba date sraz, tak získás vetsi sebevedomi a ve dvou už to pujde líp .a taky by me zajímalo kam te na pulroku poslali a proč teda píšeš, že jsi 13 let v izolaci?

V první řadě by bylo nejlepší, kdybys nám to trochu více upřesnila. Nějak tomu nerozumím. Jak tě mohli odtrhnout od světa ? Kam tě poslali rodiče ? Když nám to upřesníš, možná ti budeme schopny lépe poradit

Reaguji na beru_: Mě jediné co napadá kam by tě mohli poslat a mohli te tim odtrhnout od společnosti je snad nějaký speciální ústav kvuli nějakým problémum. Je to možné? Nemyslím to nijak zle, myslím si, že tady se anonymně otevřít můžeš a nikdo normální tě tu za to nebude odsuzovat. Nicméně jiné vyloženě izolované místo si nedokážu představit. Všude je někdo, s kým se dá pustit do řeči a s kým pak můžeš postupně navazovat nějaký vztah. Takže pokud to bylo jiné místo, tak neni možné, že si malinko namlouváš, že se nedaji najít přátelé? Prostě že už je to přece jen o nějakém bloku co máš v hlavě? V tom případě je určitě dobře, že si to uvědomuješ a chceš s tím něco dělat. Určitě se neboj o tom mluvit. Věřím, že i tady se dají najít slečny, které hledaji spriznenou duši a pochopení v druhých. Jen je třeba se trochu snažit komuniovat. Nebát se tolik otevřít. Pokud máš ted už tu moznost si někam zajít tak se s tím dá určitě něco dělat a zkusit nějakou zálibu kde bude určite mnoho žen, které si rády popovídají. Taktéž na internetu se určitě dají najít slečny, které se rády vrhnou na nějakou společnou aktivitu. Jen myslet na to, že někdy stačí hlavně chtít. Držím Ti palce

Reaguji na meggi.di:

Přesně jsi na to natrefila.. Jenže problém je to, že jsem tam neměla co dělat.. To byly ty rodinné problémy, kdy se mě chtěl jeden člen zbavit a vyhrožoval, že jestli tam nepůjdu, že mě zabije. A jasně, že nejsem ÚPLNĚ odtržená od světa, ale prostě nedokážu navazovat vztahy, nikdo mě nikam neposunul a já jsem v tomhle hrozně zpomalená. Než na něco přijdu, tak jsem opožděná min. o 2-3 roky před ostatníma a to mě hrozně brzdí. Doma se o mě/můj rozvoj nikdo nezajímal a poslední roky dost tápu, nevím co dělat, na co se zaměřit.. Jsem fakt ztracená existence asi :/

Tak asi si měla hodně kruté dětství ale na tuhle větu

se vymlouvat nemůžeš. Nikdo nikoho nikam neposouvá. To musíš udělat jen ty sama. Nikdo tě nemůže nakopnout(do nějaké činnosti) když sama nevíš co by jsi chtěla dělat a co by tě bavilo. Tohle si musíš ujasnit sama. Ono mít přátelé je hodně dobré o tom žádná ale oni za tebe tvůj život žít nebudou.
Doporučuju zamakat na svém sebevědomí a zkusit tu seznamku jak tady holky navrhovaly. A když to nepůjde, tak vyhledat pomoc psychologa aspoň se budeš mít komu vypovídat.