Nesnáším když musím s někým nakupovat

Já taky nakupuji nejraději sama.Nikdo přece nemusí vědět co a za kolik kupuju.Pak jsou z toho jen pitomé řeči a pomluvy,že jsem si koupila to a nebo ono a na co mi to vlastně za tolik peněz bude atd...
Stojí mi to za to?Já myslím,že určitě ne a proto chodím nakupovat zásadně sama

Tak to se divím kolik holek nemá rádo nakupování s kamarádkami .. Já naopak si nakupování sama vůbec neužiju, nebaví mě to, začnu bejt unavená a nic se mi nechce zkoušet.. Taky mám neustálou potřebu všechno v obchodech komentovat a prostě si chci pořád povídat. Navíc když jdu s kamarádkou, která je pomalejší než já a zkouší si různý věci, tak si ten obchod znovu projdu a natrefím na věci které jsem předtím přehlídla a vyzkouším si různé věci a nakonec třeba odejdu s víc věcma než ona

To je dobrý téma.. Já si taky pořád říkala, co na tom ty holky maj, jak choděj všechny nakupovat houfně spolu. Já z toho nemám nic a ani si nic nekoupim, jediný pozitivum na tom vidim společné posezení u kafe, ale na to si radši zajdu bez předehry nákupů...

Poslední dobou nakupuji nejraději sama - zvlášť od té doby, co máme s kamarádkou velmi podobný vkus . To pak byl spíš boj, kdo nějakou věc uviděl první a mohl si ji také koupit (jsme spolu celkem často a hodně lidí nám říká že jsme si podobné, takže kupovat ještě stejné oblečení nepřipadá v úvahu ). Sice si člověk nepokecá, ale aspoň si vše vyzkouší v klidu a nikdo na něj nespěchá.

Já taky nakupuju výhradně sama a miluju to ... zajdu si tam kam chci, vyzkouším si toho kolik chci, koupím si něco dobrého k jídlu, kafe..prostě je to takový můj rituál. Navíc jsem co se týče nakupování dosti tvrdohlavá a nesnáším, když mi někdo řekne na to, co se mi líbí, že si to nemám brát, že mi to nesluší .. stejně si to koupím i kdybych v tom měla jít jen jednou

Nejhorší věc je, když jdete s kámoškou nakupovat a líbí se vám stejná věc, obě jste pak akorát naštvané, kdo si to má koupit. Já osobně nejradši nakupuju se ségrou a mamkou, ty jsou i víc upřímné a nemusíte nikam spěchat

Chodím sama nebo donutím přítele . S kamarádkama se to prostě nedá. Jednou jsem měla něco už vyhlédnutého a s kámoškama jsme šly kolem toho obchodu, tak jsem jim jen řekla, že to zaplatím a bude to rychel vyřízený. A nakonec jsem strávila další tři hodiny sháněním fialovýho trička pro kámošku, který ještě zdůrazňovalo její nedostatky. Když jsme jí řekly, že všechny předchozí byly lepší, tak si stějně koupila to, co chtěla. Další kámoška mě požádala, abych se s ní po škole stavila na hodinku mrknout na boty. Nikdy mě po chození po obchodech nebolely tolik nohy a nikdy jsem nebyla tak otrávená. Byla jsem tam s ní čtyři hodiny, a pak se omluvila, že už musím jít. Navštívila jsem taky obchody, do kterých bych v životě nezavítala .

Takže já preferuji svoje tempo, svoje obchody a do toho mi přítel neremcá. Teda remcá, ale jinak .

nejradši chodím sama - do obchodů do kterých potřebuji, rychle, jasně, klidně se dvakrát vrátím..a nikdo mě neomezuje když jsem šla s kamarádkou vypadalo to následovně - vybrala jsem si na zkoušení top a ona si ho hned vzala v jiné barvě..a klidně to udělala víckát za jeden nákup! pro mě to byly hrozné nervy, vždycky jsem se snažila co nejrychleji obletět obchod ještě před ní, aby mi něco nevyfoukla a pak honem do kabinky..naposledy