Nevěra

Tak to pardon, ale asi jak čího života, stejně mi přijde že si trochu omlouváš tu svou nevěru... Na jednu stranu tě chápu, že si měla svoje důvody a potřeby, ale myslim si že máš i težký svědomí.

Řekla bych, že to bylo myšleno jako obecně života na tomto světě, což je pravda. A pokud sex ve vztahu prostě chybí, tak to celkem chápu. Někdy je těžký odolat i ve fungujícím vztahu, takže pokud partner nenaplňuje jednu ze základních potřeb, se kterou prostě nic nenaděláme - máme ji, tak to tuplem chápu, že k nevěře dojde. V minulým vztahu jsem na sex vůbec neměla chuť, takže to bylo třeba jednou za 2 měsíce. Kdyby mi tehdejší přítel zahnul, tak bych z toho mohla být smutná, mohlo by se mi to příčit, ale nemohla bych mu vyčíst vůbec nic. V současný době si to v tak nízký frekvenci vůbec neumím představit

Reaguji na Alya:

Nikdy jsem nikoho nepodvedla a ani by mě to nenapadlo. Ještě bych dokázala jakžtakž pochopit malou něvěru u manželů po letech, kteří ulítnou, protože je sžírá stereotyp a doma mu/jí zrovna nerozumí..ale proč někdo někoho podvádí hned v začátcích, po pár měsících, nebo i po pár letech ve vztahu, ale nakonec s ním zůstává (s podváděným), i když nemají žádné závazky? To mi jako vážně mohou tvrdit, že toho partnera milují? Není to jen sobectví?
Kolik, ti je něco přes 20? Možná kdybys toto téma založila , až ti bude tak 50 a větší část života bude za tebou pak by v tvém dotazu nebylo tolik proč? Věkem se pohled mění a to co se zdá v mládí jako nepochopitelné je v určité fázi života ne příliš podstatné. Úvaha , že něvěru bys dokázala pochopit jen u dlouhodobého manželství je taky dost zcestná. V čem je to jiné? Člověk často přeci není nevěrný jen proto, že mu něco ve vztahu chybí to je jen takový mýtus...., neb příležitost dělá zloděje.

Života všech Nemyslím si , že by si tím něco EleanorWoods omlouvala nebo měla těžký svědomí , spíš je to všeobecně realistický pohled ze života. Možná je spíš divný, když někdo vehementně hlásá , že jeho se to rozhodně netýká a nikdy v životě ho to určitě nepotká, holt člověk míní a život mění. Myslím, že minimálně polovina všech nevěrných kdysi taky vehementně hlásala, že oni nikdy a odsuzovala to Ale na to si každý musí přijít sám.

zrovna teď byla ve filmu dobrá hláška " není důležité , za kterou chlap běhá, ale ke který se vrací"

Zloděj, co jezdí v mercedesu nepůjde krást škodovku jen proto, že je po ruce ... pokud jo, tak je to kleptoman
Opačně je to ovšem docela časté - ale není právě to už ta nespokojenost ?
Lidí, co celý život hledají něco lepší, než mají, je dost - proto je tolik nevěr. Těch, co se spokojí s úletem snad úplně s každým, co se namane, jen aby byla změna - těch zas tolik není ( myslím žen ) . Z pohledu chlapa by to asi vypadalo zas trochu jinak

ja nevim, ta pusa.. proč jako jako "ty jsi jeste mala naivni holka" ? 10x radeji nez rajda co podvadi, ci žena s myšlenkou "stejně mě ten muj jednou podvede, kadzy to delá.." Čimž nevylučuju že se to stát někdy nemůže, ale že by byla nevěra součát života všech si teda fakt nemyslim.

Reaguji na dadabus: s timhle si myslim že to maji hlavně žensky - heldaji pana božskeho dokola a dokola a chlapi spis chtěji změnu a vzrůšo a ujednou klidně i s uplnou mařenou i když maji doma kočku..

Asi bylo, jenže problém je v tom, že to právě bereme jako obecnost. Neřekla bych, že to, že je něco obvyklý, znamená, že je to normální nebo by se to mělo brát jako norma. Mně třeba nevěra taky normální nepřijde, nechci ji přijmout jako součást svýho života. Když o někoho nestojím, tak mu to narovinu řeknu, nebudu z něj dělat hlupáka. Sama bych něco takovýho taky nesnesla.

Pokud partner nenaplňuje nějakou ze základních potřeb, tak asi nejde o tak úplně stoprocentně fungující vztah

Důležitý taky je to, u který mu to projde...

Děkuju všem za reakce Jsem ráda, že se tu našly i ty, které nevěru jako samozřejmost neberou. Myslím, že je hrozně jednoduchý říct, že to je normalní součást života a tím si ospravedlnit tu svoji nevěru. Přesně takovou změnu jsem zaznamenala u kamarádky. Opravdu ji nedělala dobře představa svého milovaného přítele podvést, znám ji moc dobře. A pak to udělala a od té doby říká úplně to samé a více se o tom nechce bavit. Když se ale chvílemi otevře, je v ní cítit ta pachuť, jen si to špatné svědomí vytěsnila a nyní to omlouvá tím, co tady píšete. Taky by mě zajímalo, zda ty z vás, které to píší, byly někdy podvedené. Která z vás pak chování svého partnera odůvodnila oným "dělají to všichni"?
A ano myslim si, ze nevera ve vztahu po 20 letech a po roce je rozdil. Nepisu sem kvuli tomu, ze se ve spolecnosti odehrava to prvni, ale to druhe. Takze mate pravdu, jsem holka kolem dvacitky, a nejak jsem se smirila s tim, ze az se vdam, riziko nevery se zvysuje, ale abych se smirila s tim, ze me muze nekdo podvadet i po roce vztahu a pritom byt presvedcen o tom, ze me miluje, to se mi, damy, nechce To je to, co me zarazi. Presne jak uz tu bylo receno, kdyz citim, ze uz o nekoho tolik nestojim, necham ho jit, aby se mel s jinou lepe. A i kdybych s nekym ulitla, byl by to pro me indikator toho, ze si sveho partnera nevazim a neco je spatne a ten vztah opustila. Nemam s nikym zavazek, tak proc bych s nim zustavala? Obcas mi prijde, ze v tech vztazich zustavaji jen ti nevernici, kteri si neveri na neco lepsiho...
Hold se ridim tim, abych nikomu nedelala to, co nechci, aby nekdo delal mne. A to mi prijde dost zasadni pro zivot ve spolecnosti, at uz ta hlasa, ze nevera je nebo neni soucast zivota
Prijde mi docela smutne, ze misto, aby se lide povzbuzovali ke konstruktivnim resenim vztahovych problemu, povzbuzuji se ve svetonazoru, ze nevera je normalni vec Je smutny koukat se na kamaradku, ktera zustava ve vztahu s klukem, ktery ji ani ne po roce podvedl, prave proto, ze vnima z okoli, ze kazdy je dnes neverny a tak by ji to s jinym potkalo take. Pritom na ni vidim, jak je zranena a porad na to mysli. Mame tohle zapotrebi?
Mne to rozum nebere

Já taky nevěru ve vztahu nechci, ale to, že na světě je, to těžko můžu popírat, je to součást lidské civilizace odjkaždiva, řekla bych. To neznamená, že chci, aby mi někdo byl nevěrný.

Psala jsem "jednu ze základních potřeb" a myslela jsem tím konkrétně sex, o kterém byla řeč. Partner může být po všech zbývajících stránkách dokonalý, ale zkrátka nebude na sex. Asi bych nechtěla jinak dokonalýho chlapa opouštět. Takže pak je potřeba najít řešení, jak ukojit pud sexu. Nevím, zažila jsem to jen z té strany, že já nestála o sex, jak jsem psala. Takže hnusilo by se mi to, kdybych se o nevěře dozvěděla, ale když jsem byla ochotná to druhé straně nabídnout jednou za uherák a ještě skoro z donucení, tak bych se nemohla divit. Případy, kdy má někdo nevěru jako hobby a nic neřeší, jsou úplně jiná kapitola a tom tu nemluvím.

Když mně přijde, že špatně chápete zde napsané pojmy. Za ostatní mluvit asi nechci, ale to, že napíšu, že je nevěra součást života, přece nemyslím tak, že to považuju za lážo plážo jasnou v pohodě věc, kterou hodlám odmávnout a schválit. Pojem "součást života" je přece jen konstatování faktu, sakra. Vraždy jsou součástí světa, rození dětí je součástí světa. Co je k nepochopení? Že je něco součástí celosvětového bytí přece neznamená, že tady v tom někdo někoho podporuje, navádí apod. A ani ve vztahu, kde chybí sex a jinak je vše ok, nikoho nenavádím a nepodporuju, jen říkám, že se pak holt není čemu divit, když se lidská bytost neovládne a po x měsících neuspokojení základní potřeby šlápne vedle. Nepotřebuju aby tu někdo nevěru schvaloval, ale některé tu dělají, jako by ostatní naváděly celý svět k zahýbání, přitom jen zmínily fakta.

no, co ji zbyva že

rozdil asi jo, ale neni vic omluvitelna. Mě osobně to prijde stejne hrozny jako ta po roce... Neli horši. Zijes s nekym 20 let mas v nej 100% duvěru a pak bum. No a co dal? Kdežto po roce človek "neztratil" tolik času s někym kdo za to očividně nestoji. A ty vztahy kde se "domluví" že si každy bude spat s kym chce jsou směšný, ale když to někomu vyhovuje, proč ne. Tam je alespon v poradku ze si to řeknou narovinu.

V tom případě i ty vnímáš nevěru jako součást života ,když dokážeš" omlouvat" to , že se to stane třeba po 20 né že ne

Tak hlavně ,aby i tvé činy byly v souladu s tvým přesvědčením on toho každý nakecá jak se zachová v té a té situaci a pak, když ta situace jednoho dne přijde tak najednou neudělá přesně to co tak vehementně hlásal a to nejen v tomto případě. Takže myslet a říkat si můžeš co chceš teprve až tě to potká uvidíš jaké budou tvé reakce.Navíc nechápu proč holka ve 20 má potřebu přemýšlet o nevěře.

přesně , konečně taky někdo chápe význam psaných slov
Některým slečnám ještě asi nedošlo to, že někdo nemá zapotřebí řešit a probírat to co ještě nenastalo.Holt se budem muset smířit s tím, že někdo nechápe význam psaného slova nebo spíš textu.

Leč skutečnost je taková, že ne všichni v páru mají stejný pohled na věc. Ty svůj protějšek nedonutíš myslet tak ,aby to cítil jako ty rozumíš?

A kde bereš tu jistotu , že máš po 20 letech v protějšek 100% důvěru? To je zrovna tak zcestná úvaha jako tvé pojetí nevěry. Myslím, že máš spoustu mylných předsudků, některé věci je potřeba nejdřív prožít a až poté vyhodnotit nějaké závěry.

Mozna spis spojeni soucast zivota chapeme kazda jinak...Mne prijde, ze se to berete tak, ze kazdemu se to drive ci pozdeji stane. A to pak nehodlam prijmout. Ale treba ty to chapes jako vec, ktera se v zivote bezne stava, ale nemusi a pak s tim souhlasim.
Neveru po 20 letech neodsuzuji vic ci min, jen bych ji dokazala vice porozumet nez nevere po 1 roce, coz je rozdil

ano jsou mela jsem prilezitosti byt neverna a nebyla

Viz úvod toho tématu. Protože poslední dobou neslýchám o ničem jiném a nabírá to na síle a lidé kolem mě mě překvapují a snažím se je pochopit. A navíc mě jeden mně opravdu blízký člověk v tomhle směru strašně zklamal a tak mám prostě přemýšlivé období

Kazdopadne vsem "neveruakceptujicim": rozumim tomu..proste jste uz nekdy neverne byly a tak to chapete a obhajujete...Prece nebudete proti sobe Ale tomuhle stejne rozumim porad vic nez tomu, ze jste do toho sly howgh