Ahoj ženy,
Chtěla bych se vás zeptat na jedno intimnější téma. Alespoň pro mě. Partnera jsem podvedla. Je mi 22 let, jsme spolu cca 3 roky ve vztahu. Proč jsem to udělala? Asi jsem si chtěla dokázat něco, nebo si zvýšit sebevědomí. Partnerovi jsem to přiznala. Nedokázala jsem se mu ani podívat do očí. Bylo mi to vše moc líto a uvědomila si, že on je muž se kterým chci strávit zbytek života a né nikdo jiný! Říkám si, že třeba za pár let se na to podíváme jinak, a vše bude tak trochu zapomenuto. Přeci jen jsme oba mladí. Ale bylo to těžké. Ani sama sobě jsem si nedokázala odpustit ..až teď, po pár měsících je to lepší a zase krásné. Už se konečně hned po probuzení nebudím s pocitem, že jsem jej podvedla, jaká jsem mrcha a co dál. Psychicky jsem na tom byla opravdu moc špatně...trápila jsem se jak za přítele tak za sebe. On to vytěsnil cca za dva týdny, pak už na to nemyslel, sám mi tohle řekl. 
Řekl mi, že mi odpustil, protože věří, že mohu být lepší člověk. Sama v to doufám a snažím se mu to opravdu dokazovat, protože mi na něm záleží.
Můj dotaz směřuje na otázku-> Máte někdo zkušenost s podobnou situací? Pokud ano, jaký je váš vztah po nevěře (z vaší strany). Pomohla vám nevěra v něčem?
Díky moc za komentáře 
Poslat SZ
Galerie obrázků
přesně tak, teď jsem šla napsat, že to "ulehčení svědomí" tím, že tu tíhu překlopíme na partnera mi přijde nanejvýš sobecké a nesmyslné. 
