Nostalgické vzpomínky na minulost

Jej, to je smutné ... Neboj se, opravdu tomu tak není ! Ty jsi asi po škole, že ? Takový ten "dospělý" život, to není jen práce, složenky a závazky - práce ti dává víc možností poznat nové lidi, nová místa, apod., mít vlastní peníze je taky příjemný pocit a mít životní zkušenosti je přímo k nezaplacení.
Musíš to brát z té lepší stránky - život je takový, jaký si jej uděláš. Pokud si jej pohlídáš a ve dvaceti si neuvrtáš děcko s prvním chlapem, který ti leda cosi naslibuje, tak určitě si to nejlepší ještě neprožila

Reaguji na dadabus:

Děkuji za povzbuzení Po škole zatím nejsem, ale pracuji a vydělávám si už nějakou dobu. A mít vlastní peníze a nabírat životní zkušenosti je každopádně super. Jenom se asi cítím pořád až moc mladě na to, abych už řešila tyhle věci, nevím, jak to líp říct. Snažím se žít co nejlíp a myslím si, že se mi to daří, rozhodně jsem hrdá na to, co jsem zatím dokázala, což je podle mě hrozně důležité Ale minulost se mě i tak drží jako klíště, teď už naštěstí ne tak moc jako před rokem, kdy to bylo dost špatné. Kdyby měl někdo účinný návod, jak se přestat týrat a vychutnávat si naplno přítomnost, byla bych mu neskonale vděčná

nemáš rodiče?

To ne, mám skvělou rodinu a jsem za ní moc vděčná. Asi to blbě vyznělo, není to tak, že by bylo všechno na mě. Pracuji, protože chci být samostatná, nechci tolik zatěžovat rodiče (ve smyslu, že by mě museli pořád živit) a chci mít zkušenosti, které se mi po škole budou určitě hodit.

Makec
Jej, normálně jsem se teď rozbrečela! Jako bych to psala já.
Vzpomínám a často taky na období mého prvního vztahu, bylo mi 16 a život byl tak krásný.Letní večerní sezení a klábosení s kamarádkou o budoucnosti, jaké to bude až budeme dospělé, jak nám ta střední zbytečně krade čas... Hmm, dala bych všechno za to se na tu střední vrátit, začít znovu, udělat některé věci jinak, lépe, neublížit člověku, kterého jsem milovala nebo aspoň sebrat odvahu a omluvit se.
Bude to znít hloupě, ale teď ve 22 se cítím " staře ", jakoby všechno hezké skončilo a existuje jenom to, abych mohla zaplatit
školu, nájem, jídlo a s tím spojené starosti. Hezké vystřízlivění teda:-D

"Někdo dělá tu chybu, že v mezidobí zoufá, běduje, plní se výčitkami. Minulost si idealizuje, oživuje si jen to dobré a sám se stahuje zpátky v lítosti, že „to tak špatné nebylo a je strašné, že se to nevrátí“. Dobrá rada: Nechme minulost na pokoji. Zabouchněme staré dveře. Ne proto, že bychom chtěli být vzteklí nebo nabubřelí, ale jednoduše proto, že už jsme zjistili, že ty dveře nikam nevedou.

Kdykoli si v hlavě opakujeme idealizovaný starý příběh, věříme mu. Co tehdy se nepovedlo, přenášíme do dneška.
- See more at: http://www.firstclass.cz/2014/04/7-rizik-ktera-usp esni-podstupuji-a-neuspesni-se-jich-boji-kam-patri te-vy/2/#sthash.6NGHUtnt.dpuf"