Mám přítele mám ho strašně moc ráda. Opravdu snad můžu říct, že ho miluji.
Jenže od svých 13cti let mám pocit, že miluji ještě jednoho. Přitom jsem toho názoru, že člověk může milovat jen jednoho ne ? Nevím, je to jen můj názor... už 5 let, i když už dva roky jsme se neviděli, ho mám furt v hlavě. Byla to láska na první pohled, byl přesně podle mých představ. Najednou zmizel a i kdyby se objevil, nemělo by smysl něco s ním vůbec začínat. Začal pít a vyhulil si mozek, je už úplně nepoužitelný. Jenže srdce volá ... Už 5 let. Vím, že kdybych ho potkala neodolala bych mu. I když vím, že cenu to s ním nemá a je zbytečné a hloupé riskovat úžasný vztah co mám. Jenže mám strach, že city k němu nezmizí. Občas se mi stýská, každodenně na něj myslím. Pokaždé jak jedu do města kde pobýval si ze všeho nejvíce přeju ho potkat ... Mám pocit, že to nikdy neskončí...