Odpustit?

Moc všem děkuju, úplňe jste mi otevřely oči. Vidím to tak, že po Velikonocích to ukončím.

Reaguji na Zorazhora:
Jasně. Omlouvám se, kočko, je mi moc líto, že máš z posledních dnů takové špatné zážitky Na druhé straně, každý konec je potenciální nový začátek - a začátek, to je to nejkrásnější na každém vztahu, začátků není potřeba se bát. A českých předsudků také ne, leda tak závisti. Nenech si namluvit nesmysly o nějakém "zenitu", to říkají pouze ti, co ví, že už nemají žádné šance a snaží se stáhnout do svých depresí i okolí ( znám takové lidi ) . Držím palce na co nejbezproblémovější návrat do vlasti a hlavu vzhůru !

Reaguji na dadabus: Díky Budu doufat, že v CR žije hodne lidí jako ty, spoustu vecí by mi to usnadnilo

Holky mají pravdu. Já loni zažila něco podobného. Ex se začal chovat divně, tak jsem si ho proklepla a ejhle taky jsem se nestačila divit. A v tom nebyl citově angažován jako ten tvůj. Odpustila jsem mu to,ale ta důvěra už byla v háji. A ten pocit, že když mu příště nějaká zase začne lichotit, tak ze mě bude opět dělat blbce... Člověk dost prozře. A to jsem to stopla ze začátku, kdo ví, kam by se to až dostalo. Každopádně mě po té, taky požádal o ruku a taky už spolu nejsme.
A taky nejsem zrovna nemladší. Musíme prostě začít znovu.
V tvém případě by to úplně nevzdávala, ale jestli tě to žere, stejně se ho na to jednou zeptáš a nejspíš bude lhát a pokud ne, bude to ještě horší. Moc už bych od toho nečekala. Lepší začít znovu teď, než za dalších x let, protože ta hlavní láska pro něj očividně nejsi.
Smutný.

Tak to je hodně drsný. Takže ty jsi na to přišla, nic mu neřekla a on tě pak požádal o ruku?
No já jsem na prášky úplňe. Dnes jsme byli u jeho rodičů a zase skvělý, choval se mile ke mě. V emailu jsem ale našla další věci, furt se vyptával na toho bývalýho manžela, jestli spolu furt jsou a tak. Pak po ní chtěl fotku při sprchování! a napsal jí, že mu závidí! Jsem naivní, tuším, že nemůžu být ta hlavní, když tohle dělá, ale na druhou stranu jí napsal, že mi nechce ublížit nebo udělat mi to nebo tak nějak. Že kdyby přišla dřív. Achjo, zase se motám v tom

Ale jo, řekla jsem mu to, taky nejdřív lhal, ale pak když to pokračovalo, tak jsem na něj spustila a fakt to utnul. Takže se to vyřešilo. No ale potom přišly jiné věci...To je jedno.

A to jsou aktuální mejly? Nebo už staré? Třeba se už přes to přenesl. Holka, jestli si o tom nepromluvíte, tak tě už stejně bude víc a víc užírat. Když ty chlapy to prostě baví, lovit a hlavně lovit, co nemůžou mít. Možná si jen honí ego a doopravdy ji ani nechce. Je to na ránu.
Každopádně bych se ho na to zeptala. Stejně už pochybuju, že to vydržíš, tvářit se, jakoby nic... A i tak to váš vztah hrozně poznamená. Bohužel, někdy je možná lepší žít v sladké nevědomosti

Aha, tak to mě moc mrzí...
No tak všeobečně si s ní píše celý ten náš vztah 2 roky. Mňe by fakt nevadilo, kdyby ulítl někde, ale tohle si psát od začátku našeho vztahu nemůže být úlet. Litovat, že spolu nejsou a vlastně říct, že mi to nemůže udělat, ale kdyby to bylo dřív, jde do toho. Nejvíc mě dostalo, že prostě o ní přemýšlí a píše jí to, jak to s ní promeškal. Řeknu určitě, ale asi ukončím, ať si řekne co chce, tohle člověk co miluje nedělá.

Chlapi jsou v tomhle fakt idioti. Ale já bych mu dala ještě šanci. Uvidíš, co ti řekne. Psala jsi, že je u vás jinak vše v pořádku (což nebyl můj případ). Hodně věcí se dá napravit. Ale jestli je opravdu citově vázaný jinde, tak je to moc smutný. Ta důvěra už tam prostě nikdy nebude.

Když já jsem asi naivní, ale chci být hlavní a jediná, což tady nevim...jak jsi sama napsala, hlavní pro něj očividně nejsem

To tě chápu, pro mě to byl taky šok, že mě na tom piedestalu očividně nemá.Asi jsem taky naivní

Stejně bych ho to nechala vysvětlit. Hlavně už si ty emaily nečti a počkej, co on na to. Každopádně je to zmetek.

Ale zase vem to tak, od loňska se rozešlo spousta párů, takže na nás "ty za zenitem", čeká někde nějaký jiný a lepší. Jak mi říkala nedávno moje kámoška, v našem věku už na takové chlapy je...!

Nejsme za zenitem, já věřím, že v každým věku můžeš najít pravého

Presně. jakmile dojde k něcemu takovemu, tak se ta dynamika vztahu prostě změni a uz to zkrátka nikdy nebude jako driv. I kdybyste to nějak nakrásně vyresili, tak to porád bude stát mezi vámi.

Reaguji na Zorazhora: Bohužel . Já už to v sobě taky pořád měla.
Mimochodem ten tvůj příběh je asi vůbec největší masakr

Když to tak kolem pozoruju...dá se vůbec ještě potkat normální chlap?

To je. Když se na to divam zpětně, vubec nechapu, proc mi trvalo dva roky, než jsem prozřela.

Máte pravdu, důvěra je pryč, navíc já na něj koukám od tý doby úplňe jinak a už si všiml, že se něco děje. Poŕád dumám v hlavě, zatím jsem nic neřekla. Já jsem asi slaboch a naivka, ale asi není šance, že se rozhodl pro mě ze srdce nebo tak nějak, když jí tohle celou dobu píše a odmítl jí se slovy, že kdyby souhlasila dřív, ale že teď mi to nemůže udělat? Bojím se začínat od začátku ve 29 letech, kámošky mě straší.