Ahoj holky.
Chtěla bych se vás zeptat, zda jste některá třeba neřešily něco podobného, případně vás poprosit o váš názor. Stručně jsem to shrnula už výše v úvodu, ale tak pro upřesnění:
Můj partner se prostě rozhodl, že by chtěl jít k porodu. Vím, že spousta žen by nad tím zajásala, ale pro mě to teda vůbec příjemná představa není. Už jsme se o tom spolu bavili dřív, ale já mu říkala, že bych byla raději, kdyby tam nešel, protože už jen ta představa je pro mě stresující. Nějak jsme se k tomu pak dlouho nevraceli, řešili jiné věci a tak, já to prostě považovala za "uzavřené". No jenže on s tím teď zase vyrukoval.
Četl si o tom na netu a z toho vyvodil, kdoví jak to nebude úžasné, když tam bude. A teď mě o tom neustále přesvědčuje. Popravdě jsem myslela, že porodím rovnou na místě, když mi to teď o víkendu oznámil, jak jsem z toho byla v šoku. Moje představa byla, že zůstane doma s malým a postará se o něj a já že nebudu muset řešit, co s ním (s malým i velkým). Jenže on si na to povolal jako dva pohůnky moje rodiče, které přesvědčil, aby nás přijeli "podpořit", čili malého pohlídají oni.
Moji rodiče ví, že já u porodu nikoho nechci, už od dětství jsem byla dost samostatná, nechtěla je na vyšetření u zubaře 
všechno si řešila sama a tak. Jenže on jim to tak podal, že se prostě rozhodli, že přiletí, hrozně se těší na malého a taky na miminko, což samozřejmě chápu.
Vím, že to se mnou myslí všichni tři dobře, ALE mě prostě ta představa jeho u porodu nahání hrůzu. Takže teď jsou proti mně v převaze a já nevím, jak z toho ven. Přítelovi to zakazovat nechci, je natěšený jako malý kluk, ale zároveň se vážně bojím toho, že by tam byl a také toho, co by mohlo nastat potom.
Proto vás prosím o radu. Co si o tom myslíte? Vyšiluju moc? Jak byste to řešily vy - nechali ho jít, když o to sám tolik stojí, anebo prostě řekly rezolutní ne?
Děkuji za každý názor, myslím, že potřebuji jiný úhel pohledu
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Partner u porodu - já o to nestojím, on moc
Poslat SZCituji Michaela07: nebo je láska právě to, že muž pochopí přání své ženy a nebude na ni naléhat? A teď, babo raď a hledej kompromis...
Ono ne vše je o lásce a podobně.
Žena má právo si rozhodnout jak bude rodit a pokud nemá fajn pocit z doprovodu manžela,tak by on měl pochopit,že prostě je to tak.
Kolik tady bylo témat,že například nemůžou jít slečny na velkou,když je v bytě partner aby je neslyšel a podobně.Každý má tu hranici intimity jinou a porod není nic krásného aby u toho musel být svědek.No každá to má jinak,já nebrečela nad miminkem a ani bych nepotřebovala vidět jak otec stříhá šňůru a některá naopak nemá problém ani s tím,že partner natáčí vylézající hlavičku a pak to nejlépe společně pouštějí návštěvám.
Reaguji na Michaela07:
To mi připadá jako něco jiného, ale asi už chápu, jak to myslíš
Následujících x let budu mu budu podřizovat svůj život, to je, myslím, dostatečný důkaz lásky. A ani mi nepřipadá, že bych nějak znevažovala lásku, když ho nechci u porodu. Byla bych mnohem radši, kdyby doma hlídal malého a já se nemusela strachovat, jestli moji rodiče přiletí včas a kdyby ne, tak kdo se o to dítě postará, protože to není tak jednoduché
Hned zkraje jsem ale psala, že bych mu to nerada zakazovala, protože bych mohla mít pocit, že mu něco odpírám, na druhou stranu on podle mě také musí pochopit, že prvotní je "bezproblémové" narození dítětě a až za tím jeho požitek z toho. Jestli chápeš, jak to myslím
Já si myslím, že rodíš ty a když ho tam nechceš, tak má smůlu. Jestli je to opravdu tvoje přání a jeho přítomnost by tě z jakéhokoliv důvodu stresovala, tak by měl brát ohled především na tvoje pocity a ne co si umane on.
A to říkám i přes to, že bych asi jako oporu s sebou partnera chtěla.
Byla bych upřímná a řekla, že ho u porodu nechci. Když jsi z té představy nervozní a nelíbí se ti, tak proč se do toho nutit a být nervóznější než je opravdu nutné i při samotném porodu?
Je pravda, že na dítě máte stejné nároky a pod, ale tohle je intimní a hodně citlivá věc, o které musíš rozhodovat ty sama. Miminka si užije potom dost a dost. Měl by tvoje rozhodnutí plně respektovat.
Jestli ho tam opravdu nechceš, tak mu to řekni narovinu. Hlavní argument uvádíš hlídání malého. V případě, že by rodiče nestíhali, tak bude muset zůstat doma a nestresuj se tím. Jinak je fajn kompromis, že v konečné fázi nebude. Případně pokud by šel dovnitř, tak se s ním předem domluv třeba na nějakým znamení a když to řekneš, tak půjde ven bez nějakýho vysvětlování a přemlouvání (ale tohle si moc v praxi nedokážu představit).
