Pokračování mého deníčku "Problémy ve vztahu". S přítelem jsme si nakonec dali "pauzu" s tím, že si napíšeme jen jak nám dopadly zkoušky. Včera jsem mu teda naposledy psala, že mám hotovo a že doufám, že jemu se v rámci možností daří, má se fajn a věci mu vycházejí... A doufala jsem, že se třeba díky tomu, když uvidí, že mám hotovo, rozhoupe a řekne, jak to s námi teda bude dál...A on napsal, že se mu nic nedaří a nikam se nepohnul...
Nevím, i přes to všechno je mi ho líto. Má teď těžký období. Plácá se v tom. Práce, nová práce, škola... Táhne se to už dva měsíce...kdy má depresi, nemá náladu, je unavený...
Součástí toho je taky to, že on má pocit, že se s náma něco změnilo, neví, co to je a asi ani neví, jestli mě ještě miluje nebo ne...a co chce dál. Já už jsem předtím z něj cítila, že je něco jinak, ale přičítala jsem to právě těm nervům a tak. Snažila jsem se ho podporovat...On sám neví, proč se tak cítí a čím to je. Takže jsme si o tom před 14ti dny promluvili a výsledek byl těch 14dní jen s minimálním kontaktem. Chtěla jsem mu prostě dát čas, aby si to srovnal..aby si ode mě nějak odpočinul...a to i dýl než těch 14 dní....Ale teď mi je ho líto, nevím, jestli to byl dobrý nápad nevidět se...chtěla bych mu nějak pomoct...ale nevím, jestli je dobrý nápad mu to psát, že když bude chtít, jsem tu pro něj a ráda mu nějak pomůžu, když bude chtít...ani nevím jak konkrétně mu pomoct...v jeho oboru ve škole se vůbec nevyznám a s jeho prací to je stejně...
Děkuju za rady a názory.