Pozitivní myšlení mi nefunguje

Několikrát jsem zkoušela pozitivne uvažovat, různé afirmace a knížky. Ale podle mě hodně záleží na povaze, kterou máš vrozenou. Já jsem slaboch a pesimista, ze všeho se sesypu, velice ráda bych to změnila, ale řekla bych, že na to prostě nemám.

Reaguji na Daduli3:

Já to mám úplně stejně jak to popisuješ ty. Také by mě zajímalo čím to je. Snažila jsem též podle Tajemství vybavovat si a chtít pozitivně, ale vždy to mělo jen negativní odezvu. Tak to dělám opačně než radili oni v Tajemství a to mi funguje zaručeně Asi se se svými pocity a energií nějak neumím napojit na vesmír.

Mně to také funguje tak jak popisuješ. Když si říkám, že to nevyjde a mám strach, tak nakonec to dopadne naopak . Ale neříkám si to pro to, abych si ,,přivolala'' dobrý výsledek, mám to prostě v povaze.

Ja sa snažím myslieť pozitívne. môj priateľ má pozitívne myslenie a v každom zle vie nájsť niečo dobré. Snažím sa tiež tým riadiť ale je to veľmi ťažké. Kukni si toto video od Peti : http://www.youtube.com/watch?v=1lf89sBVk4E
Neviem či ti to pomôže ale ja keď mám veľmi zlú náladu a ide to do depresie, snažím sa vyhecovať( v dobrom slova zmysle) nejakou dobrou pesničkou, filmom alebo niečím takým.

Podle mě je pozitivní myšlení o snaze... O tom, že se něčeho bojíme, ale přesto to zkusíme... A taky nám to nemusí vyjít, nebo zjistíme, že na to nemáme, ale využili jsme příležitosti.

Já jsem právě taky hrozná pesimistka. Za vším vidím jen to nejhorší a to je asi ono nedokážu se spojit s Vesmírem tím, jak jsem taková. Ale když všude píšou a říkají, že to funguje na každého, že to dokáže každý, tak mi to zase přijde divný, že by to nefungovalo na pesimistický lidi no

Reaguji na z.pepa: já to dělám už delší dobu, ale pořád ne a ne se stát to co chci, nebo aspoň aby to bylo trošku pozitivní

tak je to hodně od toho základního nastavení člověka, kdo je rozený optimista, tak udělá plus i z toho, co mu třeba úplně nevyjde...pesimisti se musí hodně překonávat a zakazovat si negativní myšlenky....já věřím tomu, že určitě je důležité být pozitivní, vysílat pozitivní energii ale zas tomu nevěřím v tom smyslu, že myslí vše zařídíme a ovlivníme a když budeme myslet pozitivně, tak nám všechno bude vždy vycházet...takže bych si nevyčítala, že někdy něco nevyjde, to k životu patří a myslim, že je to i dobře..
navíc, taky mám zkušenosti spíš takové, že často když si něco myslim, že mám v kapse, tak to nedopadne a zase když se mi zdá, že to musí dopadnout hrozně, tak se třeba zas zadaří..)ono když většinou počítáte s nejhorším, tak to vlastně skoro vždycky může dopadnout jen lépe, takže to taky něco do sebe má))

Problém začíná hned v nadpisu deníčku. Prostě jsi si řekla, že to nefunguje a basta. To znamená, že v tvém případě a i v případě většiny komentářů typu "jsem rozený pesimista" se o žádném pozitivním myšlením mluvit nedá. Pozitivní myšlení funguje, v poslední době mě skoro až začíná děsit, jak moc, ale věnuji se tomu již delší dobu.
Myslím, že v případě pozitivního myšlení platí více, než v čemkoliv jiném pravidlo netlačit na pilu a nesnažit se za každou cenu hledat nějaký výsledek. Chce to trpělivě každý den pomalu vytlačovat ze svého života myšlenky typu "nejde to", "jsem nemožná" atd. atd. a nahrazovat je myšlenkama typu "všechno je možné" , "všechno mi vychází" apod. Výsledek se projeví až časem, ale stojí to za to. Doporučuji knihu Miluj svůj život od Louise L. Hay, nebo Jak si správně přát od Pierra Franckha. V případě Tajemství mi příjde, že jde o trochu moc komerční projekt, ale proč ne, i v tomto případě je řečena spousta věcí, nad kterými stojí za to se zamyslet.
Změna myšlení jde ruku v ruce se změnou života. Tak to nevzdávejte

Obě knihy jsem četla a snažím se. Ale chce to více času no. Budu se snažit tedy dál

Zajímavé téma. Já vždy byla velký fanda pozitivního myšlení - Tajemství, Miluj svůj život apod. Ale život mne přesvědčil zkušenostmi o opaku, co se týká toho, že myšlenka přitahuje - i když jsem se opravdu snažila a dělala pro danou věc maximum, pozitivně myslela, nebála se, věřila si, stejně to nevyšlo. Také si nemyslím, že by každý byl schopen čehokoli a vše bylo jen a jen o vůli - to by byl hezký svět, u mnoha věcí a situací to opravdu jen o píli je, ale vždy je třeba zhodnotit svoje reálné možnosti. Docela to může svádět k tomu si pak plout na růžovém obláčku, přitom realita je jiná. Dnes už beru pozitivní myšlení tak, že se snažím i ze zlé věci vytěžit to dobré a že přílišným lpěním spíš věci, lidi... ztrácíme (podobně jako je o tom psáno v knize Záhir od P. Coelha).

"A naopak, když pochybuji nebo mám z něčeho strach, že to prostě nemůže vyjít a bude to špatně, tak je to v pohodě."

To je podle mě to příslovečné jádro pudla; myslím, že tyhle knihy jsou určené primárně lidem, kteří se kvůli obavám raději spokojí s tím, co mají jisté, a vůbec nic nezkoušejí.
Pokud máš obavy z výsledku, ale stejně to z nějakého důvodu zkusíš (máš nějaký jiný druh motivace), tak ti ty obavy spíše pomohou k tomu, aby ses více snažila, lépe se připravila atd.

Očividně jsi žádnou z nich nečetla, že Naopak, tyto knihy silně nabádají k tomu, aby se člověk postavil strachu a pořád posunoval své hranice a své cíle. Silně motivují ke změně života. Rozdílný je však úhel pohledu. Něco se stane, jak to člověk nepředpokládá a nemáš si říct "no tak to mi nevyšlo, pozitivní myšlení nefunguje atd atd." ale že to tak má být, že se tento výsledek dlouhodobě ukáže jako vítězství a ne jako neúspěch. A vzít si z toho to nejlepší.
Jo a strach není motivace, naopak, když strach neovládáme, tak je silně demotivující. Protože právě mezi typické reakce na strach patří třeba odkládání věcí na později apod.

Ehm, a já snad tvrdím něco jiného?

Typické jak pro koho, pro mě třeba bylo typické to, že jsem začala s předstihem, "protože co kdybych narazila na nějaký problém, který by mi zabral více času než jsem očekávala?".