Přestěhování - samota

ahoj, říkáš že je to vesnice, mají sokol? tam se většinou pořádá nějaké cvičení (u nás zumba, pilates, aerobik atd), zkus se mrknout...bývá tam dost ženských v různým věku, tedy i možnost se s někým seznámit...nebo se tam zkus v něčem angažovat...a dělat si výlety do blízkého většího města...(mám to podobně, akorát pracuji doma)

A nebo mě napadlo: Co si třeba domluvit na obecním úřadě nějaké vhodné prostory, a provozovat jako dobrovolnice například kroužek pro maminky s malými dětmi?

Reaguji na berusatko:
Sokol tu pry je. Koukala jsem na stránky, co má obec,ale moc info tam není. Přijdou takový napůl.
Větší město je kousek autobusem. Teď čekám na peníze od přítele a pak tam chci jet.
Jen mi to fakt leze už na mozek a to jsem tu týden sama. Za nami je jen pole a tak si tu přijdu jen na konci světa.
Díky za typ

Reaguji na LauraT:
Jeje, já nic neumím, co se týče kroužku. Právě chci se naučit něco na dlouhé večery,ale to je vše ve vedlejším městě a to je zase problém s dopravou, nejsem řidič.

Už jsem napsala i tomu bývalému majiteli sms. Ten, co nám tenhle baráček pronajíma, tak je policajt v Praze a moc ten barák nezná. Koupil ho nedávno.
Takže bývalí majitel nám pomáhá.
Psala jsem mu, zda je možnost se tu někde seznámit, abych se tu nezbláznila. Zatím bez reakce. Je to stejně starý kluk. Má přítelkyni,ale ta nemá žádné neduh - jako vínko a tak. Takže, když ještě přítel byl doma a zval je někam, tak příšel jen on.
Uf, nikdy jsem netušila, že to bude tak těžký

Tak tady bych asi začala.

Reaguji na Christiania:
A co když se řidit bojím? Navic nemám auto
Takže i kdybych si řidičák udělala, nebala se, tak nemám co rřdit...

Ale jinak se fakt aut, jako řidič bojim. Pracovala jsem v as. službě pro řidiče. A někdy to bylo děsný, co se dostalo k řešení.

Tohle není výmluva. Jen to tak mám.

Upřímně - já být tebou, zblázním se Neřídíš, bydlíš v zapadlé vesnici, žádné známé ani příbuzné tam nemáš, práci ani koníček, přítel je na půl roku pryč...Nechápu, že jsi do toho šla, to jsi musela tušit..Ale samozřejmě je to tvoje věc, jen mě to překvapuje...

Já bych si asi našla nějaký sport, jak píšou holky, který tam můžeš provozovat, chodila bych běhat, zašla na kolektivní cvičení zda tam je...No a je tam třeba nějaká restaurace? Tam bych večer zašla, i když je to blbé jít tam sama, tak bych to zkusila, dala si tam večeři a dvojku a třeba si někdo přisedne, seznámíš se....

Jinak mě napadají jen knížky /zásob se/, třeba i nějaký vzdělávání - zkus se naučit třeba psát všema deseti, programovat pc nebo azbuku - hlavně využít, že jsi doma. Zkusit se naučit vařit /až přijede přítel bude koukat/, plést, háčkovat či vyšívat, vymalovat na růžovo....

No a co třeba si někoho pozvat třeba na týden, kamarádku, ségru, kohokoli s kým můžeš po večerech popovídat...

Jinak možná nějakou práci na doma, brigádu - né kvůli penězům - ale prostě aby jsi měla co dělat. Nebo dělat někde dobrovolnici - alespon občas by jsi vypadla z domu....

jé já tohle moc nechápu,byla jsem doma půl roku bohužel nuceně ptz jsem neměla práci a byla jsem každý den v takovým zápřahu že jsem se zastavila až večer.

já ráno vstávala až kolem tý 8,pak jsem snídala, chvíli na netu,do obchodu uvařit uklidit,ven/chodím ráda sama/ a najednou byl večer.

važ si toho že můžeš být doma a nemít z toho špatný svědomí.pro svůj dobrý pocit bych si našla aspon třeba brigádu/4 h,např.,a to čistě z důvodu abych měla jen své vlastní peníze.nikdy nevíš co stane a být závislá jen na příteli?

jinak pokud máš zvířata tak máš určitě o zábavu postaráno,ne?

Reaguji na tyweee:
sice mám děti, tak mi to asi s domácími úkoly a podobnými radostmi utíká rychleji, ale třeba teď před vánoci se vyžívám v pečení, trávím většinu dne v kuchyni, jinak je spousta holek co si pečením přivydělává (a i když nejde o peníze, tak se u toho člověk zabaví), nebo jsem na podzim dělala korálkové ozdoby. V létě se dá, a tím že máš pesany tak na to nebudeš sama, courat hodiny a hodiny venku. Přihlaš se do nějakého kurzu, přes net jich je spousta, tak třeba jazyky, nebo základy na pc. Nebo si můžeš koupit foťák a pokusit se o "umění"....

Já tě obdivuju, že si do toho šla, opravdu. Já bývám sama doma třeba dvakrát do týdne, není škola, nebo něco na co nemusím, tak se třeba učím, chvilku koukám na telku, pak se třeba projdu, zajdu nakoupit a stejně když přítel dojde domů, tak na něj chrlím jednu věc za druhou, protože mi strašně chybí, že nemám s kým mluvit, jsem totiž hodně ukecaná...

Já bych asi chodila do toho sokola, to by mohlo být zajímavé. U přítele na vesnici taky ženské neměly co dělat, tak měly v klubovně kurz břišních tanců, třeba u vás taky funguje něco podobného

Jinak zkus třeba něco tvořit, to by třeba mě strašně bavilo, jenže na to nemám čas...adventní věnce, dekorace, šití, vyrábění domácích nudlí..

Reaguji na martinam:
Máma za mnou dorazí v pátek a už jsem ji řekla, že chci naučit něco kolem pletení a tak.
Psát všema deseti umím ze školy.
Chci se naučit porádně AJ,ale to jsou věci, které jsou spíš ve městě a to je zase závislost na autobusu.
Kamarádka mi dojde mezi svátky.

Ono je to asi o tom, že teď byl přítel doma rok, naposled byl v zahraničí minulé léto, zvykli jsme si na sebe a teď je pryč. Navíc tam není signál, takže o to je těžší zvykání.

Jinak jsem netušila, že to bude tak zlé. Z vesnice pocházím a samota mi nějak nevadí,ale tady to nějak na mě najednou padlo, že jsem ani nečekala jak.

Až bude jaro, tak to bude všechno lepší. Už budu zvykla a hlavně nebude taková zima. Jsem cca o 100 m.n.m, než předtím, takže je to tu víc krušnější.

Asi takhle, kdybych mohla vrátit čas, tak do toho nejdu...

Reaguji na mariane:
Já vstávám ještě později, uklidím, jdu ven se psy, nařežu dříví, zatopím a pak najednou nevím co dál.

Nic mě nenapadá, jak se zaměstnat, aby me to chytlo a nepustilo.
Knižek mám dost. Jen bych ráda něco vytvářela,ale nevím co.
Teď ve středu jsem si vymalovala záchod, jen tak z nudy. Barva bohužel už došla.

Dalši věc je, že teď čekám na peníze od přítele. Nebo spíš je měl poslat investor z Prahy. Zatím nedošly a přítel je mimo signal, takže abych mohla třeba dělat korálky, nebo něco, tak zase k tomu musím mít navíc peníze. Teď mám na jídlo pro sebe a zvířata.

Fakt si teď ťukám na čelo, co jsem čekala. Kdybych se přistěhoval zjara, tak to bude jiné,ale na zimu je vše takové jiné.
Nevím jak to popsat...

Reaguji na tyweee:

200 km od Prahy - kdepak to přibližně je? třeba bys tady z toho Vašeho kraje někoho našla ..