Ahoj holky,
na tuhle stránku jsem vlezla poprvé, až když jsem si zadala do hledáčku ,,Jak se vyrovnat s rozchodem" a vyběhla mi tato stránka. Chtěla bych se s vámi podělit o svůj příběh a na oplátku bych chtěla, abyste se též podělily, pokud jste zažily něco podobného.
Byla jsem pár měsíců po rozchodu s jedním idi...em, když v tom jsem potkala v posilovně Pepu. Od začátku se mi líbil, ale jen jsem pokukávala, za to on byl muž činu a pozval mě na večeři. Začali jsme se vídat. Dozvěděla jsem se, že měl 10 let přítelkyni a nyní je sám. Přišlo mi to divné, protože tak báječného chlapa jsem nikdy nepotkala. Musím podotknou, že byl o 10 let starší, než já. Skočili jsme do toho po hlavě a já stále cítila, že ač mě má velmi rád a snesl by mi modré z nebe, mluvil stále o bývalé. Rozešli se v dobrém, on s ní, prý už to dál nešlo, vídali se jednou za měsíc, ačkoliv bydleli od sebe kousek, na veřejnosti na sebe ani nešáhli. A když si našel mě, všichni byli nadšení, jak se Pepa změnil. Jak mě bere všude mezi své přátele, má se ke mě, plánuje semnou budoucnost. Ačkoliv s bývalou nikdy nebydlel, prý se jí nikdy nezeptal, po pár měsících přišla otázka společného bydlení a já mu na to kývla.
Odstěhovala jsem se ze svého města do vedlejšího, kde jsem nikoho neznala. On měl vždy plno zájmů a já se s jiným městem stále nemohla smířit. On furt někde lítal, za to já jsem byla doma, navařeno, uklizíno a čekala, až přijde domů. Pak jsem si našla i nové přátele a koníček. Když přišla otázka na budoucnost, vždy semnou plánoval hodně dopředu. Ale co se týkalo dětí, řekl mi, že je asi nikdy chtít nebude a já chtěla, ne teď, ale za pár let. Ani nevím jak to začalo, ale byl doma míň a míň, ačkoliv se stále snažil, abych byla maximálně spokojená. Pak jsme se jednou pohádali kvůli společnému času a on na mě vytáhl, že mě nemiluje, že mě má hrozně rád, čekal, že to přijde, ale nepřišlo a nechce mi dál ubližovat. Nikdy mi neřekl, že mě miluje, vždycky jsem to omlouvala tím, že dělá činy a moc o citech nemluví, protože jsem věděla, že byl chladný i na okolí, co se týče komunikace. Jinak nám šlo všechno skvěle. Vytáhla jsem z něj, že potkal slečnu, se kterou si hrozně rozumí, jsou si hrozně podobní (my dva jsme byli uplně dva odlišní lidé-on chtěl cestovat, já chtěla rodinný život), ale žije v zahraničí. Strašně se do ní zbláznil, prý poprvé ucitíl, jaké to je být zamilovaný. Tak jsem si odstěhovala věci. Z domova, který jsem si sama vybudovala, který chtěl on sám, abych ho budovala.
Kamarádka mi půjčila knížku 250 zákonů lásky, možná jste ji někdo četl. Byla tam kapitola Převozník, a to jsem bulela jak želva. Je to o tom, že člověk A je po rozchodu, ještě z toho není uplně vyhrabaný, nebo si to jen myslí a potká osobu B. S osobu B spolu začnou chodit. Všechno je krásný, všechno klape, ale stále jsou tam myšlenky na osobu C. Potom se z myšlenek na C osoba A dostane, a osoba B se po roce dozví, že ji osoba A nemiluje, že ji má jen rád. A tak se osoba A dokáže otevřít novému člověku, osobě D. A osobě B zbydou jen oči pro pláč...
Já mu to nemám za zlé, citům se nedá poručit, byl vždy na mě hrozně hodný a upřímný.
Stalo se Vám někomu něco podobného?



Poslat SZ
Nejdřív jsem chtěla zapoměnout na bejvalýho skrze jednoho klučiny, do kterého jsem se po chvíli strašně zamilovala
Já jsem vlastně šla ze vztahu do vztahu, ale první dva tři tejdny se současným přítelem jsem ještě na bejvalýho myslela. Takže si myslím, že jsem klidně ještě mohla počkat, ale takovej je prostě život, nechtěla jsem promarnit šanci. Jinak jestli jsi připravená na nový vztah poznáš sama.
Galerie obrázků