PřiPadám si divná

Já bych to až tak horký neviděla. S tím mlčením, to nemluvíš, protože se ti nechce, nebo kolem sebe nemáš vhodné lidi, se kterýma by sis měla co říct?

Já bych ráda mluvila, ale nikdy nevím co říct. Nejsem prostě upovídaná. Upovídaní a společenský lidi to ale prostě nedokážou pochopit. Často mi to předhazují a koukají že jsem nějaká divná

Možná tě alespoň trochu pomůže, že nejsi sama. Jsem podobná. Pokud kolem sebe nemám lidi se kterými si mám co říct (a těch je setsakramentsky málo) nemluvím. Příjde mi to kolikrát trapné, že nic neřeknu, ale nemám co. Alkohol také nepiju, občas když už je nějaká velká příležitost, tak možná jednu skleničku nebo ochucené pivo. Nepotřebuji alkohol k životu, nic mi nedává. Moc jídel také nejím a vtipná nejsem už vůbec. Jsem zvláštní než ostatní, kamarádky také nemám. Naučila jsem se s tím žít a když kolem sebe vidím ostatní lidi (neříkám že všechny). Například když jsme někde s kamarád přítele a ti se jen baví, kde se opili a podobně, příjdou mi ubozí a já jsem na sebe hrdá. Jsem hrdá na to, jaká jsem. Jsem pyšná na svoje názory, které jsou zvláštní, ale originální. Zkus se na to podívat z jiné stránky a bude ti líp.

Jsi typický introvert. Na tom přeci není nic divného. Někteří lidé vyhledávají zábavu a společnost, jiní si raději doma sednou s knížkou a nepotřebují společnost. Já jako dítě taky taková byla. Ale ty se do ničeho nenuť. Můžeš si najít třeba jen jednu kamarádku, která bude podobná jako ty, nemusíš jich mít spousty. A seznámit se s podobně introvertními lidmi lze na různých místech, můžeš zajít do knihovny, posilovny, tam s někým prohodit pár slov a uvidíš

Dost vás obdivuji že se na to dokážete takto dívat. Jsem docela citlivý jedinec a tak mě to docela trápí. Nechci do sebe klopit jednu skleničku za druhou či být nějaký bavič. Stačila by mi třeba sklenička vína/piva a občas něco prohodit a být "normální". Nejsem originální, jsem často bez názoru a otázky typu: "ty nikdy nic neřekneš, řekni nám co si o tom myslíš" jsou pro mě noční můra. Akorát pokrčím rameny a vypadám hloupá a lidi se na mě blbě dívají.

přispěji z trošku opačného pohledu, jsem naopak hodně upovídaný člověk, nevydržím nemluvit a je jedno, jaké téma se řeší. Kolem sebe mám samozřejmě plno těch, co nemluví...i když se snažím s nimi jakkoliv navázat kontakt, vymyslím 8 vět a když mi odpovídají stylem ano, ne, hm...tak je nechávám být a respektuji je, přece nebudu jak nějaký dotazník. Takže rozhodně mi nepřijdeš divná...jen bych za tebou asi nepřišla, abych tě "neotravovala" svým kontaktem . K tomu mi připadá, že takový lidé jako ty jsou nejspokojenější v knihovnách atd..takže být tebou bych se snažila najít osobu na stejné "vlně" .
Jinak s alkoholem to mám stejně jako ty a to teda mi přijde nejhorší.. jak kdybych byla nějaký mimozemšťan, který nechce na baru nechávat za večer 500 za chlast. Ty si nic nedáš? Proč? Tak alespoň panáka... tyto věty mě dokážou natolik vytočit. Pak se dozvídám, jak se mnou nemá cenu nikam chodit, když si ani nic nedám. Přestala jsem to řešit, buď se mnou lidi jsou v kontaktu kvůli mě a nebo teda si hledají ochlasty z okolí... nebo je alkohol pro všechny tak důležitý?

Mám to stejně, ted jsem si našla přítele, jsme spolu měsíc a on je naprostý opak mě, typický extrovert, má spoustu přátel, kteří jsou stejní jako oni, žádného introverta. Když mě seznamuje, připadám si jak i.d.i.o.t. Kamarádky nemám. Odkud holky jste? Že bychom založili nějakou skupinu já z Pardubic a určitě bych měla zájem najít si dobrou kamarádku, která to bude mít podobně jako já, nepotřebuji napovídat tisíce slov, když to nejde, tak to prostě nejde. Já osobně vím, že se dokážu bavit jen s lidmi, které znám už nějakou delší dobu a mají alespon trochu podobné zájmy jako já.

Jj s tim alkoholem je to dost blbý, naštěstí rodina už si docela zvykla, ale stejně si občas rypnou. Jelikož nikam jinam nechodím tak ostatní lidi mě moc netrápí, ale v té rodině mě to dost mrzí. Třeba v rodině přítele už jsem 6 let. Přítelům brácha je s přítelkyní 2 roky, ale je všichni jí mají radši. Ráda si povídá, alkoholu se nebrání prostě si všema rozumí. Jednou jsem ji zaslechla jak se baví s tchýní a tchánem, že neví co si semnou podívat a že se mnou nechtějí zůstávat o samotě. Dost jsem to tehdy obrečela..

Podívej, nechci být teď hnusná, to si neber osobně, ale vem si to i z druhé strany. Vžij se do role těch z tvojí rodiny. Ty píšeš, že nemluvíš, a když se tě někdo zeptá na názor, tak mlčíš. Přitom oni tě chtějí jen poznat, znát tvůj pohled na věc. Na tom přeci nic není říct: Tomuto nerozumím, tak se k tomu nechci vyjadřovat, nebo Mám jiný názor jak vy a to tenhle a tenhle. Pokud se tě zeptají, a ty jen pokrčíš rameny, tak je jasné, že pak člověk moc neví, co si povídat a mnoha lidem je nepříjemné trapné ticho. A nespojuj to stále s alkoholem. Myslím, že v rodině spíše řeší tvoji tichost než abstinenci.

To není dobrý nápad. to si budete jako skupinově mlčet? Jsi sice introvert, ve skupině mlčíš, ale mužeš poslouchat, utvářet si názory, poznávat nově věci. Scházet se jen s introverty by tě časem mohlo izolovat uplně. Ono pokud je skupina vice než 4 lidi, tak vždy někdo mluví vice a někdo meně.

To je pravda

Jinak já jsem taky z Pardubic a komunikativní jsem dost, ale mám tu málo kamarádek, spíš jen známé, takže kdybys měla zájem...

Taky jsem z Pardubic Já to mám takhle hlavně ve společnosti lidí, které pořádně neznám. Prostě absolutně nevím, co si s nimi povídat.... nechápu, jak to ostatní dělají

Jsem taky z Pardubic a mám ten samý problém... Kolikrát bych třeba někam vyrazila se pobavit, ale prostě není s kým, protože tu moc lidí neznám a navíc má většina kamarádek přítele....

Reaguji na scherbatsky: Reaguji na montaana219: Holky, ráda bych se s vámi seznámila, ale asi ne tady na omlázku, máte FB?