Zdravím všechny slečny..asi to bude znít hloupě ale mám takový problém jsem až moc samostatná, neumím si představit s někým být.. jakmile se mnou chce mít někdo vztah (myslím teď chlapy), začne mi běhat mráz po zádech z toho, že by se mnou chtěl někdo být pořád, trávit čas, psát mi, prostě že by mě omezoval..zní to asi hloupě, ale jednou bych přítele chtěla že jenomže když někoho poznám a chci se jen kamarádit tak už se ten dotyčný neozve, protože mě chce dostat jen do postele a někoho kdo by mi byl natolik sympatický a líbil se mi jsem ještě nepoznala..mám to už v hlavě srovnané a vím co chci..v předchozím vztahu no byl to spíše takový letní vztah, byla jsem pracovat v řecku a tam jsem poznala jednoho kluka a dali jsme se nějak dohromady, protože on na mě s ničím netlačil, neptal se mě jestli s ním chci chodit a pod. prostě to nějak tak samo vyplynulo, ale vyklubal se z něj žárlivec nejvyššího kalibru..žárlil, zakazoval mi plno věcí (jako chodit sama na pláž, nosit výstřihy a mini a pod), libit jsem si to samozřejmě nenechala a než jsem odjela domů rozešli jsme se..nevím ale asi mě to nějak poznamenalo protože jakmile se semnou někdo seznámí a chce někam jít cítím takovou úzkost a strach, nebo si to jen namlouvám kvůli špatným zkušenostem?..chtěla bych s tím něco dělat, jestli někdo máte nějakou radu, tak šup sem s ní



Poslat SZ


. Je mi 20 a vůbec si neumim představit, že bych s někým byla pořád...když se třeba seznámim s nějakym klukem, a on začne projevovat víc zájem, tak já zájem automaticky ztratim....a když už se mi nějakej kluk zamlouvá, tak je zadanej a není z toho víc než pár večeří
Galerie obrázků
. Ale snad 80% z nich mělo chlapa