Přítel chce pořád

Dovolīm si reagovat. K tomuto tématu mám jo co říct. Můj muž, pokud by mohl, klidně by si dal říct x-krát denně. Že začátku vztahu mi to nevadilo. Přišly ale děti a zcela jiný režim a u mě byl nájezd pozvolnější. Jednou to šlo, jindy ne... Prostě nejsem stroj. A 2 malé děti rok a půl po sobě dají zabrat, že na "to" člověk vůbec nepomyslī. Manžel se mě téměř denně ptal, zda dnes večer.... ptal se ráno před odchodem do práce, po příchodu z práce... ale jak jsem měla ráno vědět, co bude večer. Skončilo to tak, že jsem se občas vyloženě přemohla, abych nemusela poslouchat pořád ty samé otázky. Jenže tímto se mi to totálně zprotivilo, neměla jsem z toho vůbec nic...až se to jednoho dne ve mě zlomilo úplně a už jsem nemohla vůbec. Takže konečná. Rok nic. Občas naznačí, zda by to eventuálně nešlo, ale i po tak dlouhé době jako by mi vrazil kudlu do zad. Hnusi se mi to a nedovedou si představit, že bych někdy něco takového dělala, a to nejen s mým mužem, ale s nikým. Přitom dříve jsem to měla ráda. Teď ani pomýšlet. Nemůžu si pomoct. A to jsem ho varovala, ať na mě netlačí, že potrebuju čas. A tak to dopadlo. Jsem z toho hodně špatná, že taková fsjn věc se pro mě stala noční můrou a nejde z toho ven. Když píšu tyhle řádky, je mi zle. Píšu to jako varování hlavně pro mužskou část, že my ženy nejsme stroje, ale lidi... Není to žádná povinnost, ale mělo by to být potěšení pro oba a často to chce více empatie, jinak to dopadá přesně takto. Místo 3x denne stačí např. jednou týdně, ale s potěšením pro oba dva, než to pak nemít vůbec.

"Už se mi to děsně příčí, připadám si jak zneužitá, protože "musím" i když se na to necítím... Samozřejmě mohu říct ne, ale byl by smutný, neusnul by, řekne, že on by mi tohle neudělal atd... "
Tak se zneužívat nenech. Stejně upřímně, jako jsi to napsala tady, to řekni jemu. Píšeš, že není bezohledný. Pokud ví, že nechceš, že to děláš z donucení a nic z toho nemáš, tak bezohledný je. (Něco jinýho by bylo, kdybys chtěla jednou měsíčně, to bych ho víc chápala, ale pokud mu nabízíš sex 2x-3x týdně a on ze sebe přesto dělá ublíženou chudinku.... )Navíc když nechceš, tak je asi i problém se zvlhnutím (?) a musí to být i vyloženě fyzicky nepříjemný, ne? Když se takhle budeš podvolovat dlouhodobě, nepřekvapilo by mě, kdyby se ti začly objevovat záněty. Vše souvisí se vším... A asi, když to je takhle z donucení, tak nejsi ani moc aktivní během toho? To mu jde fakt vyloženě o to na tebe vlézt a vypustit tekutinu a je mu fuk, co ty. Hrůza

Vidíš a já znám případy, kdy to funguje už poměrně dost let a to včetně manželství.... Ony se navíc ty potřeby v průběhu doby jaksi mění, někdy se může stát, že ten s vyšší potřebou jí najednou bude mít méně. Proto je dobré s umět do partnera vžít.....
Ale jasně, každý jsme jinak nastavený, pro někoho je sex alfa omega a nevydržel by čekat déle než 3 schůzky, jiný ho zase tak důležitý nemá a jsou pro něj důležitější jiné aspekty......
Každopádně i na příkladu dalšího příspěvku Renule77 jasně vidíte, že nucení vede jen k zhoršení stávajícího stavu. tudíž pokud se ten s vyšší potřebou nedokáže přizpůsobit, ta holt nezbývá než hledat jinde....

Asi tak, i partner z toho má víc když vidí, jak si to užívám a když to leckdy iniciuju sama

Už se mi to děsně příčí, připadám si jak zneužitá, protože "musím" i když se na to necítím...
Tak proč to pořád děláš, proč prostě neřekneš NE? To se ho bojíš nebo co?
Samozřejmě mohu říct ne, ale byl by smutný, neusnul by, řekne, že on by mi tohle neudělal atd...
Aha, takže místo něj budeš smutná ty. Hm.
Naší první noc chtěl přítel 8x za sebou, chtěl i s angínou a teplotou 39. Často nehledě na to když jsem ve 2 ráno potřebovala spát, protože jsem měla náročnou práci...
Sečteno a podtrženo - je to prostě sobec. A ty si za to můžeš sama, když mu na to nic neřekneš...

Mimochodem, jak ten váš sex vlastně vypadá? Máš z toho vůbec něco? Asi ne, že... jak dlouho si myslíš, že to takhle můžeš vydržet?

Ono dvakrát denně vs. dvakrát týdně je jako dvakrát týdně vs. jednou měsíčně. Jak by ti, pro které je dvakrát týdně ideál, rozdýchávali, že to budou mít jednou měsíčně a ve zbytku času jim bylo doporučeno, ať si jdou vyhonit? Řekl bych, že moc dobře asi ne.

Pokud to někomu nevyhovuje a nedokáže v tomto ustoupit, má si najít jiného partnera. A ne nutit toho stávajícího se přizpůsobit, neb mu to tak jen znechutí.
Prostě jednoduchá kalkulace - buď mi za to ten partner stojí (a rozdíl v potřebách třeba není zase tak markantní - není to třeba 2x denně vs. 1x měsíčně) a pak se přizpůsobím, nebo to překousnout nedokážu a pak musím hledat jinde. Je to jako s jakýmikoliv jinými problémy ve vztahu, jen u toho sexu se prostě kompromis dělat moc nedá, neb to pak končí tak jak psala Renule77. Akorát je dobré si uvědomit, že ta potřeba se fakt v životě mění a i ten s velkým apetitem se jednou může ocitnout v pozici toho, kdo chce méně (stačí stres/nemoc/vyčerpání...).......

Já když si představím situaci, že mám partnera aktivnějšího než jsem já, asi bych to řešila tím, že ho párkrát do týdne vykouřím nebo vyhoním, pokud na sex nemám chuť. Nebo mu pořídila nějaké honítko. Prostě nějaký kompromis hledala, protože o partnera taky stojím, nebo ne? Předesílám, že partnerovi ráda dělám dobře a není mi to proti srsti, samozřejmě pokud někdo nechce sex a není ani ochotný spolupracovat, je to pak těžké.

Reaguji na ILChazz: To je rozumná řeč!

Tak on může být kompromis i v tom, že ten s menší potřebou vymýšlí, jak to ozvláštnit. Ale nutit se do čehokoliv ze sexuálních aktivit když člověk nemá chuť a jediné co che, je padnout do postele a spát je prostě kontraproduktivní a víceméně do budoucna škodlivé..... Já mám taky chvíle, kdy nemám potřebu/náladu na samotný sex ale jiná praktika mi nevadí. A pak mám chvíle, kdy nemám náladu absolutně na nic, jen na to se přitulit a usnout (a ano, dělám partnerovi ráda dobře, ale někdy je to and mé síly)......

Mě jde hlavně o to, aby si zakladatelka nemyslela, že prostě musí přistoupit na nějaký kompromis mezi, i když sama tu potřebu/chuť mít nebude. V tomhle se prostě kompromisy moc dělat nedají, je to jako bys řekla, že když má partner rád SM praktiky a Ty ne, pak je kompromis, když Ty to jednou za čas vytrpíš nebo když jednou za čas dáš nějakou nejméně násilnou praktiku..... Fakt to tak nefunguje, je to prostě o tom, jestli je ten nesoulad ve frekvenci pro toho s vyšší potřebou natolik akutní a problematický, že to převáží pozitiva vztahu s méně potřebným a pak musí hledat jinde, nebo ten nesoulad není až tak markantní a pro toho s vyšší potřebou to není zas až tak důležité a rád se přizpůsobí neb je pro něj zbytek vztahu důležitější. Ale nedá se říct paušálně, že se vždy musí ten s vyšší potřebou přizpůsobit a trápit se v nefungujícím vztahu. Stejně tak je blbost paušalizovat, že ten s vyšší potřebou bude vždy strádat a nakonec uteče za jiným, protože tak to taky vždy nefunguje.

Každopádně zakladatelka by si měla uvědomit, že by neměla jít přes svou přirozenost a potřebu, protože to může skončit špatně. Ale musí taky počítat s tím, že pro jejího partnera to nebude akceptovatelné a najde si jinou.

Reaguji na bakalářka:
Tak jasně, že zakladatelka to řeší špatně, jen říkám, že nějaký kompromis udělat jde a neměl by se ani jeden plně přizpůsobovat potřebám druhého. Samozřejmě když fyzicky nejsou síly, nic holt nebude. I proto by mě zajímalo, co ten její chlap dělá, že má na tohle čas a energii.

Říkám, já četla názory sexuologů a ti to přirovnávají k tomu, když jdou dva do kopce. Ten, který jde pomaleji prostě nemůže jít rychleji, ani na žádnou kompromisní rychlost, jde tak nejrychleji, jak může.........

Jo, to by mě taky zajímalo Třeba u nás je trochu problém v tom, že přítel zatím dost pracuje z domu a vůbec má lehce přehozené biorytmy, takže běžně vstává třeba ve 12. Naopak já chodím do práce na devátou a leckdy po příchodu domů mám pomyšlení jen na odpočinek a postel Ale myslím si, že až bude nucen do práce taky chodit pravidelně, tak že se naše potřeby víc vyrovnají, protože když náhodou musí vstávat, tak je víc mrtvý než já

Řekla bych, že toto asi nepůjde vyřešit tak, aby byli oba spokojení na 100%. Chápu, že nutit se do sexu je špatně, ale jestli je přítel zvyklý na nějaký "standard" tak se bude po 6ti letech špatně přizpůsobovat.
Mě by ještě kromě toho co partner dělá, zajímalo kolik mu je let. Jestli je jen mladý a nevybouřený a nebo muž po 30. co má prostě takto velkou potřebu.

Zase na druhou stranu, těch 6 let měl sex jen příležitostně (dřív se vídali 2x týdně). Teď vyžaduje v podstatě stejné množství, ale denně.... Takže e spíš namane otázka, jak to řešil (pokud má fakt tak velkou a nezvladatelnou potřebu, kterou potřebuje naplnit) když se vídali 2x týdně.... Buď to vydržel a pak by to měl logicky vydržet i teď, nebo nevím......

Osobně chápu, že je nadšen z toho, že spolu bydlí a můžou tedy denně. Zase by si ale měl uvědomit, že člověk bývá unavený, nemá náladu. Prostě když spolu dva bydlí a jsou spolu denodenně, tak se to samé množství "styků" rozloží do většího časového úseku (místo 2 dní 7).....

Pomalejší nemůže jít jen tak sám od sebe rychleji, ale může pořídit trekingové hole, zapojit do chůze ruce a hned budou oba spokojenější Tím jsme zase zpátky u pomůcek a ruční (případně ústní) práce

Myslím, že se nemáš čeho bát, nakonec ho budeš muset sama přemlouvat

Čímž se vracíme k tomu, že člověk nikdy neví kdy se role otočí A tak je dobré být chápavý v obou pozicích, neb nikdy nevíš, kdy si vyzkoušíš tu opačnou