Přítel, který spal jen s vámi

Na mě tedy otázka nesměřuje, ale stejně mi to nedá, abych nezareagovala. Já si dovedu představit, že by můj přítel (a později třeba manžel) byl jediný, se kterým bych spala. Jediný, co by mě na tom trápilo bylo to, že bych se bála, že by to chtěl on zkusit ještě jinde. Na druhou stranu si nemyslím, že by chlapi, co měli jen jednu ženskou byli víc nevěrní než ti, co jich měli víc. Myslím, že riziko je všude stejný...

Na koho reaguješ?

Teda, koukám, že je plno párů, kterým to klape...A fakt vám nechybí to období hledání, zkoušení, různí chlapi, různé zážitky, adrenalin, vzrušení, seznamování, prostě víte jak (teda možná vlastně ne). Právě že já bych v takovém vztahu nevydržela, chěla bych to zkusit jinde

proč? to zní hrozně zapškle..

tak asi budu první, co řekne, že tě chápe

Hold jsou asi i vyjímky...

Jsem na tom stejně, taky mám doma někoho, komu jsem byla "ta první". Kdysi se mi svěřil, že má pocit, že o něco přišel, pokud je jenom se mnou. Ačkoli mi to nechtěl říct, poznala jsem na něm, že ho to trápí, a musel s pravdou ven.
Má bohužel tu smůlu, že neumí lhát a pokud ho něco žere, tak to poznám. Takže jsem mu řekla následující - počítám s tím, že to budeš chtít zkusit jinde, ale pokud se to stane, nechci to vědět, smaž všecky důkazy a počítej s tím že mi budeš muset do konce života zapírat něco, cos udělal. Zvládneš to?
Myslím, že máme ohromně kvalitní vztah založený na spoustě koníčků, otevřenosti, společných přátelích, zážitcích, názorové shodě atd. a taky nám nahrává to, že jsme byli dlouho přátelé, než jsme se dali dohromady. Čili jsme věděli, do čeho jdeme, on věděl o mém ex a já věděla, že nikoho neměl.
Takže pokud bude chtít tohle všechno jednou zahodit (nevěru neodpouštím a stejně bych to poznala), tak je to jeho volba

ale náhodou je hezké taky číst ty příběhy Jenže můj první vztah v oblasti sexu nic moc ...bohužel...

My to taky věděli, dříve to byl můj nej. kamarád. Můj přítel ví, s jakými kluky jsem spala i s jakými se líbala...Ví o mě vše a já vše o něm...

Přítel mi nevěru odpustil, ale já bych to nedokázala, už jen z toho důvodu, že jsem nebyla už ta jediná...

nevím, jestli tohle můžeš napsat, když je neznáš.

Nejsem divná, je to dobrý

Já jsem hodně velkej introvert a hrozně dlouho mi trvá, než si někoho připustím k tělu a to jak přeneseně tak fyzicky, takže mi to opravdu nechybí. Sice ráda vzpomínám na začátek našeho vztahu, kdy jsme se tak jako "oťukávali", ale na druhou stranu to, co mi dává kvalitní dlouhodobý vztah, který máme, je daleko víc, než ti motýlci v břiše, co bývali na začátku. Navíc mám problém v tom, že nesnáším (je mi to vyloženě fyzicky nepříjemný), když na mě sahají cizí lidi, takže se vlastně divím, že jsem vůbec našla chlapa, od kterýho jsou mi ty doteky naopak příjemný .

já bych asi nikdy nemohla zůstat se svým prvním, už z tohoto důvodu můj první vztah ztroskotal, chtěla jsem poznavát i další a poznávala spousty a ted mám přítele, který toho má taky hodně za sebou a ted nám to vcelku klape, ikdyž někdy myšlenkami přemýšlím i o jiných

spřízněná duše!

Chápu jak to myslíš, ale prostě mně to líto není. Hodněkrát jsme to s manželem rozebírali, taky nevím, co bude za deset let, ale zatím je to takhle a doufám, že i zůstane. Nechtěla bych riskovat něco, co je mi moc drahé, kvůli nějakému záletu. Beru to tak, že jsme se poznali brzo, takže holt jsme si byli i první.

pokud je to mířeno na mě, tak s Tebou nesouhlasím. Vůbec nás neznáš, tak toto nemůžeš vůbec tvrdit.

Ne, že bych ti to přála, ale najednou si připadám malinko míň nenormální . Mně z toho úplně běhá mráz po zádech, fuuj... A je jedno, jestli je ošklivá ženská nebo nádhernej chlap, prostě je cizí a leze mi "do bubliny".