Přítel s dluhy

Ahoj děvčata, pár dnů jsem tu teď nebyla - nooo, pěkně se to tady rozjelo.
Abych trochu více objasnila situaci na kterou se vás tady pár ptá.
Takže: přítel má dluhy v řádu 500.000,- Kč.
Někdo se mě tady ptal, jestli na dveře zvoní exekutor-ne, zatím nezvoní, nicméně, nějaké exekuční příkazy na něj vydané již jsou, takže je pravděpodobně, že ten exekutor skutečně brzy zazvoní.....

Ono je sice moc pěkné jak mi tady některé doporučujete (zejména panda08, ale i další) abych se "více uskromnila" jenže jste děvčata tak trošku mimo...protože vy si zjevně myslíte, že mi jde hlavně a především o to, že s přítelem nebudu moci chodit do divadel, na dovolenou, do restaurací atd. jenže to je omyl. Ten hlavní a zásadní problém pro mě je to, že vzhledem k okolnostem, které se ve vztahu vyskytly (ty jeho velké dluhy a exekutorské příkazy) se na něj NEMŮŽU SPOLEHNOUT JAKO NA OPORU, chápete to vůbec?
Pokud bych já sama měla nějaké dluhy (jako např. jak tady píše Christal, ale možná i některé další), tak bych se na to dívala jinak, ale takhle když já sama nikomu a nikde nic nedlužím, tak proč bych měla zůstávat se zadluženým partnerem?? Fakt nechápu.
Navíc s tak velkým dluhem, protože nevím jak pro vás, ale pro mě je 500.000,- Kč tedy fakt ranec!!

Lizalko, pokud s ním půjdeš do společného bydlení, až u vás zazvoní exekutor a zabaví movité věci v domácnosti, tzn. třeba i tvoje věci, ty budeš muset složitě dokazovat (formou vylučovací žaloby), že zabavené movité věci nepatří dlužníkovi, ale tobě Důkazní břemeno je v tomto případě na tvé straně a pokud nepředložíš dostačující důkazy (nejlépe faktury a kupní smlouvy s tvým jménem), tak svoje věci třeba už nikdy zpátky nedostaneš. To je, bohužel, běžná praxe.
Takže se ti nedivím, že se ti do toho nechce. Já tě chápu speciálně v těchto bodech:

Reaguji na lizalka:

Já chápu, že někomu to může připadat pokrytecké, ale já se na to dívám z pohledu budoucí rodiny a dětí. K tomu, aby žena vedla normální spokojený rodinný život nepotřebuje milionáře, ale spolehlivého chlapa, který jí pomůže vytvořit takové zázemí, aby v něm všichni měli pocit jistoty a dostatek všeho. Nejde o to, že si nebude moct koupit norkový kožich, tak si prostě koupí obyčejnou bundu. Nemusí bydlet ve vile, stačí 2 pokojový byt někde na sídlišti, když na to přijde.. Ale pak se taky může stát, že dítě má jet na školu v přírodě, ale nepojede, protože ty potřebné 2.000,-Kč shrábne exekutor. Co když vaše dítě bude chtít dělat fotbal, hokej nebo tenis, ale vy nebudete mít na to, aby jste mu to umožnili? Co když budeš muset před každou výplatou počítat, jestli koupíš půl kila hovězího na guláš nebo jen párky k obědu..
Do toho bych prostě nešla. Je mi líto, ale to by opravdu nebyl chlap pro mne. Já mám raději lidi, kteří se drží při zemi, nepůjčují si peníze a když si chtějí něco koupit, nejdříve si na to jdou vydělat. Jsem ochotná uznat, že se někdo může dostat do dluhů opravdu nevinně, ale takových případů je málo. Taky dokážu pochopit, že někomu nevyjde podnikání (i když i podnikat se dá obezřetně, s důrazem na minimalizaci rizik). Většinou je to ale jen a jen otázka (nez)odpovědnosti dlužníka. To musí zakladatelka sama vědět, jak k tak vysokému dluhu přišel, my to nevíme.
Možná, že jsem v tom hodně striktní, ale máme ve firmě pár zaměstnanců. kterým strháváme dlužné částky srážkami ze mzdy a když to tak vidím, je mi jejich rodin fakt líto..

Teď jsem to šla napsat. To ti jaksi "zapomněl" při návrhu společného bydlení říct.
Už jsem to tu psala - mne by snad ani tak nevadila sama skutečnost, že má dotyčný dluhy, ale je mi velice nesympatické to jeho řešení : nemám na splátky, co teď ? Víš co, Evičko, nastěhuj se ke mně, potřebuji helfnout s nájmem ... Ať si tam nastěhuje kamaráda, nebo svoji mámu.
Já myslím, že než takový "vztah", tak raději nic. A půl mega je dost, ale lidi mívají víc a přece se nevěší druhým na krky - tedy, někteří. Tomu se říká odpovědnost

Takže je to přesně tak jak jsem si ymslela...Rok se snažila na zakladatelku udělat dojem, hrál si co není a na co neměl, proto nejspíše nemohl splácet, teď to skončilo až u exekucí (protože exekuce nenaskočí během měsíce) a jemu došlo, že to takhle dál nejde a teprve teď slečně vyjevil pravdu......Takže mě by na tom právě vadilo to, že od začátku nehrál fér a že evidentně neumí řešit svou finanční situaci. Takový člověk je pro dlouhodobý vztah s perspektivou dětí nevhodný. Dobře jsi udělala, že jsi se s ním rozešla.
Naopak člověk, který by sice měl dluh, ale od začátku vztahu by se chovla stylem "mám omezený finanční rozpočet" a tudíž by byl schopen dluh bez problémů mořit a třeba i něco šetřit by pro mě byl jako potenciální partner přijatelnější. Do dluhů se může dostat každý, ale ne každý dokáže ten dluh slušně umořit a chovat se tak, aby ho umořil.

takže to je jasné, není to nějaká náhle vzniklá situace, ale dlouhodobě neřešený problém
Ano, toto ti měl už dávno říct (možná tomu šlo i předejít) a není důvod ve vztahu setrvávat... Jednoznačně, beru to z jeho strany jakopodvod, zatajování závažných skutečností

Určitě bych s ním nezůstala. Brala bych to jako podraz. A jak jako že po roce nemá na to aby tě vzal na večeři když předtím tě bral?. To ty dluhy předtím nesplácel? Od chlapa s dluhama raději dál. A nedejbože kdybyse se třeba vzali, to byz za ty jeho dluhy podle nového občanského zákoníku odpovídala i ty. Viz http://www.financenadlani.cz/2014/05/jak-resit-dlu hy-jednoho-z-manzelu/

Já jsem byla kdysi tak hloupá, že jsem dobrovolně přebrala dluhy svého bývalého přítele na sebe a teď splácím půl milionu!! Jakmile jsem jeho dluhy nechala převést na sebe, našel si jinou a mě odkopnul. Tehdy jsem bohužel nevěděla, že je to typický řasnatec a že se takhle všichni řasnatci chovají a všechna jeho láska byla jen přetvářka za účelem mě ožebračit. Budu toho litovat do konce života.