Přítel se snaží vynahradit absenci táty

Já tě chápu, je sice dobrej, že se matce tak věnuje, ale mohl by to nějak rozplánovat, kdy třeba podniknete něco spolu a kdy pojede za matkou. To, že jsi sobecká dost přehnal.

Reaguji na kozenka88:
Děkuji za podporu. Já si také myslím, že by to šlo nějak naplánovat. Příjdu si úplně sama
Nejsem robot a mám také potřeby mít partnera u sebe, když potřebuji a je zle mě

A ta máma o to taky stojí? Nebo je to jen potřeba tvého přítele?

Asi o to taky stojí. Vždy když odjíždíme, ptá se, kdy zase přijedeme. Volá mu... Holky, já jsem opravdu na zhroucení
Jsem zvyklá být sama, bydlela jsem sama...ale přeci když mám přítele...tak s ním chci být alespoň někdy...to je přeci normální a né sobecké

Reaguji na Romčula: NO možná, že mu volá dost často a ne jen, aby pokecali, ale aby přijel apod....Pokud to tak je, tak je to sobecký spíš od ní..

Nojo,tak to je těžký.... Ale asi by to chtělo si s ním promluvit,bez hádek.Říct mu,jak se cítíš.A taky domluvit se,aby ten čas nějak spravedlivě rozdělil mezi tebe a mamku.Třeba jednou za 14 dní by jste za ní na víkend jeli, nebo každý týden, ale jen na jeden den z víkendu apod...

Ale ona mu volá opravdu s tím, ať přijedeme a co má udělat k večeři atd. Nebo mu volá z obchodu, že nakoupila na víkend a čeká nás. Nejezdím pořád s ním to bych se zbláznila úplně, podnikám si svoje akce...ale mrzí mě to, že mu to nedochází

Já domů jezdím také jednou za 3 týdny, někdy i déle, jak to vyjde...ale on to má prostě jinak

Také si myslím, že tátu stejně nenahradí, ale to mu nemůžu přece říct

To jsem mu říkala, ale prý zůstává doma v pátek a pak jezdí pryč, že máme společné pátky ale to je znavenej z týdne ... nekonečný příběh.

V týdnu se toho moc nedá, chodíme domů pozdě z práce. Někdy někam zajdeme...ale moc času na to není. Chodím ještě večer brigádně jednou za týden hlídat děti... už ale pět let a to měnit nebudu. Baví mě to.

tak za prvý... bydlíte spolu teprve dva měsíce, takže to není dlouhodobej problém. Za druhý, můžete se domluvit, že jeden den z víkendu budete teda u jeho mámy a druhý budete mít pro sebe. Další víkend třeba naplánuj nějaký pobyt někde a prostě nenápadně posouvej intervaly, aby si oba zvykli. My, když jsme se s přítelem sestěhovali, taky jezdil každý víkend domů, protože mu to přišlo normální, tak jsem mu řekla, že už jsme velcí a že bych chtěla být někdy o víkendu v našem novém domově a ne furt s rodičema... a pochopil to.

To sice ju, to už jsem mu také říkala...ale pořád je tam to, co mi řekl dnes a to, že: "[b]chce vynahradit absenci táty".[/b] - co jsem použila v názvu tématu. Podle mě je tam i něco víc, než jen to, že je zvyklej jezdit domů...

Holky, já už mu říkala věcí, ale s ním se nedá prostě mluvit

tak ho nech, třeba se to časem dostane do normálu. Přece nemůže tátu vynahrazovat až do konce máminýho života víkend co víkend, to mu musí přece docházet.

Reaguji na Romčula:
Nebo možná se jeho mamka cítí osamělá......, možná jí po smrti muže došlo, že nikdo tady není věčně a chce co nejvíce času, který jí ještě zbývá strávit s tím, koho má nejraději a to je její syn. Kdo neztratil nikoho z rodičů nepochopí, jak obrovská je to ztráta,nikdo si to nedokáže představit a třeba ani on se s tím ještě po roce nevyrovnal, možná cítí zodpovědnost vůči svojí mamce, těžko říct, když spolu o tom nemůžete mluvit. Nechala bych tomu ještě čas, vyšla bych mu vstříc, nabídla pomoc, vyjádřila svoji podporu, nic jíného udělat nemůžeš.Druhá varianta je rozejít se, jestliže ti to tolik vadí.Časem bude líp, uvidíš......

Reaguji na Romčula: Vžij se taky do situace maminky.. je teď uplně sama a třeba je jí smutno má si pořídit psa? podle mě je to hezké když to dělá aspoň teď když táta umřel.. jo řekla vám že můžete bydlet sami že už je to dobré ale pořád je sama...