Prospím celé dny

Já jsem se teda neléčila s depresemi, ale před rokem jsem mohla spát i 16 hodin denně a stejně jsem byla unavená, když jsem vstala. Bylo mi strašně mizerně, nevěděla jsem, co dál, ale bylo jasný, že to nešlo dělat donekonečna. Byla jsem na testech a zjistili mi přechozenou mononukleozu.
Možná, že jsi taky nemocná, proto bych neodkládala návštěvu doktora. Příčiny mohou být ale jakékoliv: následky braní antidepresiv, projevy psychiky na fyzickou stránku apod.

Reaguji na aiwi: No taky mě to napadlo, ale zvláštní je na tom to, že já léky beru od března a první měsíc jsem po nich byla jako na speedovaná a od té doby se to zlepšilo. Úzkosti a strachy mávnutím kouzelného proutku přestaly a tak jsem si řekla, že je všechno jako dřív. Ty léky mi taky pomohly, abych se odpoutala od psychické teroru přítele a začala fungovat sama, Bohužel mi to dlouho nevydrželo a hned jsem vyhledávala pocit bezpečí a domova u rodičů a následně i nového přítele. Jenže po půl roce vztahu přišly mé spánkové problémy a on si mě najednou nějak přestává vážit(

Reaguji na VeronikaEma: ] Ach jo, přesně popisuješ moje stavy. Nejhorší, že jsem v koncích s tím, že se cítím mizerně a když chci třeba jen cvičit, nikam nakonec nejdu Takže jsi šla k lékaři a tam vše zjistili? Děkuju, že jsi napsala!

Můžu se zeptat na název těch antidepresiv? Zkus prozkoumat nežádoucí účinky toho léku .. pak by se možná nebylo čemu divit. a tobě bych přála abys našla lék bez vedlejších efektů ; )

Reaguji na Carrieesterster: Řekla jsem si doktorce o udělání krevního rozboru. Dělali mi na štítnou žlázu (s tou problémy sice mám, ale dělali mi kvůli tomu, jestli nemám úbytek hormonů), diabetes a tu mononukleozu. Pokud jde o nějakou nemoc, dají ti léky a brzo se vše srovná. Spíš si ale myslím, že je to následek těch depresí. Chodíš k psychologovi?

možná je to mimo, ale já když brala antikoncepci, tak jsem taky neustále spala, přitom nevím vůbec kdy to začalo.. nebylo to najednou, ale naopak postupně, takže jsem to s tou antikoncepcí vůbec nespojovala. chodila jsem tehdy pořád na střední, takže ráno jsem do školy musela, ale pak jsem přišla domů třeba ve 14:00 a do 20:00 spala, pak se probudila, něco snědla a spala celou noc dál.. zrušila jsem kvůli tomu tehdy všechny kroužky. víkendy jsem prospala úplně celé. byla jsem tehdy na testech na mononukleozu, ale tu vyloučili ani nic jiného nenašli, tak jsem myslela, že jsem jen divná, ale když jsem vysadila antikoncepci tak to najendou úplně zmizelo a vůbec to zpětně nechápu..

kamarádka taky pořád spala, byla unavená..
byl to únavový syndrom, na čas musela nechat práce dokonce.

takže k lékaři, tohle fakt není běžné

Reaguji na Carrieesterster:
Neraď se tady s námi, běz k lékaři, buďto k obvodnímu nebo k psychiatrovi a všechno mu řekni.

Taky bych zašla za psychiatrem, který léky předepsal a poradila se s ním. Má hodně zkušeností, ví co a jak. Pokud by to nebylo léky, pak je dobré zajít i za praktickým lékařem a pro jistotu si testy udělat.
Možná, že je to také jarní či podzimní únava, možná jen v zesílené formě.
Ale....já sama mám za sebou tyto problémy a můžu ti říct, že jsem takto spala, když jsem měla buďto nové léky, nebo jednu dobu když jsem brala Neurol na uklidnění a potom když jsem měla akutní fázi deprese, to byl pro mě takový únik do spánku, kde netrpím a nic mě netrápí. Hodně to souvisí i s tím, že člověk jakoby nemá smysl života a nic se mu potom nechce. Držím palce aby se našla příčina a vše bylo zase dobré!!

Myslím , že máš atak deprese, měla jsem to taky a několikrát. Tyto měsíce jsou na to jak dělané - tma , zima - jaro docela daleko. Šla bych k Mudr a poprosila o úpravu nebo změnu léků. Držím palce - na jaře bude líp neboj.

To může být příčina. Určitě bych to konzultovala se svým psychiatrem.

A pro jistotu bych si začla i za praktickým lékařem, aby vyřadil jiné možné nemoci. Například chronický únavový syndrom je třeba víc častý, než je známo. Jen spousta lékařů to nazve leností než nemocí. Takže se nenech odbýt.

Taky neustále spím, a trvá to už dva roky Momentálně jsem bez práce, tak by si člověk řekl, že budu v pohodě, ale kdepak. Jdu spát ve 23h a vstávám klidně ve 12! Budík ignoruju, nemám šanci vstát prostě. Kolem 15h už jsem zas unavená a zalomím kdekoli Nevím už co s tím. Dr jsem prosila o testy, odmítá mi cokoliv dělat. Říkala mi že mám sportovat, hádala jsem se s ní měsíce že nemůžu, až když se prokázalo, že mám astma, zklapla Tak nevím.

A ještě dodám, že když se vzbudím, jsem jak praštěná pytlem. Motám se, padám

Zakladatelko pokud máš deprese a takové problémy, tak je to možná celkem pochopitelné, ale třeba s tím určitě něco dělat - musíš se donutit vstát a něco dělat. Najdi si nějakou zábavku, něco co tě nebude zvádět k negativním myšlenkám.
Reaguji na SýkorkaModřinka:
tak tohle nechápu. Jak se vám vubec muže chtít vyspávat celý den? To je tak zabitej čas. Taky jsem byla jistou dobu bez práce, ale vstávala jsem kolem sedmé a vždy něco dělala a to ne, že musím, ale proto, že jsem chtěla, že se těším z každého nového dne. A fakt nechápu ty, co prospí celé volné dny.

Kdybych to chápala, nepřispívám zde Bohužel takový režim jsem měla i při práci. Přišla jsem z práce a tím pro mě den končil. Určitě to není dobrovolně a z rozmaru nebo nudy, bohužel

Přesně tak. Někdo, kdo netrpí na deprese tohle nemůže vůbec posuzovat. A taky záleží, jaké ty deprese jsou, popřípadě, jestli nejsou spojené i s jinou nemocí atd. Samozřejmě, že zdravý člověk si řekně: Mladá holka, co ta může mít za problémy, proč by měla celý den spát..atd. Prostě to nepochopí. Ale jinak souhlasím, že je třeba se snažit (třeba i s pomocí přítele nebo psychologa/psychiatra) tuhle situaci změnit.