Protivnost, pocity smutku

To je mi líto ,ale i když nemám děti tak mám občas ten samý problém.Ani nemám důvod a jsem na všechny protivná,nic mw netěší.Ale nepomohla by ti třeba dovolená? Myslím někde u moře,hodně sluníčka? Mně to kupříkladu vždycky pomůže.I kdybych se měla cpát bylinkama od rána do večera tak nic ,ale sluníčko ,moře a dovča vždycky pomůže Byl to jen návrh.Chápu,,že naplánovat dovču s dětma či bez nich je těžké,nebo třeba nejsou finance,ale tak lepší jeden návrh než žádný Nebo třeba se dokopat k něčemu novému...cvičení,tanci...Ono to zní tak jakože jéé no ta to už vůbec ne ,ale pak to docela pomůže.

já vím, jak to to myslíš, vykopat se z té letargie...............ted jsem měla odjet do Holandska, ale to bohužel na poslední chvíli neklaplo, přítel taky říká, že bych měla někam jet a vypnout. Jenže přesně, není to tak jednoduchý. Nejhorší je, když se na něco těším, poslední dobou to skoro vždycky nevyjde, a to at už se jedná o něco důležitého nebo blbost

Přesně tohle teď prožívám, nemám děti, ale jen přijde manžel domů, už se hádáme... vadí mi, že jsem pořád doma, přijdu z práce, musím uklidit, protože je tam pořád nepořádek, který nechápu, kde se bere, a jediný, co manžela zajímá, je co bude k večeři.... přestává mě to bavit, nemám energii. Chodím na spining, na kolo, ale nenávidím, když se vrátím domů a musím vařit, uklízet, manželovi to řeknu a bez účinku, co bych prý chtěla jiného dělat!?

Reaguji na kosturka: a sportuješ? To dokáže neskutečně ulevit - a nebo nemáš novou antikoncepci? (ta ze mně udělala neskutečnou mrchu).
Máš kamarádky, jak trávíš volný čas?

Jinak bych doporučovala navštívit psychologa (přítel tam chodí a dostává prášky, co mu do těla dopují Serotonin, hodně lidí ho nemá v dostatečné míře a pak se cítí pod psa, on měl problémy se spaním a s palčivým pocitem v sobě, že je něco špatně a jak bere prášky (nejsou návykové!!) tak je v pohodě.
A kdybysi nechtěla psychologa zkus kinezilogii - ta by ti mohla ukázat kde je co špatně.

Jj, teď jsem to chtěla napsat.
Já ho beru a super. Nic mě nerozhází a je mi tak nějak dobře.
http://www.001shop.cz/L-Tryptofan

Reaguji na kosturka:
Není toho na Tebe prostě jen moc?
Neuspokojení, vyhoření, ztráta chuti do života.
Chtělo by to nějakou bombu, změnu...
Napadl mě milenec.
Ale nedoporučuji. Z pochopitelných důvodů. Stačil by flirtík.

Prostě nějaké koření do toho života.

Nebuď na sebe zlá, nenadávej si za to, jak se cítíš. To nepomáhá, je to naopak ještě horší.

Nevidím do Tvého života, tak těžko Ti poradit jakou změnu bys měla udělat. Napadá Tě něco?

Holky, díky za rady, ve vztahu jsem vážně moc spokojená, takže milenec radši nee Dřív jsem byla hrozně veselá holka, ale jak přišly děti a já se začala jen starat a starat, neustálé obavy, aby se jim nic nestalo, tak mě to úplně dostalo a jsem nervní a protivná. Asi bych vážně měla někam vypadnout a odpočinout si. Ale pořád si říkám, že spousta ženských toho zvládá mnohem víc. O mě se pořád někdo stará, prakticky mám dokonalej život, a pořád si jen stěžuju

Ahoj holky,já sice děti nemám,jsem mladá,ale takovéto pocity mám už 3 roky. Nic mě nebaví,nic mě netěší,přežívám ze dne na den,brečím kvůli totálním prkotinám i když to jsou uplne banální věci,pořád si říkám,jak je můj život na ho.vno - což poslední 3 měsíce opravdu je. Cítím se tak strašně sama,nepochopená. Už mi kamarádky i máma řekla,že to může bejt psychického původu. Jen mi chybí odvaha zajít za psychologem..

Reaguji na chicky: To musí být smutné. Tak mladá a už tak smutná.
Toho psychologa bych fakt doporučovala. Taky jsem byla.

Reaguji na Neurolka:
Smutné to je,hlavně pro mě.. já bych k psychologovi zašla,jen nevím jakej je postup.. Dostanu nějaký prášky a těma se budu ládovat celej zivot ?

Psycholog Ti léky nenapíše, to jen doktor (obvoďák, psychiatr...).

Psycholog by s Tebou měl řešit tvé pocity. Kdy vznikají, proč, co je spouští.
ně že by Tě za jednu návštěvu vyléčil, ale je to lepší, než ty prášky, když jde "jen" o pocit jakési bezcílnosti. Třeba Ti pomůže najít směr a motivaci. Od toho psycholog je.

Když ale já mám tolik různých zkušeností s psychology, že ti neslíbím, že ti hned ten první pomůže. Dala bych raději na doporučení.

Až bude to nepohodlí tak velké, že to nebudeš moct vydržet, tak za ním zajdeš. Stud nestud. Jen aby to už potom nebylo spíš na psychiatra.

Každopádně doporučuji o tom mluvit mluvit mluvit. Nezůstávej se svými pocity sama.

Reaguji na Neurolka:
Strašně moc ti děkuji za informace. Pokusím se nějakého dobrého najít ..Jsem spíše uzavřený člověk a své problémy si nechávám pro sebe. Neumím se svěřovat a myslim,že to bude mit psycholog semnou těžké. Ještě jedna malá otázka,takže obvodní doktor je schopen mi předepsat prášky ,které by mi po psychické stránce udělaly líp?

Reaguji na chicky:
Psycholog je na nesmělé lidi zvyklej.

K té otázce.
Obvoďák může napsat některá antidepresiva, a taky benzodiazepiny jako je Lexaurin, Neurol...jak tady bylo myslím už zmíněno.
Ale obvoďák nemá šanci moc odhadnout, co Ti vlastně je, a tedy předepsat ty správné léky, asi by tě časem nakonec stejně poslal k psychiatrovi.

Ty chceš léky, a jde Ti jen o to stigma, abys nemusela k psychiatrovi?
Jaké léky můžou změnit Tvůj pocit nesmyslnosti bytí?

Trvale žádné, přechodně BZD a ta AD (to jejich nasazení je podle mě ale hodně sporné, pokud fakt nejde o nemoc, navíc, pokud se zeptáš uživatelek třeba tady na Omlázku, tak myslím, že ti žádná neřekne, že ji prášky "vyléčili").
Trvalých změn dosáhneš jen systematickou prací na své psychice.

Reaguji na chicky: Chicky, nebereš náhodou hormonální antikoncepci? Ona může takovéhle stavy způsobit.