První dny na střední škole

My adaptak neměli a bylo to v pohodě Mě letos čekají první dny na VŠ tak jsem také zvědavá

Já začínala na osmieltém gymnáziu v roce 1998 a tehdy taky žádné adaptační pobyty nebyly...Co vím, tak jela první třída , která nastupovala myslím v roce 2003, předtím ani ťuk......Je to poměrně nová móda
Jinak já šla na střední (ten osmiletý gympl) právě bez jakéhokoliv setkání dřív, bez adaptačního pobytu, takže jsme se vichni sešli opravdu až ve školních alvicích 1.9. A přitom se z nás stala docst dobrá parta A dneska zrovna máme sraz 5 let od matury Jinak já měla opačný problém - měřila jsem přes 180 cm (moje současná výška 190 cm) a strašně jsem vyčnívala (zvlášť při imatrikulaci). Před maturitou jsem se od kamarádky dozvěděla, že když mě uviděla stát ve dveřích, tak si ymslela, že sjem si spletla třídu a jdu do prváku Ale jak říkám, nakonec to bylo v pohodě.
A v dnešní době adaptačních pobytů se třídy stmelují mnohem snáz

Neboj se, to zvládneš. Zkus se hned na začátku dát s někým do řeči a pak už to půjde samo....hlavně nedělej "ledovou královnu" nebo se s tebou nikdo nebude bavit. Buď svá, to je nejlepší. Ostatní jsou na tom určitě stejně jako ty, takže se nejprve budete rozkoukávat a pak už to bude jen lepší a lepší.....držím palečky

Jinak dle mého se v poseldní době tolik adaptační pobyty dělají hlavně kvůli eliminaci a zabránění vzniku šikany.....Co vím, taks e tam hrají různé hry a tak,,,,prostě snaha kolektiv stmelit co nejdříve, i když je zajímavé, že v naší třídě, která na žádném takovém pobytu nebyla, se šikana nevyskytla a v bráchově, kteří na adaptačním pobytu již byli, se objevila poměrně záhy a v docela velké formě....

Tomu pořadí nemůžeš přikládat žádný význam. U nás jedna holka, co byla na přijímačkách první, pak prolézala horko těžko a naopak lidé z druhé půlky se drželi mezi nejlepšími. přijímačky jsou jeden test v jeden den, který někomu sedne a jinému ne. Naopak vysvědčení vypovídá o soustavné práci a schopnosti podávat vyrovnaný výkon....
BTW kromě kámošky co byla první jsem si pořadí u většiny svých spolužáků fakt nepamatovala

Reaguji na bakalářka: Tak aspoň je vidět, že to jde i bez těch adaptačních pobytů.

my jsme si o prázdninách domluvily s holkama srazík v cukrárně, normálně jsme šly na pohár a pokecaly, bylo to fajn a v září jsem šla do školy, že už někoho znám, na adapťák jsme nejely, ale i tak jsme se jako kolektiv parádně stmelili, příští rok maturuju a děcka mi budou chybět
ségra je v prváku, nikoho neznala, žádnej srazík o prázdninách neměla, ale děcka prý byly super, měla adapťák, a říká, že to byly zatím nejlepší tři dny

Jasně, že to jde, já maturovala v roce 2000 a taky jsem nikdy žádný adaptační pobyt nezažila. Navíc jsem chodila první roky víceletého gymnázia u nás na maloměstě a poslední čtyři roky jsem šla do Brna a tam mě zařadili zase do osmiletého cyklu, takže ty děcka mezi které jsem přišla se znaly už čtyři roky a zapadla jsem bez problémů...

My taky na žádnej adapták nejeli ... O prázdninách jsme se seznámili hlavně přes líbím se ti a na spolužácích .. potom jsme měli sraz, ale tam nás došla asi polovina...tam se všichni usmívali...prostě první dojem V prváku vztahy dobrý, ikdyž si s těma lidma nemám co říct...jen asi s 10 .. a teď v druháku už si nehrajeme na ty usměvavý holčičky, ale už všichní ví jak to je Prostě máme skupinky ...

To zvládneš sama teď končím prvák na OA a musím říct, že problém nebyl. Na začátku jsme jeli na startovák a tam to bylo parádní jinak ve třídě jsem z našeho města sama, ze začátku jsem měla obavy, ale na FB jsem našla skupinu naší třídy a pak už to bylo o dost lepší Hlavně se neboj zapojit mezi spolužáky, prostě si s nima začni povídat jen tak a pak už to půjde samo

Teda lidi, já si tady fakt někdy připadám jak vykopávka Na střední jsem chodila 1994 -98, takže žádný seznamovací akce se nekonaly, internet (natož FB a jiné sociální sítě) pro širokou veřejnost byl hudbou budoucnosti, mobil byl velikosti pádla ,vážil asi kilo a stál celou výplatu, takže ho nikdo nevlastnil..atd
Takže u nás to bylo to samé jako u

Ahoj - tak já ti řeknu věc, se kterou se nikde moc nechlubím Ale třeba ti pomůže. Já když jsem se někdy v deseti hlásila na gympl, tak jsem se nedostala. Vzali mě až na odvolání. Strašně jsem se za to styděla a nikomu to nikdy neřekla, ani příteli. No, ale nějak jsem si dobře vedla, odmaturovala velmi krásně a dostala se na školy, na jaký jsem chtěla....No a stáli jsme v obřadní síni, celá třída srocená, abychom si došli obřadně pro maturitní vysvědčení. A náš milý pan ředitel před CELOU třídou prohlásil "No, vás jsem bral na odvolání a vy jste přitom tak pěkně odmaturovala." Asi chápeš, jak mi bylo, červená až na ****** a celou dobu se jen dívala do země. Myslela jsem si, že se se mnou ten můj přítel ani nebude zahazovat, byl to strašnej šprt a vztah spíš začínal.

Po dvou letech jsem vzpomínala, jak to bylo pro mě děsný, a on řekl, že si to vůbec nepamatuje. A že jedna z nejšikovnějších holek z naší třídy (no fakt, samý jedničky, nejvyšší skóre z logických testů) se taky dostala na odvolání. Prostě jsem to moc řešila, tak neudělej tu samou chybu.

Jinak co se týče kolektivu, buď prostě hodná, milá a nápomocná. Úplně stačí se nepředvádět, nemachrovat, nehrát si na něco. Prostě buď vlídná a svá a nebudeš mít problém

Nevím jaká jsi. Já třeba nejsem moc extrovertní a na oťukání potřebuju čas. Chodila jsem na tři základky. Na gymplu jsem vysřídala dvě třídy a rok jsem studovala na škole v zahraničí, kde jsem školu po půl roce měnila a zvládla jsem to v pohodě. Ze všech škol mám kamarády a dobrý vzpomínky. Hlavně se nestresuj pokud se ti nepodaří zapadnout hned na začátku. Já rozhodně nejsem ten typ, co se s každým hned vybavuje nebo jde na pivo. A jak jsem řekla dobrých kamarádů ze školy mám spoustu. Přeju hodně štěstí