Ahoj, obracím se na vás s problémem. Je to par dní, co se se mnou nečekaně rozešel přítel. Oběma nám je 18 a byli jsme spolu třičtvrtě roku. Meli jsme spolu krásný vztah, který nám spousta lidi záviděla, nikdy jsme se nehadali, všechno jsme byli schopni vyřešit v klidu. Jediným problémem byla jeho brigáda. Oba stále studujeme a on si na prázdniny našel brigádu (děla číšníka). Hrozne ho to bavilo a já ho v tom samozřejmě podporovala jak jen to šlo. Chodil tam i přes školní rok, ale vážně mi to nevadilo, viděli jsme se 3-4x týdne, bylo to úžasný. Bohužel se to začlo stupnovat a poslední cca měsíc jsme se viděli tak jednou týdne. To mi začalo trochu vadit a řekla jsem mu to. On rikal, ze si to uvědomuje a ze už si hledá místo jinde. Čekala jsem, ze tím se to vyřeší, ale po par dnech, kdy mi zase na poslední chvíli dal vědět, ze musí do práce, jsem to nevydržela a napsala, ze nebudu dělat nic, co on nechce, ze nebudu jediná, kdo se snaží. Na to následovala odpověď, ze už mě dal nechce trápit. Snažila jsem se mu vystvetlit, ze mi ta práce nebude vadit, když to nebude dělat na úkor nas, ze o nej nechci přijít, ale on ze neví, ze takhle nemůžu bejt stastna a ze si to uvědomuje. Potom jsme volali a oznámil mi, ze to chce skončit. Ze nechce trápit mě ani sebe tím, ze na sebe nemáme čas. Ze i když nechce, tak mě zanedbává. Snažila jsem se ho přesvědčit, ale porad si stal za svým, ze nechce pokračovat a takhle to dal nechce, ze jsem přece i sama říkala, ze už mě to nebaví. Myslela jsem ze to bylo unáhlené, ale nevím. Celou dobu opakoval, jak to bylo krásný, ze jsme spolu byli šťastní, ze jsem úžasná. Přísahal, ze v tom není nikdo jiný. Vzdycky jsme k sobě byli uprimni, tak nemám důvod mu nevěřit. Teď si domlouval praxi v Německu, vůbec si se mnou o tom nepromluvil a když jsem řekla, ze mám pocit, ze se mnou nepočítal, tak prej, ze to není ještě není jistý a nechtěl mě s tím zatím zatěžovat. Navíc ze to prej není na dlouho a ze se mi vrátí. Nevím co si mám myslet. Proč to tak rychle vzdal? Chápu, ze to možná v ty chvíli bylo nejjednodušší řešení, ale kdyby se mnou chtěl být, tak i přes to všechno, ne? Já to porad beru spis jako pauzu, asi si dělám plane naděje, ale prijde mi Škoda tohle všechno zahodit.