Zdravím. Nejsem si jista zda sem toto téma patří ale lepší kategorii jsem nenašla. S přítelem jsme spolu skoro dva měsíce. Vím není to žádná sláva ale moje nejdelší vztahy trvaly právě kolem měsíce až dvou. Ze začátku jsem si byla jista že nám to spolu dlouho vydrží a budeme spolu šťastní. A taky to tak bylo. Pokaždé co jsem s ním byla měla jsem motýlky v břiše a tak. Ale poslední dobou to nějak vymizelo. Už necítím co jsem cítila a vše vidím jinak. Jeho doteky se mnou nic nedělají a přijde mi že je čas ho nechat. Jenže on je do mě zamilovaný po uši a chci aby byl šťastný. Také nechci aby si o mě lidé mysleli že jsem nějaká holka co střídá kluky jako ponožky.Jednoduše bych chtěla teď být sama a najít pravou lásku později. Jenže také nevím jak bych se s ním měla rozejít. Nechtěla bych mu ublížit ale chtěla bych abychom byli oba šťastní. Kamarádky říkají že se třeba do něj znovu zamiluji a bude to ještě lepší než to bylo. Ale nevím jestli o to ještě stojím a jsem docela zoufalá..
Předem děkuji.



Poslat SZ
Není v tom i to, že máš strach ze závazků, tak vždycky včas vycouváš? Já to třeba mám tak, že začátku zas tak hotová nejsem (ani motýlky nemám) a přichází to postupně. Měla jsem to tak i v práci, že časem je to lepší a lepší (a po dvou měsících jsem si rozhodně nebyla jistá, jestli tam budu chtít zůstat) Zkrátka, já bych tomu asi jednou šanci dala - pokud tedy racionálně víš, že je to fajn kluk, který tě má opravdu rád - zkusila vydržet a najít krásy v důvěrnějším vztahu, sice je míň motýlků, ale zase vás spojuje hlubší vztah, porozumění, přátelství, vytvoříte si společný humor...