Rozdíl mezi zamilovaností a fyzickou přitažlivostí

Taky by mě to zajímalo....
Myslím, že zamilovanost je, když na někoho pořád myslíš a když ho vidíš, tak jsi z toho "hotová", i když na druhou stranu, tyto pocity můžeš mít i při silné fyz. přitažlivosti.
Ach jo, takže já ti asi neporadím

To také nevím...kéž by mne potkalo aspoň jedno ...

Všeobecně si myslím, že při zamilovanosti si dotyčná strašně maluje budoucnost, myslí si že je to "ten pravý" či "pan božský" se kterým konečně může zažívat všechno, co jí dosud chybělo, konečně bude mít pocit, že má ten "vztah", že už není ta singlovka - asi to bude hodně spojené s těmihle pocity. Samozřejmě sexuální stránka se objeví taky, dotýčná chce pořád pořád u druhého případu, jde asi jen o zvednutí sebevědomí, když i vy toho druhého přitahujete, on vás a je to jen o sexu, je to takový nabíječ a životabudič, řekla bych trochu jsem se nechala inspirovat svými zkušenostmi

Zamilovanost a fyzická přitažlivost je v podstatě totéž. Takové ty růžové brýle a chuť celé dny společně proválet v posteli - čiže první stadium vztahu . Jestli se z toho vyvine láska nebo sex zevšední a vztah půjde do kopru, to ukáže až čas .

podle mě je to stejné....
jen občas víš že s někým být prostě nemůžeš, protože by si s ním nevydržela a pak bych to odlišila, že zamilovanost nenastane

Fyzická přitažlivost = líbí se ti vzhledem,líbí se ti jeho tělo, táhne tě to k němu, chceš sex
Zamilovanost = taky by tě měl něčím přitahovat, ale kromě jeho těla tě zajímá i jeho duše
Tak to beru já

Když jsem zamilovaná, tak na dotyčného myslím dnem i nocí a přitahuje v mnoha případech i když to není zrovna žádný playboy. Že by mě někdo jenom přitahoval, tak to je pro mě věc známá pouze ohledně herců, zpěváků atd. - když toho člověka neznám osobně. Většinou když už se s ním dostanu do nějakého kontaktu, tak mě buď po první větě přestane fyzicky přitahovat, nebo pokud je mi sympatický i chováním a povahou, tak se do něj zamiluju.

Hmm, po 4 letech vztahu konstatuji, že u mě se střídají stavy, kde mě zajímá jeho duše a kdy jeho tělo, velkou rychlostí - obvykle změna nastane, když mi o něčem zajímavém povídá a u toho se začne převlékat...

Možná je to tak, že fyzická přitažlivost i v delším vztahu způsobuje pocity zamilovanosti - touhu po něm jakožto muži, ale i radost z toho, že můžete být s tak skvělým člověkem (on určitě je skvělý, ale protože vy jste zamilované, vnímáte ho ještě lépe).

Anoooo

Takže jak se v tom vyznat? Resp. jak se v sobě vyznat...

Ale všechny víme, že se člověk dokáže zamilovat i proti vlastní vůli, tj. i když si žádnou budoucnost od začátku nemaluje...

no, měla jsem jednu dobu "známého", který mě strašně fyzicky přitahoval, bylo to takové sexuální přátelství
ale, když jsme nebyli spolu, tak mi nechyběl, nemyslela jsem na něj, nezajímalo mě, co dělá, jak se má...prostě všechno co cítím, když jsem do někoho zamilovaná..
se mnou to zamávalo pokaždé, když jsme se potkali a to bylo všechno možná i po letech, kdybychom se viděli, tak by to tam bylo..ale raději to nebudu riskovat

Já to mám v sobě jasně oddělené. Asi tak jako Lillly1. Měla jsem nabíječe, kteří se na vztah absolutně nehodili. Ale je jasné, že pokud s někým máš vztah, tak tě taky musí sex. přitahovat. Ale na sex stačí opravdu jen ta fyz. přitažlivost.

Aha... tak to asi odpovídá na mou otázku, díky moc, dávám od toho ruce pryč

No klidně probudit a posnídat... ale pak aby se hezky odebral sám k sobě domů

Trefné...
No zamilovat se v podstatě znamená do někoho se vmilovat, aby něco takového bylo možné, většina lidí potřebuje vnímat toho druhého jako přitažlivého - fyzicky, postoji, hodnotami, intelektuálně atd. (u každého v různé míře a dokonce i v různém pořadí, fyzickou přitažlivostí to nemusí začínat). Takže bych řekla, že fyzická přitažlivost je jednou z podmínek zamilovanosti.
Naproti tomu pouhá fyzická přitažlivost může existovat sama o sobě, bez vazby na city, dokonce může vzniknout jen v určitých kontextech a za určitých okolností (například pod vlivem alkoholu, situace nebo nálady).