Ani nevím, co chci slyšet, vím, že to chce čas... Skoro rok jsem žila jen kvůli němu, myslela jsem naňho každou vteřinu, těšila jsem se na nový den jen proto, že ho potkám... že snad konečne budem spolu. A teď je to všechno pryč a mně se chce umřít. Až do dnešního dne jsem doufala, ale už není žádná šance, že by jsme mohli být někdy spolu. Ne proto, že by jsme nechtěli, prostě to nejde. Je to o to horší, že to celý čas bylo oboustranné a pokazili jsme to jen kvůli naší blbosti. Že jsme oba dva příliš nesmělí a nevěřili jsme, že ten druhý by nás mohl chtít. Teď se už nikdy neuvidíme a mně je strašně nanic. Kdyby mně nechtěl, smířila bych se s tím líp, prostě neopětovaná láska, stáva se. Ale tekhle je to mnohem těžší. Vím, že časem naňho zapomenu, hlavně když už se neuvidíme, ale teď si to absolutně nedokážu představit, strašne moc to bolí. Stalo se některé něco podobné? Vím, že každá jsme jiná a každá se s takouto situací vyrovná jinak, ale pomohlo by mi, kdyby jsem vědela, že v tom nejsem sama.
- Úvod
- Přátelé
- Tipy a triky
- Recenze
- Diskuze
- Proměny
-
Bazar
- Katalog Bazaru
- Něco k tomu
- Obuv
- Kabelky, tašky
- Módní doplňky
- Šperky, bižuterie
- Hodinky
- Parfémy
- Kosmetika
- Co se nosit nedá
- Elektronika
- Knihy, časopisy
- Ostatní
- KOUPÍM
- Poptávkové inzeráty
- Černá listina
- Hodnocení uživatelé
- Katalog Bazaru
- Soutěže
- Články
Poslat SZméně než
10 příspěvků
Galerie obrázkůReaguji na mikkýsek: Myslím, že vzdálenost víc než 1000 km není zas až taká maličkost. Hlavně, když oba dva máme své záväzky.
A taky nevím, kdy jsem napsala, že mezi náma nic nebylo. Bylo, jen až pozdě, když už to nemá žádný smysl.
Cituji eM.X: Myslím, že vzdálenost víc než 1000 km není zas až taká maličkost
jsem myslela, že odletěl do Austrálie, 1000 km to je v Evropě. Není přece problem za ním třeba ted zaletět na pár týdnu, mate prázdniny?
Reaguji na Siiri: Ne, teď jsem skončila školu a čeká mě 5 let praxe. Absolutně není šance, abych někam odjela a on to má stejně. Navíc s mým oborem se v zahraničí neuplatním.
Cituji eM.X: Bylo, jen až pozdě, když už to nemá žádný smysl.
V tom případě pro něj úlet. Jen si to neumíš přiznat.
Cituji eM.X: Ne, teď jsem skončila školu a čeká mě 5 let praxe. Absolutně není šance, abych někam odjela a on to má stejně. Navíc s mým oborem se v zahraničí neuplatním.
V tom případě nevím co řešíš. Přijmi realitu a rychleji se s tím vyrovnáš.
Cituji eM.X: Ne, teď jsem skončila školu a čeká mě 5 let praxe. Absolutně není šance, abych někam odjela a on to má stejně. Navíc s mým oborem se v zahraničí neuplatním.
tak v tom případě je uplně jedno zda jste si něco řekli nebo ne. Máš jasno v tom, že ted byste spolu stejně nebyli. Move on.
Reaguji na EleanorWoods: V tom případě pro něj úlet. Jen si to neumíš přiznat.
Nebyl. Ale je škoda to vysvětlovat někomu, kdo nezná všechny okolnosti.
V tom případě nevím co řešíš. Přijmi realitu a rychleji se s tím vyrovnáš.
Nic neřeším, jen sem se chtěla vypsat z něčeho, co mě trápí. Na to předse deníčky jsou.
Možná neznám okolnosti, ale mám jisté zkušenosti. Nemáš se vůbec nad čím trápit 
Cituji eM.X: Myslím, že vzdálenost víc než 1000 km není zas až taká maličkost. Hlavně, když oba dva máme své záväzky.
Většina párů má nějaké závazky a věř , že ani 1000 km není překážka. Kdo opravdu chce dokáže překonat a obětovat hodně. Nebyla bys první ani poslední. Mě spíš přijde , že hledáš důvody než způsoby. Jen se klidně vypiš , když se ti uleví jen z toho nedělej takovou trágu.
Cituji mikkýsek: Většina párů má nějaké závazky a věř , že ani 1000 km není překážka. Kdo opravdu chce dokáže překonat a obětovat hodně. Nebyla bys první ani poslední.
Přesně. Zkus ještě zabojovat
A když to nevyjde, zkus se soustředit na to, co tu padlo, že vám to třeba taky vůbec nemuselo fungovat, že je tu možnost, že to nemyslel až tak vážně, jak to vypadá apod...držím palce
Reaguji na lenka_m1: Přesně. Zkus ještě zabojovat A když to nevyjde, zkus se soustředit na to, co tu padlo, že vám to třeba taky vůbec nemuselo fungovat, že je tu možnost, že to nemyslel až tak vážně, jak to vypadá apod...držím palce
Děkuju Bohužel zabojovat by nemělo žádný význam. Vystudovala jsem opravdu náročnú školu, do které jsem investovala mnoho čau, úsilí a rodiče peňez. Nemůžu to teď všechno nechat tak, chci jim to vrátit, a sobě taky. Tohle jsme si s ním vyříklali a on to akceptoval, má to stejně. A byla bych omnoho radši, kdybych vědela, že to nemyslel vážně, alespoň bych mohla být naštvaná a rychlej bych zapoměla. Ale v tomhle mu prostě veřím. Vím, že časem to bude lepší, jenže teď jsem prostě ztratila člověka, kterého mám moc ráda a hodně to bolí, že ho už nikdy neuvidím.
Reaguji na eM.X: Já to spíš myslela tak, že si můžete skypovat, navštěvovat se kdykoliv to půjde...v tom vidím to obětování. Znám pár češka - egypťan a mají to přesně takhle... Tak snad děláte správné rozhodnutí
Cituji eM.X: Vystudovala jsem opravdu náročnú školu, do které jsem investovala mnoho čau, úsilí a rodiče peňez. Nemůžu to teď všechno nechat tak, chci jim to vrátit, a sobě taky. Tohle jsme si s ním vyříklali a on to akceptoval, má to stejně.
V tom případě nechápu, co jsi pokazila. I kdybyste to dali dohromady dřív, stejně by to skončilo, kdyby on musel být ve svém státě a ty také ve svém...
Tak to se musí vyléčit lékořicí... Život máš před sebou.Osud moc dobře ví,proč to dělá.
Uchovej si tenhle deníček a přečti si ho za 10,20 let.
Možná se budeš smát.
