Lassie.
Bílý Bim, Černé Ucho. Ale pozor, je to hodně drsný a konec smutný. Viděla jsem to jako dítě a probrečela jsem pak několik dní.
http://www.csfd.cz/film/102771-bily-bim-cerne-ucho /
Marley a já
film
Cituji Adka: pozor, je to hodně drsný a konec smutný. Viděla jsem to jako dítě a probrečela jsem pak několik dní
u toho řvali asi všichni normální lidi vzpomínám si ( viděla jsem to asi v mých 4 letech) na scénu na kolejích - nejsem si kutečně jistá, zda tam byla, ale něco v tom smyslu že Bim seděl na kolejích a koukal za odjíždějícím vlakem, v tu chvíli jsem začala neskutečně bulet, máma nejdřív utěšovala, po 3 hodinách mého pláče už nadávala... brečela bych kvůli Bimovi i teď po 26ti letech....
filmy se zvířatama prostě nemůžu, tuhle jsem koukala na dokument o putování pakoňů v Africe a když se malej pakůň po všech útrapách konečně vrátil na pastviny, kde se narodil, bulela jsem taky...
jak jsou někde zvířata, tak to prostě nedávám...
Reaguji na Malacek:
To je fajn, že nejsem sama, koho tohle dojímá, já u filmů se zvířátkama dokážu brečet jak stará prost.tutka o vánocích..
Můj pes se taky jmenuje po televizní hrdince z večerníčku s divokými prasátky (p. Chaloupka, tuším), byli tam Bivoj a Beruška
Cituji Adka: Bílý Bim, Černé Ucho. Ale pozor, je to hodně drsný a konec smutný
Cituji Malacek: na scénu na kolejích - nejsem si kutečně jistá, zda tam byla, ale něco v tom smyslu že Bim seděl na kolejích
Já si zase pamatuji, jak Bim přebíhal přes koleje a v ten moment se přehodila výhybka a zachytila se mu do toho packa a nemohl utéct. Do toho se blížil vlak, no vypadalo to, že ho přejede. Při téhle scéně jsem se schovávala za křeslo a brečela jsem také. Naštěstí na poslední chvíli se z toho nějak vyprostil.
Tenhle film už nechci nikdy vidět. Ne že by se mi nelbil, ale byl tak smutný, že už raději nee.
Cituji Adka: Bílý Bim, Černé Ucho. Ale pozor, je to hodně drsný a konec smutný. Viděla jsem to jako dítě a probrečela jsem pak několik dní
No to mi povídej.
Nikdy už jsem pak neměla odvahu se na ten film znova podívat.
Nezapomenu ten konec a obličej Vjačeslava Tichonova, kdy ho konečně najde, ale...
Můj chlap má i knížku z dětství...občas po ní sáhnu, ale pak ji zbaběle vrátím zpátky.
Reaguji na nickisek:
Rin tin tin
rin_tin_tin.jpg
Já mám doma Rintintina Je to pražskej krysařík. A když dávali v tv dokument o Rintintinovi tak povídám Rintíčkovi "vidíš toho hrdinu, tak po něm máš jméno"
Cituji True: Nikdy už jsem pak neměla odvahu se na ten film znova podívat
já nemám taky, jako jukla bych na to u čeho jsem tak řvala... ale nemám na to psychicky...
Cituji Seksima: doma Rintintina
my máme Ryna... neboť než jsme si jeli pro štěně hrabala jsem - což dělám 1x za 150 let v knížkách co máme doma a objevila jsem knížku divoký koník Ryn....kouzlo to má vlastně v tom, že jsme předtím měli Neru a když volám na Ryna, Ryneryne... zdravím tím i Neru do nebíčka , našim se hned jméno líbilo, jak jsem s ním přišla....i když Ryn měl být možná Goro, ptže je taky celý bílý i když není Akita... tak možná příští švýcarský ovčák bude Goro...
z tv jsem našla ještě jméno pro našeho jezevčíka co jsme měli - byl to Mulder - Mady, Madík, Madíček
a pro fenku by šlo i jméno mého druhého jezevčíka, které mi přijde nejgeniálnější na světě a to je Maybe
méně než
10 příspěvků
Myslím, že tu není napsaný ještě Back /nevím, jak se to píše) z Ženatý se závazky
Dále Pluto, sice animovaný, ale co a Scooby Doo
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.