Jak přinutit kamarádku k rozchodu

Já to nechápu. Na nevěru odvahu má, ale na to, aby ho opustila, ne?? Trošku divné, ne?

Nenuť kamarádku k rozchodu, dotáhni jí spíš k psychologovi

Vyliskej toho týpka a řekni mu jaký má štěstí, že se s ním vůbec zahazuje!

Je to těžký,když kamarádka se toho bojí.Sama ji nedonutíš,na to ona musi přijít sama.A jak psala Lady Flame,když se nebojí nevěry,tak je pak snadné ho poslat k čertu,já bych s takovým nevydržela ani minutu.A říkáš,že se bojí samoty..nemá proč,sama si psala,že je pěkná holka a chlapi po ní letí,takže sama určitě nebude.A navíc být sama je lepší,než s takovým .......

Myslím si,že člověk, který nezvládá samotu nezvládá ani vztah. A tvá kamarádka se asi nemá ráda, když je s takovým psychickým teroristou. Jak říká matty88 - lepší sama,než s takovým

Chápu Tě, chceš jí pomoct, ale pokud ona sama nechce, tak Ty s ní nehneš. Nejlepší by pro ni asi bylo, aby se obrátila na psychologa, aby sama s jeho pomocí přišla na to, že takhle to nejde. Každopádně holka potřebuje zapracovat na svém sebevědomí. A taky teda nechápu, že má odvahu na to, být mu nevěrná a přitom se bojí ho opustit. To mi hlava nebere.

Kamarádka na to musí příjít sama!! Chápu, že jí máš ráda, chceš jí pomoct, ale svůj názor jsi jí už jistě řekla a teď se s tím musí poprat. Z toho, co píšeš, je samota asi to nejmenší, co by mě, být v její kůži, trápilo.... Ale každý svého štěstí strůjce... Pokud chce být raději s bláznem, než aby byla sama, je to její volba a Ty toho asi bohužel moc nesvedeš

Zažila jsem to také...a můj poznatek je, že já nemůžeš pomoci. Ona ty věco kolem sebe a toho bl*bouna nevidí a příjde jí to normální. Moc bych se do toho ani nepletla, páč pak budeš špatná ty. Opravdu si pusu musí namlátit sama.

A s tou nevěrou to taky nechápu ?!?

Přinutit kamarádku k rozchodu ? chaha..to je nemožná věc, když ona nebude chtít, neudělá to, at už pro to má jakékoliv důvody.Je to dva roky, co se moje nejlepší kamarádka "zamilovala" do psychicky nemocného chlapa, který se k ní nechoval hezky, pil,psychicky ji týral a doslova izoloval od okolí.Jestli měl pocit ohrožení z mé strany, že jí ho budu rozmlouvat..nevím.Ze začátku jsem jen přihlížela, pak jsem jí řekla svůj názor a když jsem viděla, že s ním chce být už jsem do toho nekecala.Jen jsem nemohla uvěřit co se děje-Ve finále se se mnou bála hovořit i po telefonu, chodila telefonovat do obchodáku naproti jejímu domu..Když měla jít ke mě po 3 měsících na návštěvu, tak ten její vymyslel jiný program, že musí jet tam a tam.V noci telefon, že potřebuje kontakt na nejbližší záchranku, protože ten její v noci brousí nože.Měl deprese, třeba se týden nemyl a ležel v posteli.Týdny se vzájemně ignorovali v jednom bytě,..pořád říkala, že se s ním rozejde.., jak hnusný sex s ním je apd....nakonec to dopadlo tak, že její miláček prodal dům,půjčil kamarádce na rozjezd podnikání a ta s ním zůstala.Podle mě kvůli penězům,protože byla rok bez práce , roky bez přítele a už dost zoufalá.Ten její ji tak zpracoval, že už se se mnou nemohla stýkat a když mě nechala na sebe asi po páté čekat - bez omluvy a jediné sms a já veškerý program vždycky překopala (mám dvě malé děti, tak to byl taky oříšek), abychom mohli spolu být, a zase jen sliby, tak mi došla trpělivost.Napsala jsem jí dlouhý dopis a kamarádství jsem po dvaceti ! letech ukončila.Pro mě to byla velká ůleva.Ta holka se úplně změnila a ještě se mi dostalo odpovědi, jak úžasný ten její chlap je, že na sebe čekali roky ! Bože...některý holky jsou tak blbý.Dneska je paní podnikatelka, jen proto že po třicítce uhnala tlustýho spocenýho týpka...jak to mezi nimi dopadne se ani nepokouším typovat...Každopádně jsem ráda, že jí nemusím dělat vrbu a trávit dalších dvacet let tím, že jí budu utěšovat...Každý svého štěstí strůjce.

tak tak každý svého štěstí strůjcem. Ona je ve vztahu a pokud jí to nevadí a nepomýšlí na rozchod, tak se do toho nemotej. Ona na to příjde sama..

v takovém případě se té žárlivosti jejího partnera až tak moc nedivím, i když s ní nesouhlasím.Kamarádčin problém není partner, ale neschopnost žít sama svůj vlastní život.Měla by si uvědomit, že vztah sám o sobě (=s kýmkoliv) ji šťastnou neudělá, to musí udělat ona sama.

To mi přijde docela na palici .

On je tedy dost divnej a nechápu proč s ním stále je, kor když je mu i nevěrná.
Měla by si to srovnat v hlavě :/.

Ty s tím bohužel asi nic nenaděláš.

Hmm, moje kámoška je něco podobnýho: Živí zadluženého a nepracujícího alkoholika, kterého nadevše miluje. Já tyto holky nechápu. Také už nevíme, jak jí pomoci: Neumí žít bez něj, ale ničí ji život s ním, nechce si nechat pomoct - asi je nějak vnitřně porouchaná nebo co. V těchto případech pomůže asi už jen odborník.

já si myslím, že je to hlavně o sebevědomí...a těchto případů znám docela dost a vždycky je to o tom, že ta holka se bojí, že už si nikoho nenajde...a ty ženské v tom vztahu jsou třeba celý život , nadávají, ale nic s tím nejsou schopné udělat.