Porodit dítě za každou cenu, ikdyž vím, že bude postižené?

Třeba to někdo chápe... Já nevim.

A já to zase chápala, dokud jsem neměla dítě. Vím, že se to srovnávat nedá. Teď už ano...

Přesně. A vidět ten výraz toho děťátka, které trpí a neví proč... To se člověk modlí, aby to co nejdřív skončilo

hm tak možná? Ale nedokážu si to představit, pro mě je plnohodnotný člen rodiny.

Srovnávat dítě a psa je úchylné ...., ačkoliv chápu, že pes je členem rodiny. Postižené dítě bych dobrovolně na svět nikdy nepřivedla. Zničila bych život jemu i sobě. Co se s postiženými děje po smrti rodičů? Končí v ústavech, kde jim je rozhodně jinak než doma .

Ano, pro mě taky byl, ale pak přišlo dítě a ten cit vůči dítěti je naprosto nesrovnatelný s citem k psovi, i když psa velmi miluju, láska k dítěti je mnohonásobně silnější. Ale každý to může mít jinak, i když to je pro mě nepochopitelné

Reaguji na Ellenuschka: pro mě je také pejsek plnohodnotný člen rodiny!!

Já bych asi na potrat šla, protože bych to nezvládla se o takové děťátko postar.Mám dvě malinké děti tak vím jak je to někdy náročné starat se o dva raubíře a to jsou zaplatpánbů zdraví.
Ale odsuzovat tu matku to nechápuŽivot je nevyspitatelný a onemocnět může i zdravé dítě.A jak můžete vědě že ten kluk není rád na světě?

Ono to není jen na uvážení matky. Když se matka rozhodne, že si nechá postižené dítě, tak tím omezí dost lidí. Sama třeba přestane pracovat, aby se o něj starala, bude je muset uživit partner nebo rodina, nebo bude pobírat dávky a tak. Není to jen o tom, že když se tak rozhodne, vyžere si to sama, odnesou to i ostatní

Reaguji na Alisss: dávky pobírá dneska, kdekdo a kdekdo jich taky zneužívá a nikoho to nějak extra nepohorušuje pokud jsem si všimla - Stačí se podívat tady na OML do pár témat... takže to jako argument naprosto neberu

Názov témy je či porodiť dieťa za každú cenu, aj keď VIEM, že bude postihnuté, ale tu sa stále musí niekto pýtať, či by sa dotyčný svojho decka zbavil, aj keby ochorelo počas života alebo či by sa sám zabil, keby ochrnul, atď. Nerozumiem, to niekto nevie pochopiť podstatný rozdiel v týchto otázkach?

Ja by som si vedome ťažko (!) postihnuté dieťa nenechala. Pripraviť sebe, partnerovi, rodine, prípadne ostatným mojim deťom a hlavne tomu postihnutému roky bolesti a utrpenia by ma naozaj nenaplnilo vedomím, že som silná statočná žena, ktorá dokázala čeliť svojmu osudu. Potrat, a najmä vo vyššom štádiu tehotenstva, by bol určite bolestivý, možno najhorší zážitok života, ale určite by mi priniesol menej bolesti ako takýto život pre mňa a rodinu. Vážne by som sa nedokázala pozerať na svoje mentálne a fyzicky postihnuté dieťa, ktoré ma je ledva schopné vnímať a hovoriť si, že toto je správna vec.

A súhlasím s názorom, že ženy, ktoré si dobrovoľne takéto dieťa nechali napriek varovaniu lekárov a odmietavému postoju partnera + s vedomím, že samé nebudú schopné sa o potomka finančne postarať, sú sebecké a hlavne by si mali platiť všetko samy. A je bohužiaľ fakt, že väčšina (a najmä viacdetných) rodín nebude nikdy schopná finančne zvládnuť takúto zátaž. Obrovská nezodpovednosť odsúdiť ostatné deti na biedny život kvôli vlastnému svedomiu.
Obrovský rozdiel je medzi týmito ženami a ženami, ktorým sa takéto dieťa narodilo nevedomky.

Pro mě taky, ale dítěti se prostě nevyrovná. Ty máš děti?

Reaguji na Marmeládová:
plně s Tebou souhlasím.

Reaguji na Marmeládová: Hezky napsané. Taky nechápu, proč se furt řeší, kdyby někoho srazilo auto atd.... To je přece úplně něco jiného

Včera jsem viděla reportáž (myslím, že ve zprávách na Primě) o pobožné náhradní matce, která se rozhodla donosit přes špatné prognózy lékařů dítě i přesto, že biologičtí rodiče s tím nesouhlasili a žádali po ní potrat. Ditě se narodilo poškozené ještě víc, než se předpokládalo.
Konec mi bohužel unikl, ale myslím, že to dítě pak dala k adopci. Viděla jste některá tu reportáž? A dopadlo to opravdu tou adopcí?

Reaguji na lentilkah: TVL, neviděla, ale to je jako mazec.... Chudáci ti bio rodiče