Sejít se znovu s mužem, i když mi rozum říká, že jsme každý trochu jiný?

No já bych to určitě zkusila.Než si ho na to upozornila tak si to neuvědomoval,teď mu dáš třeba šanci aby chybu nezopakoval a nechoval se po německu říká se že němci jsou chladní a takoví nevtipní nebo jak to říct ale opravdu nevím co je na tom pravdy je jasné že když žiješ v cizí zemi,městě,kraji,chováš se prostě podle toho,chytíš ty moresy možná to chce jen čas než si zvykne,možná takový zůstane a nebo možná se ti podaří ho aspoň trošku změnit.já bych neházela flintu do žita,byli jste spolu venku pár krát a třeba jsi ho ještě nepoznala.ještě bych to pár krát zkusila a kdyby mi byla jeho společnost nepříjemná,kontakt bych přerušila.

Taky bych to ještě zkusila.
Možná, že jen dlouho žil ve sterilním světě své práce a teď se začne pomalu rozkoukávat.

Souhlasím s holkama. Já bych tomu ještě taky dala šanci. Těch možností, proč se chová sterilně, je mnoho. Může být třeba jen stydlivý a jeho chování je obranným mechanismem. Ještě to zkus, myslím, že nemáš co ztratit

Máte pravdu, holky. Když já jsem taková, že jakmile není všechno podle mých představ, začnu být vnitřně hrozně vzteklá Ale je pravda, že žije tady ve městě teprve tři měsíce a říkal, že tu nemá ani žádné kamarády, takže to pro něj asi není úplně jednoduchý.

Tak to rozhodně nejsi sama.
Jen jsem ještě chtěla dodat, že je důležité, aby tě měl rád a aby mu na Tobě záleželo...vše ostatní se dá dohnat.

Já si teda úplně nemyslím, že to je tím, že žil v Německu. Znám spoustu Němců, kteří jsou naopak hodně vysmátí a přátelští, nechápu to škatulkování Němců lidma tady u nás na základě jednoho, dvou příkladů. Spíš si myslím, že je prostě zahleděný do sebe a do své práce a tím pádem studený čumák. Což se může změnit třeba tím vztahem nebo se to změnit nemusí nikdy.

Já bych mu taky šanci dala, nemáš co ztratit, jde jen o obyčejnou schůzku. Minimálně je sympatické to, že když jsi ho upozornila, co ti vadí, vzal to v pohodě a byl rád, žes mu to řekla Protože ohledně ostatního jeho popisu ( studený čumák, mluví jen o sobě a práci ), bych spíš čekala, že to bude takový pan nedotknutelný, kterého jakákoli výtka na jeho osobu urazí. Ale nestalo se, tak třeba tě ještě mile překvapí

No já osobně bych mu dala asi ještě sto šancí. Jsem v tomhle až extrémista a stále na všem a všech hledám jen ty plusy.
Sejdi se s ním a uvidíš. Zkus to. Za to nic nedáš. Sice je ti "už" 26, ale zas tak moc času s ním když tak nestrávíš .
Snad časem poznáš, jestli to, že mluví jen o sobě je jeho zahleděnost do sebe a sobectví a nebo je jen nervózní a kryje tím rozpaky.

když to vemu podle sebe- na první schůzce nebo setkání jsem spíše taková tichá.chci zapůsobit mile,křehce,nepokouším se ani o žádné vtípky abych se nedostala do trapné situace.Když mě ale člověk pozná,zjistí že taková vůbec nejsem že sem tam prohodit nějaké to sporsté slovo mi nedělá problém,že miluju sarkasmus a ironii a že se umím hlasitě smát,že jsem asi trochu rapl a vůbec nejsem taková křehká jak se napoprvé zdálo Básník tím chtěl říci že třeba se ten němec jen neumí nebo nechce projevit a je potřeba na to trošku času. já bych prostě chvíli počkala no jinak škatulkování povah podle národů taky nemám ráda,ale třeba fakt platí že jiný kraj jiný mrav samozřejmě ne doslovně pro všechny! jen můžu se zeptat,byl nebo je ti na první pohled sympatický?

to mě taky překvapilo možná že kdyby mu to řekl někdo jiný,urazil by se ale třeba s tebou je mu příjemně,líbíš se mu a jsi mu sympatická,tak zareagoval tak mile a třeba si z toho fakt něco veme zkus mít trpělivost

Taky si myslím, že to není Německem. Znám takove lidi všech narodností...mluví jen o sobě, tebe se zeptají jak se máš,ty se nadechneš, že odpovíš a oni už zase o sobě.

Určitě bych se s ním sešla, muže byt, že je nervozní, tak hodně mluví aby nebylo ticho, uvidíš jak to bude na dalším rande.

Ano ano ano, když jsem ho viděla poprvé, smál se od ucha k uchu, vypadal úžasně, že jsem si v duchu řekla - Bože kde ses tady vzal?

Jinak za to škatulkování dle národnosti se omlouvám, jen to na mě prostě tak působí v jeho případě. Ale rozhodně nepůsobí jako pan nedotknutelný, to určitě ne. Spíš možná nejistě... Máme se znovu sejít ve čtvrtek, tak tedy uvidím

Taky hlasuju pro to dát mu ještě šanci
Přesně cením to, že když jsi mu to řekla, tak se neurazil, nenaštval. To to s ním ještě není tak špatný Třeba je opravdu jen nervozní a chvíli mu trvá se otevřít před někým cizím. Anebo taky ne, ale to jinak nezjistíš. A myslím, že jedna schůzka není zas až taková ztráta času i kdyby to nedopadlo...
Jen by bylo dobré si dát pozor, abys tam opravdu nešla už dopředu vnitřně naštvaná, jak píšeš. Na Tvém chování by byl pak asi taky patřičný určitý odstup a podrážděnost. Prostě si řekni, že to zkusíš a uvidíš, jak se to vyvine, když pořád nepřeskočí jiskra, tak holt příště už nikam nepůjdeš...

Také jsem pro další šanci.
Celkem rozumně už hledáš i partnera do života, takže bych zapojila nejen srdce, ale i mozek.Motýlci v břiše jsou fajn, ale nejsou vše a co můžeš ztratit?Maximálně získat kamaráda.Navíc je třeba ten typ, který potřebuje delší čas než se trochu otrká, uvolní a druhému otevře.