Ahoj všem, prosím poraďte.
Je mi 32 let a mám velké dilema.Vždycky jsme byli s manželem za jedno 2 děti stačí. Dneska už jsou kluci velcí 13 a 9 let a najednou mi začíná něco chybět. Všechny moje kamarádky začínají mít děti a mě se začíná stýskat po dětském žvatlání a dětském smíchu. Říkám si ještě 2,3 roky kdy první syn přestane s námi jezdit po výletech a už teď je kolikrát nutím radši jdou ven s kamarády a já si říkám že jsme ještě mladí na to abychom zůstali s manželem sami dva. Nedovedu si to představit. I manžel je v podobné situaci uvítal by třetí dítě nejlépe holčičku, ale já nevím... Ano chci miminko, ale na druhé straně se bojím. Je jasné že teď už bude jedináček, chci to? Přijdu o svoje pohodlí, to mi nevadí. Mám práci, která mě baví to by se snad dalo nějak vyřešit budou babičky samozřejmě ne hned, ale časem kdy už by bylo možné si odskočit do práce, občas. Dovolený teď si je užíváme úplně jinak, ale tohle jsou jen chvíle jednou za rok. První dítě jsem měla v čerstvých 19 přišlo tak nějak nerozvážně ale nelituji, snad bych tuhle situaci potřebovala i teď. Jenže místo toho záleží jen na mě jestli do toho jít nebo ne a já stále nevím. Jsou dny kdy jsem přesvědčená skoro na 100% a z toho nevím jestli je vzdát své svobody, když to tak řeknu. Protože buďme upřimní muže se to nedotkne ten si pojede dál ve svých zaběhlých kolejích. Vážně nevím....