Otcovská péče o malé dítě

Ano, pleteš, právě že tu zkušenost mám, tak vím, že to jde a bez problémů.

To je poněkud vtipné, není? Nejdřív s chlapem souložíš, takže ti asi sexuálně přitažlivý připadá. A jakmile z toho vznikne dítě, nesmí se o něj v péči dělit rovným dílem, protože by rázem o svoji sexuální přitažlivost přišel? Předpokládám, že podle tvého mínění žena samozřejmě při celodenní péči o dítě o tuhle přitažlivost nepřichází, nebo je to jinak?

Reaguji na moony: Takového chlapa bych nechtěla ani za zlámanou grešli, natož si s ním pořídit mimčo Nechápu, neznám, asi se pohybuji v určité bublině, protože hned několik našich známých se s manželkou na rodičáku vystřídalo...

Reaguji na Veselka10: Fajn, tak jen neumíš číst. Jako trošku nechápu ty reakce na mě. Každý prostě má nějakou zkušenost a já popisovala svých kamarádek. Ten můj si musel prostě zvyknout a nebylo o to tom že bych mu bránila .
Reaguji na Lisa: Ten můj ale na rodičáku byl, tak nevím co tím myslíš

Máme tříměsíční holčičku. Chodím s malou a se psem na vycházky, mám čas si umýt vlasy, dát si pleťovou masku, udělat si manikúru, namalovat se, uklizeno mám taky, jednou týdně ke mně domů dochází student na doučování, takže i ten mozek nemá úplný pohov Kojím, zatím neodstříkávám, ale začínáme o tom uvažovat, ráda bych začala chodit učit do jazykovky, jen se bojíme toho, že když ji začneme dávat z lahve, že už nebude chtít prso. Muž se o malou stará výborně, koupání je vlastně hlavně jeho činnost, přebalovat taky umí (zas nerad uklízí po psovi ), navečer po příjezdu z práce si s ní hraje a masíruje.
Co se týče rodičovské, platově je to u nás asi tak nastejno, no muž má o pár tisíc víc než já. Tím, že ale nemá na čas náročnou práci a malé si užívá dost, tak neuvažujeme o tom, že bychom se vystřídali a popravdě já si i ráda na ty dva roky odpočinu (dost možná to bude jen rok a půl, abych mohla do práce nastoupit s začátkem školního roku), protože už jsem byla asi blízko vyhoření, i když mě práce bavila a někdy mi chybí - to chci ale kompenzovat aspoň nějakým tím kurzem.

Reaguji na moony: popisovala si muže, kteří o dítě zájem moc nejeví, nechtějí se starat, tak přirozeně mluvím o tomhle typu, že bych ho nechtěla, ne?

Reaguji na Lisa: Jasně, chápu promin . Ale ono bohužel někdy se to projeví až když tam to dítě je. Třeba kamarádka měla fakt fajn vztah, on asi o 10 starší, rozumný... Chtěli mimčo, on nemohl mít takže podstoupili umělý. Oba natěšení, no a v 7měsíci ji opustil, že se na to necítí. Mají dvojčata, a nakonec se s ní ještě soudil o otcovství, aby nemusel platit. A to to žádný chudák není

Reaguji na moony: tam je otázka, jestli se někdy předtím zachoval odpovědně. Jestlit o dobře chápu, tak to byl starší chlap, asi bez závazků, nikdy dítě, možná nikdy manželství....atd.

Můj muž je typ, co si bral už nehejbací dítě s sebou do práce, když věděl, že práce nebude moc. A jak začalo být hejbací, tak mu tam udělal pískoviště .

Kamarádky a jejich partneři v tomhle ohledu fungují taky podobně. Zběsilou matku obecnou ve své blízkosti nemám žádnou.

Reaguji na Lisa: Tak byl starší než ona, ale právě asi 37, to není zas tak moc. Předtím už ženatý. Jinak spolehlivý, ochotný, o dům se staral... nikdo to nechápal, že z něj bylo pak takový ho...do. Vlastně změna nastala,když mu zemřela matka, ale jak to souvisí nechápu

a to na té "pařbě" nebo kam by šla co tři hodiny odsávala mlíko?
Mě totiž prsa dost tvrdly, když jsem kojila

Jinak teda u nás se starám výhradně já. Muž je od 4 od rána pryč většinou do večera a i víkendy, takže tak Ale kdyby se chtěl postarat, tak by to bylo super. Moc se mu ale nechce, to mě trochu mrzí... Ale zase má dost práce kolem domu, takže ho to omlouvá asi

Reaguji na Moňas: no co tebe, ale nebude to jednou mrzet malého/malou, že tatínka skoro "nezná"?

Jsem mladá a děti ještě nemám, beru to ale tak nějak z pohledu, kdy jsem byla malá. Myslím, že dítě potřebuje nad sebou chlapskou ruku. Upřímně se ani nedivím, že kolem sebe čím dál častěji vidím uřvané fracky válející se po podlaze v čekárně u doktora, nebo v obchodě, když kolem není otec, aby je srovnal, protože mu to matka ani "nedovolí" a nedá svého drobečka ani na chvíli z rukou. Podle mě je určitě lepší, když se rodiče o výchovu dělí, nějaké to rozmazlování ze strany matky a poté zase přísná ruka ze strany otce, aby z dítěte vyrostl vychovaný člověk a ne jen přehnaně starostlivou matkou rozmazlené děcko. Promiňte, jestli to zní trochu zapškle, ale mě to fakt hlava nebere, co vídám kolikrát za fracky, jak je máma není schopná srovnat do latě, i když svým vztekáním a řvaním obtěžují okolí např u toho lékaře. To my jen zkusili být vzteklí, stačilo aby táta zvedl hlas a byl klid. Dneska je okřiknutí nebo plácnutí po zadku pomalu týrání.

To neznám, můj muž se dokázal psotarat o vše (je mi 30let). Když byl dcerce 1 rok, vrátila jsem se na VŠ, takže se starat musel Zvládl to v pohodě, on je má velká podpora. Teď je dcerce 7 a nemá problém s ní kamkoliv vyrazit na celý den sám.

Tak pracovat bohu žel muž musí
Navíc u nás je to celkově dost složitý, syn měl dost velký zdrav. problémy a to by asi žádný chlap nezvládl, ale to sem nepatří

Reaguji na Moňas: Jasně, ale o tom je moje téma. Jestli je dobře, aby žena nepracovala, muž se pak sedřel a děti přes týden vůbec neviděl. Chápu že u vás je to asi něco jiného, když je syn nemocný....