Hledám porozchodového sparing partnera: )

Tak dneska mám teda krizi holky vůbec nevím, proč to na mě takhle přišlo, ale cítím se pod psa. Nejhorší je, že jsem to ještě neřekla našim a teď jdeme s tátou a bráchou na oběd a oni určitě budou řešit naší společnou dovolenou, kde měl být i bývalý.
A asi jim to takhle nedokážu říct, tak budu předstírat, že je vše ok..

Doufám, že se mi udělá zas líp

To máme asi všechny, já také. Ale to je normální, člověk by se s tím neměl prát. Pokud Ti je dobře, užívej si ten čas. Pokud je Ti smutno, nesnaž se hrát, že je Ti dobře a prostě řekni,že je Ti smutno, máš na to nárok a časem těch smutných chvil bude ubývat, uvidíš.
Do budoucna zatím nekoukej, dívej se co je teď aktuální a hlavně se neboj. To oťukávání a poznávání je na začátcích přece to nejlepší ne ?

No pokud se to nepokusíš zjistit, tak to ani nezjistím....to je fajn,že jste na to po měsíci přišli, tak to zkus a uvidíš, nic horšího než to,že se budeš smiřovat s definitivním koncem přijít totiž nemůže. A to už máš jednou za sebou takže víš co Tě případně čeká. Budu držet palec,aby se to obrátilo v dobré a fungovali jste spolu dohromady. Dej vědět jak to jde

No já bych spíš řekla,že jsem někoho potkala,něco se mezi námi událo a já jsem tomu začala přikládat asi větší důležitost a váhu než ten dotyčný. Jsem z toho a z něj a jeho nekonzistentního chování dost zmatená, nevím co si o tom mám myslet, ale spíš se stáhnu, protože jsem se snažila dost a reakce na to z jeho strany byly jiné než jsem si přála nebo by měly být. Asi určitě jsem ještě ovlivněná tím svým rozchodem po tak dlouhé době takže mě to určitě ovlivňuje.

Pokud se Ti u kamarádky učí lépe,tak to tam zkus do těch státnic vydržet a po státnicích uvidíš co bude dál....ale to už tu situaci budeš muset řešit a rodičům to budeš muset říct. Komu jinému než jim....

To je normální, já mám tento týden pocitově také jako na houpačce...myslím,že tohle není rozumové, prostě se to děje. Nesnaž se s tím extra bojovat, max si řekni,že bude lépe,ale dopřej si ten čas,kdy to prostě obrečíš. Nějakou chvíli to bude ještě trvat.
Rodičům to řekni,čím dřív tím lépe pro Tebe...tím,že to budeš tajit se to stejně nezmění a nepřestane to být fakt. Rozhodně nepředstírej a řekni jim tu pravdu, až poté se Ti uleví....

Tak já se tento víkend stěhuji. Poprvé bych v novém bytě chtěla spát ze soboty na neděli a docela se děsím. Už se mi dokonce začínají zdát noční můry. Asi budu o víkendu tohle téma spamovat. Jinak s ex jsme ve fázi výčitek - on mi vyčítá, že to je moje chyba, že jsme mohli být ještě spolu, kdybych se snažila a já mu naopak říkám, že má přece teď vše, co chtěl - bude bydlet ve městě, ve kterém chce, chtěl mít víc svobody (přičemž si stejně celou dobu žil svůj život a ve starém bytě jsem byla večně sama)...

Gratuluji a závidím, já se stěhuji za měsíc a už se na to hrozně těším. Děsíš se čeho ? Samoty nebo něčeho jiného? Klidně piš...pokud Ti to pomůže...Asi bych se s ex na toto téma nehádala..nikdy se nedohodnete navíc nikdy to není vinna jen jednoho z páru, vždycky za to můžou oba....výčitky to neřeší a oboum vám bude jen hůř, možná by bylo dobré na jeho vyčítavé sms nebo řeči prostě nereagovat,protože to nikam nevede....

Já si taky hledám pokoj a počítám, že od kamarádky vypadnu v neděli nebo v pondělí. Našla jsem jeden pokoj v bytě kousek, kde chci být. Ale děsím se toho, jak tam budu sama najednou a bude prostě konec toho, že jsem furt obklopená lidma..
Navíc to ještě nebudu mít zabydlené, takže to bude asi hrůza

Tak mi klidně můžes napsat, klidně sem nebo do zpráv a můžeme si sdělovat dojmy, protože mě to dost pomáhá, že na to nejsem sama

Kousek od místa, kde chci bydlet Což je na Praze 8

Být tebou netrápila bych se chlapem, který jasně neprojeví zájem. Po rozchodu jsme si prošly a procházíme těžkým obdobím a nemá cenu začínat si něco s někým, s kým by nám mělo být zase těžko. Zasloužíme si nový start a hlavně dobrý start. Máme znovu možnost volby a toho zařídit si konečně život dle našich představ

Takže pokud něco nevyhovuje, nebrat. Já víím, lehce se to řekne no.

Mě se stal spíš opak, kamarád právě po tom, co jsem s ním něco málo měla a šla s ním na pivo, mi sdělil, že to vidí na vztah a že mě zve na dovolenou! No já teda teď určitě vztah nechci, a ani nevím, jestli on je ta správná volba, takže jsem z toho taky trochu zmatená. A hlavně nevím, co teď. Jestli utnout stýkání se s ním nebo pokračovat.

Snažím se netrápit respektive to moc neřešit. Máš pravdu,že jsme citově rozkolísané takže další citová rozkolísanost tomu moc nepomůže....jak jsem psala....včera jsem se viděli naposled, on mi píše, zajímá se, ale některé jeho reakce zkrátka nechápu. Proto jsem se rozhodla to nechat ze svoji strany být. Pokud se ozve, ozvu se mu zpět. Ale sama navrhovat srazy už nebudu. Slíbil,že mi pomůže se stěhováním, možná toho využiju a co bude dál, to nikdo neví. Trápit se tím nechci. Máš pravdu, zasloužíme si NOVY a hlavně DOBRY start a já nebudu nic lámat přes koleno nebo někoho do něčeho nutit. Ani náhodou.
No vidim,že kamarád to tedy vzal hopem. Jemu nevadí,že jsi po rozchodu a nemůžeš tedy začít takový vztah, jak by si on představoval ? Zkoušela sis o tom s ním promluvit ? Já bych to uplně neukončovala,ale asi bych si vymezila nějaké hranice,aby věděl,jak to máš teď dané a že mu nechceš ublížit tím,že každý z vás v tuto chvíli chcete něco jiného.

Reaguji na lenibuska:

Budu držet palec, aby Ti ten podnájem pokoje klapl a vyšel. Ono to není jednoduché najít nějaký normální a seriozní podnájem v Praze. Neděs se, ze začátku budeš zaměstnaná tím,jak si ten pokoj vybavit, jak tam přestěhovat svoje věci, jak se spřátelit s ostatními podnájemníky. V bytě určitě nebudeš sama takže to je OK. A určitě to není konec toho,že jsi neustále obklopená lidma. Můžeš si tam třeba pozvat na návštěvu kamarádku,abys neměla pocit,že jsi uplně sama...časem Ti tam bude i samotné lépe. Hlavně o tom přemýšlej pozitivně, co si do toho pokoje dáš a jak budeš nezávislá a jak to bude super....zkrátka jak si z toho uděláš to svoje místo....je to krok správným směrem, neboj.

Jannnie

Myslím, že jsi to vyřešila dobře. Pokud se on neozve, tak se mu prostě neozývat také. Hlavně je dobré, i když se teda ozve, mít vymezené nějaké hranice u sebe, kam až jsi ochotná pak zajít na schůzce a podobně. Možná by taky neuškodilo si s ním o tom promluvit někde u skleničky, v uvolněnější atmosféře. Ale nevím, jestli je to vhodné, jak na tom teď jste, tak těžko se mi radí

Přesně o tomhle jsem s ním mluvila. Řekla jsem mu, že se necítím teď připravená na vztah a on řekl, že to tam ale směřuje.
Pak jsem mu řekla, že mu nemůžu slíbit, že pokud se budeme dál stýkat, nepřijde na mě nějaká krize a nepošlu ho k šípku. A že mu nechci ublížit. Což asi jsem neměla říkat chlapovi, protože na to mi řekl, že mu neublížim a že když mu dám košem třeba za měsíc nebo dva, tak bude ok. Že kdybych mu dala košem třeba za půl roku, tak to už by bylo horší, což je jasný
A i po tomhle rozhovoru mi řekl, že ta dovča platí, že minulý rok jel takhle s kamarádkou, protože nechtěl jet sám a má to v benefitech od firmy. No tak já nevím, jako do Španělska zadarmo, super ale trochu si připadám, jak nějaká lehká děva

Já sama se mu neozvu, teď tak nějak nemám kvůli čemu,ale obávám se,že se on ozve sám, třeba jen tak napíše.Tak mu odpovím,že...ale kam to povede,to teda nevím. Promlouvat si s ním o tom nechci, nechci být za blbce,že řeším něco,co řešit nemám nebo je to moc brzy. Nechám to teď tak a uvidíme.Chtěla bych vědět na čem jsem,ale nikoho se doprošovat nehodlám.

Tak to je fér,že jsi mu to řekla a že on to takhle bere....sice by mě trošku vyděsilo to,že to chce zkusit, i když Ty nejsi ready,ale na druhou stranu fungovat to může,proč ne. Je to jen na Tobě a pokud Ti je s ním dobře a není Ti s ním nepříjemně tak proč to nezkusit. Nemusíš přece všechno lámat přes koleno.
Jaká lehká děva ? Nabízí on, a byla bys hloupá,kdybys nepřijala i po tom co jsi mu řekla...a pokud máš možnost na tu dovolenou jet, tak jeď, já bych neváhala,aspoň si odpočineš a po návratu se na některé věci také budeš dívat jinak .

Reaguji na Jannnie: Tak tím se budu řídit, momentálně těch šťastných dnů u mě přibývá. Vlastně si už po tak dlouhé době nepamatuji jaké to je se s někým oťukávat. Momentálně se u mě našlo i pár kluků ale já teď nikoho nechci. Vím,že to ještě nemám vyřešené a nechci aby nějaký kluk byl jen náplastí.