Řízení auta

Samozřejmě by mě to naštvalo, zvlášt pokud by to odmítal řešit. Ale s takovými řidičemi mě prosím nesrovnávej. Ok, možná jsem zbrklá a nevyježděná a dělám chyby, ale nejsem ignorant a pokud bych tohle někomu udělala, tak minimálně nechám lístek se svým číslem a budu to chtít řešit.Spíš bych tam ale na toho člověka počkala osobně. Ale je pravda, že nemám ráda agresivní lidi a nerada se jimi oblopuji či s nimi jednám, tím pádem považuji za velké štěstí, že řidiči, kteří to tehdy mojí vinou odnesli, byli inteligentní a příjemní lidé, kteří mě o blatník neomlátili.

Při představě, že mi taková paní naboří starou Audinu, na kterou sice díly budou stát jako na novou, ale pojišťovna si odečte amortizaci a co já vím co všechno a ve finále to stejně zacvakám sama, mě napadají slova zcela nepublikovatelná ...

V zahraničí je asi trochu jiná životní úroveň a lidi tam berou auto pouze jako spotřební zboží, které se stejně co tři roky mění. Připrav se na to, že když se ti podaří někomu znovu srovnat zadní dveře v ČR, tak to tak hladký průběh mít nemusí ...

Ale pořád je díky tvému neumění na konci výsledkem zničené auto chápeš to?Auto,na kterém je škoda a tvým zásahem ztratilo na hodnotě.To ty neuznáš neb tvoje slova jsou "chci řídit"

Ta druhá nehoda byla v ČR - reakce stejná jako v zahraničí.

Reaguji na Fuzzy Bee: chápu tě že chceš jezdit, ale opravdu si bud zaplat mnohem víc kondičních jízd, dokud si nebudeš fakt jistá, nebo jezdi někde uplně mimo lidi a mimo provoz a až budeš dokonale ovládat auto (a né auto tebe) jezdila bych v malém provozu. Je jasné že smrtelné nehody způspbojí naopak ti "jistí" co už přece řídit umí až mají naježděno... ženské jako ty právě spíš "ťukají" do aut, patníků, lidem na nervy ale pořád je to lepší než někde jako frajerka jezdit 150 když je to přece přehledný a ty jseš dobrá řidička. Jako popravdě sama řidičák zatím nemám (a to už bych ho klidně 6 lel mít mohla) protože si myslím, že bych byla přesně taková jak popisuješ sebe.. jsem fakt lekavá, zbrklá, neumim se rychle rozhodovat, takže všechny aspekty proti tomu být řidič. Dneska jezdí všude MHD, vlaky, nebo případně i Taxi, takže to neřeším a nehodlám se zbytečně stresovat. Na nákup jdu bud pěšky, nebo jedeme s manželem autem a s dítětem taky plánuju jezdit MHD, sice se budu rvát do autobusu s kočárem a asi budu taky někoho štvát (rozhodně ale míň než kdybych někoho ťukla v autě) ale chci pak chodit co nejvíce pěšky, autobus jedině při špatném počasí, nebo když budem pospíchat.. Takže bych si dala další kondiční jízdy a když ani tak si nebudeš jistá, nelámala bych to nasilím přes koleno

Myslím, že tahle debata se odklonila od tématu a nikam nevede. Chápu, že všechny byste/bysme byly naštvané kdyby vás/nás někdo naboural. Nemá smysl tu řešit co byste takovému člověku udělaly, nebo co by udělal mě. Já doufám a dělám všechno proto, aby taková situace znova nenastala. I proto jsem napsala své pocity sem, což byla ode mě hloupost a teď toho docela lituji. Když jsem po nehodě doma říkala, že už nebudu řídit, že na to prostě nemám, všichni mě podporovali, ať neblbnu a hlavně teď nepřestávám, protože v dnešní době se bez auta neobejdu a přesně tak to já cítím. Rady typu, všude ti dojede mhd beru, ale nebudu otravovat lidi v mhd tím, že se tam budu cpát se výma dvěma 50ti kilovýma psama, zvlášť když tu možnost auta mám. Svoje chyby uznávám, svoje prohřešky platím a vině se nevyhýbám.. Řidičák mám, auto ovládat umím, silniční pravidla dodržuji, zbytek je prostě v mé hlavě a je asi jen na mě jak se s tím srovnám. I do nás jednou trefila paní s děckem v autě, protože jí oslepilo slunce a my jsme to brali prostě jako situaci, která holt nastala a je třeba ji řešit a ne, abysme jí ještě víc rozhodili tím, že na na ni budem řvát, že naše auto teď ztratilo hodnotu.

A to je přesně to, co dělám

To je v pořádku, to se prostě stává, že tě oslepí slunce, bohužel, stejně jako když jedeš v šílené mlze. Ale ty sama píšeš, že si včas nevšimneš cyklisty a že ti nejsou jasné složitější křižovatky. Toto není o zhoršených povětrnostních podmínkách, ale to je o tom, že ty za volant prostě nepatříš Navíc s dítětem za zádama, ke kterému se budeš semtam otáčet a kromě řízení se budeš muset věnovat i jemu (a ne, fakt to není to samé jako mít přivázané psy), to už bych možná i skládala sázky jak rychle ti bude trvat, než to autem zase někam narveš.

Psala jsem, že se té situace obávám, že by mohla nastat a jestli potom včas zareaguju ne, že se to děje.. Do teď se mi naštěstí nikdy nestalo, že bych si cyklisty nevšimla, když jsem za volantem, tak skenuju silnici přede mnou tak detailně, že si všimnu pomalu i mravence, co přechází, ale mám prostě v hlavě tu úzkost "co když". A ano, složité křižovatky mi někdy nejsou jasné, takže to už řeším tak, že tam před tím dojedu s manželem, on mi ji detailně, jak blbečkovi, vysvětlí, probere se mnou možnosti co a jak by se tady mohlo stát a párkrát si ji s ním projedu, než bych se tam pustila sama. Za volant nepatří přece přirozeně nikdo, každý se to musí naučit a proto se snažím co nejvíce jezdit a vyjezdit teď, dokud není dítě na světě.

Proto jak už tu několikrát padlo, opakuj kondiční jízdy. Ty tě naučí řešit situace tak jak máš, ne že "zavoláš mamince" ve formě manžela, který z tebou tu situaci řeší dopředu. Nikdy přeci nevíš kam budeš muset jet a co tam bude za křižovatky. Člověk se to musí naučit tak jako ostatní věci - a je to stejné, jako někdo nemá na to studovat vysokou školu, někdo zase nemá na to řídit auto. Akorát když se tito 2 lidi vyhecují, ten co zkusí studovat výšku tak u toho aspoň není zas tak vysoká pravděpodobnost, že někoho zabije. Ty nezvládneš složitější křižovatku, vjedeš tam, nedáš přednost tak jak máš a někdo může zemřít.

Fuzzy Bee, K té kultuře řízení v zahraničí - dle tebou zmíněných indicií se může jednat o Británii, Maltu či Kypr.
V Británii a na Kypru lidé jezdí skutečně pomaleji a opticky klidněji, protože nemají ta vozidla vůbec pod kontrolou! Není tam totiž povinná komerční autoškola jako v Evropě, podle toho to na cestách taky vypadá a každou chvíli někdo narazí do budovy či RD, což se u nás staně leda řidiči s 5 promile či technickou závadou. Pojistky jsou tam i proto násobně vyšší (tisíce GBP za rok za jednoduchou nepřenosnou pojistku). Někdy se podívej, jak opráskaná jsou tam auta.
U nás či ve Francii mají lidi postřeh a hbitě auto ovládají, také díky výcviku AŠ.
Jinak chce to pozor na cyklisty, jsou občas nevyzpytatelní a srážka by mohla mít fatální následky, když nejsou chráněni plechy.

Nene, ani jeden z těchto států to nebyl, byla to Austrálie, kde je kultura řízení, kvalita aut i chování řidičů naprosto skvělé. Sama jsem aktivní cyklista, takže o to víc se o ně bojím, když řídím, něktěří se opravdu chovají jak sebevrazi.

hele a proč se do toho vůbec nutíš... každý na to prostě nemá vlohy a raději bych jezdila MHD, než se věčně bát, koho kde srazím

tak to bych ti nepřála z pohledu člověka, který jezdí denně a ne jen v rámci jednoho města, nerozhodní řidiči jsou jedno z nejhorších pekel na silnici, hned po důchodcích. Popravdě mám raději, když má řidič zdravé sebevědomí, rozjede se plynule tam, kam se vleze, netvoří se za ním kolona, protože se "bojí", nejede v 80tce 50 a v 50tce 30, nepřemýšlí u každé značky, co asi znamená.. jsou lidi, kteří na to buňky mají, pak jsou prasata, což nehodlám dál komentovat a pak jsou lidi, kteří by dobrovolně měli vrátit řidičák - a to se pozná i z toho stylu, že brzdíš před křižovatkou a couváš do řady na 15894tý pokus.. Patříš prostě k poslední skupině.. ad ťukance, usměvavé lidi, jak jsi je popsala, nechápu.. já mám auto načančaný a když by mi do něj vrazila nějaká roztřepená nemotora, tak bych se hodně vztekala

Nutím se do toho, protože se to chci naučit a být si v tom jistá, protože je to prostě jedna z věcí, co člověku ulehčuje život. Do školy mě taky nebavilo chodit, ale donutila jsem se a vystudovala, jazyky mě taky nebavilo učit se, protože na ně nemám vlohy, ale zabrala jsem a teď to umím. Doma mě taky nebaví uklízet, ale dělám to, protože je to nutnost. Ano, vím, že tohle jsou činnosti, kterýma nikoho neohrozím, ale beru to jen jako přirovnání, že přece člověk nemůže hmed všechno vzdát. A jak jsem psala už několikrát - znám svoje omezení a podle toho jezdím (=nejezdím po centru ve špičce, nýbrž po klidných cestách v okolí domu, snažím se jezdit se zkušeným spolujezdcem, který mě opravuje atd). Jo, občas, když mě zkušení řidiči zablokují u lesní cesty, kde parkuju a nedají mi, jako nezkušenému a nemotornému řidiči, dostatek místa na vyjetí, tak z toho místa vyjíždím na 15894tý pokus, ale dělám to proto, že je nechci škrábnout a radši tam ten čas strávím a příště to třeba vyjedu jen na 15893tý pokus. Jinak v 80tce jedu 80 a v 50tce jedu 50, ne však víc. U značek nestojím a nepřemýšlím a ok - do křižovatky zpomalím a někdy mi to dokonce při rozjezdu chcípne, ale to přece není důvod to vzdát.