Final Countdown

Já klamu tělem i projevem, vypadam velmi žensky, hlas mám, že po mně v telefonu furt chtěj maminku, ale rozhodně nejsem dylinečka, co se nechá opít rohlíkem. Jezdim s bagrem, ale když mi chlap nepodrží dveře nebo neveme těžkou tašku, považuju ho za pitomce. Umim nosit montérky i šatičky. Jsem plná pochopení pro všecko, kromě lidský tuposti. Sally, mě pochopit fakt neni snadný a mnohdy nechápu ani já sama sebe.

Jestli jsou některý moje hlášky vtipný, tak mi to dělá fakt radost.

V ozářky taky moc doufam, snad to už konečně vyjde a budu mít klid.

kdybys věděla co je to makrobiotická strava, tak bys toto nenapsala, protože je to blábol a to fakt nejsem zastánce makrobiotiky

nicméně souhlasím s tím, že člověk je tvor individuální a každému sedne něco jiného. Nám ta mrcha v rodině kosí jednoho za druhým a bilance je 50:50.
jeden strýc se z toho dostal ač mu dávali šanci 20% a druhý, kterému dávali 80% na vyléčení podlehl.

Mě by fakt zajímalo, podle čeho ty procentuální šance vypočítávaj, už to samotný je kravina. A přežití je taky velice sporný termín. Udává se dejme tomu dlouhodobé přežití, ale opět je to hodnota ne zcela vypovídající. Uvedu příklad, teď si naprosto vymýšlim čísla, aby se toho opět někdo nechytil. Takže dejme tomu, rakovina prsu a šance na dlouhodobý přežití, většinou se udává 5 let, dejme tomu plácnu 70%. Ale už není objasníno, v jakém stavu ty pacientky jsou. Můžou být v remisi a vše ok, můžou mít metastázy nebo komplikace po léčbě a umřít po těch 5 letech. Ale když ta ženská umře za 6 let, má pětiletku splněnou, ve statistice je a doktoři se můžou ohánět úspěchem léčby.
Dalším termínem je bezpříznakové období. Takže opět dejme tomu můj výmysl např. 30 měsíců. A opět je to průměr, některý ženský byly v remisi měsíc, jiný 5 let. A co z toho průměru vyplývá pro jednotlivce...
Další překážkou je variabilita snášenlivosti léčby. Někdo může mít raka dejme tomu s dobrou procentuální prognózou, ale ukáže se, že nesnáší léčbu takovým způsobem, že ji není možno podávat nebo ho zabije. Má jo zabít rak či léčba?
Naopak jiný má dejme tomu prognózu procentuelně neradostnou, ale zas je odolný a můžeš do něj cpát chemky horem dolem a furt drží.
Každý jedinec je unikát a co se často opomíná a laická veřejnost neví, každý nádor je unikát s jinými vlastnostmi. Když dostane raka prsu 60 letá babča a nádor bude 100% estrogen, 100% progesteron, v podstatě jí stačí prášky na upravení hormonů a je z toho venku. Když dostane raka prsu mladá holka, většinou na hormony nereaguje. Když je to triple negativ (nereaguje ani na herceptin, to je ta všude hlásaná biologická léčba), je to prostě špatně. Nádory mladých holek mají i vysokou proliferaci, narozdíl od nádorů starších žen. Ale obojí je rakovina prsu, takže když z toho uděláš průměr, na základě kterýho vykřikneš nějaký procenta, co Ti to vypovídá...
A tak Sally i s těma Tvejma strejkama, to samý. Hlásat nějaký podobný procenta je od lékařů podle mě neprofesionální a neetický a to z toho důvodu, že lidi si to neumí správně přebrat.
A co že jim/vám to naslibovali? Vyléčení se, hm? Z raka se nevyléčíš, z raka se dostaneš do remise. Po pěti letech bez příznaků nemoci se teprve člověk považuje za tzv. vyléčeného. Ovšem když se rozjedou metastázy po 6 letech, můžeš si celý ten slavný termín vyléčení dát třeba za rámeček a je ti to p.d platný. Chápeš, co myslím?
Ad strava. Nádor je parazit. V přeneseném významu slova, než se toho opět někdo "pokrokový" chytí a bude hlásat oblíbené "pravdy", že nádory jsou vlastně zakuklené škrkavky, mykózy a podobné pizdoviny. No a parazit, ať už jakýkoliv, má tu milou vlastnost vysosat hostitele, teprve potom sám zdechne. Takže teorie o tom, že nádor "vyhladovíš" nebo mu podstrčíš stravu, která mu "nechutná" opět bere za svý. Nádoru je v podstatě dost jedno, jestli si dáváš svíčkovou se šesti nebo piješ jen destilovanou vodu. Ten si vždycky vezme pro sebe. Jestli člověk vydrží dýl na normálnim jídle nebo na lodyhalch, je otázka k zamyšlení. Druhá věc je, že ti, co dobrovolně pošli spíš hladem než na raka, už toho moc nevymyslí.

Reaguji na Ellenuschka: podle čeho ta čísla počítají netuším a ani se v tom nechci raděj nějak hnípat.
předpokládám ale, že se bere v potaz typ nádoru a přežišvší pacien,ti ale tohle by mne fakt zajímalo.
Je mi úplně jasný, že s raka se nevyléčíš a upřímně když jsem zjistila, že po pěti letech tě v mnoha případech bere medicína jako zdravého, tak mě to docela šokovalo.

stejně tak bych chtěla vidět někoho kdo to zdolal jen nějakým alternativním směrem (pouze). protože všude čteš, dělej to a to a já se zcela dobrovolně přiznávám, že jsem rýpal a zatím jsem vždy dřív nebo později narazila u dotyčných na to, že tam stejně nějaký zásah medicíny byl (ať už dřív nebo později) a neuvěřitelně mne tohle vytáčí, jak někdo může napsat, že to zvládl jen přírodní léčbou.

Ale pravdou je, že hromadu nemocí zdoláš bez klasické medicíny (sama to mám vyzkoušený), takže chápu, že to lidi zkouší u tohoto a třeba kombinace obojího by mohla ukázat nějakou cestu. Ale z mého pohledu je to zatím nemožné protože zastánci obou směrů jsou moc hrdí na to, aby si to přiznali a začali spolupracovat a raděj na sebe navzájem házejí špínu

Tohohle se musím chytit. Samozřejmě nevěřím, že nějaký vitamíny dokážou rakovinu samy o sobě zastavit, ale pokud doktor člověkovi na chemo řekne, že je úplně jedno, jestli vitamíny konzumovat bude, nebo ne, tak mi to přijde fakt jako dost blbý. Né jako kvůli léčbě samotné, ale kvůli tomu, že ten člověk vypadá na rozpadnutí a jeho tělo je evidentně schátralý a potřebuje ideálně "všechno" k tomu aby samo fungovalo nehledě na nemoc a léčbu. Jenže oni se tváří v mnoha případech jako že chemo je jediná spásná věc a pak sorry, nefunguje... A i když spousta těch doplňků stravy je třeba k ničemu, tak si myslím, že to pro lidi placebo efekt má - už jen to, že něco dělají -a pokud to pozitivní a nadějnej efekt má (a jako nezadlužijou se kvůli tomu, páč některý prášky sou nechutně předražený...), tak proč je v tom nepodporovat, když to neublíží?

Já na tohle taky vždycky koukám, protože jsem vždycky žila v domnění, že rakovina je prakticky nevyléčitelná - resp. potlačíš příznaky, ale můžeš každou chvíli čekat, že zas nějakej zmetek vyskočí. Nevím, esi v některých případech/typech se fakt 100% lidí jakože vyléčí (čímž myslím nafurt...)... Ale jako lepší formulace by mi přišlo říct, že se podařilo zničit aktuální nádory, nebo tak... To ti pak totiž lidi na příbuznýho s nádorem na mozku řeknou, že to bude dobrýýý, on to zvládne...mhm... (Jako ono taky jasně, co mají říkat, ale zrovna tohle sem nikdy nepobrala...)

Reaguji na Ellenuschka:
A tobě držím palce do boje!

Jo přesně - i já . Vím, co je makrobiotika, dostala jsem jídelníček od výživové odbornice, kterou mně doporučila praktická lékařka a nad kterým se zhrozila onkoložka, která mně jinak povoluje cokoli alternativního, co mně neublíží.

To skutečně řekne. Chemoterapie je něco podobného, jako chemická válečná zbraň - zjednodušeně - když vypijete půl litru sava a zajíte to B-komplexem je to fakt úplně jedno. PO léčbě dostanete doporučení, že máte jíst vitamíny, ale ne v tabletkách.Sama jsem si dala předražené placebo - megadávky vitamínu C intravenózně. Bylo to pěkně hnusný, ale krevní obraz se mně pěkně zlepšil. Jestli céčkem, nebo tím, že se poprvé v životě můžu pořádně vyspat v invalidním důchodu - kdo ví.

Jak se počítám přežití nevím. Onemocnět rakovinou prsu do 40let je šance 3%, u chlapa je šance na tuto nemoc 2%. Takže vysoce nepravděpodobné. A pro mladé holky ty statistiky vůbec neplatí. Neplatí u nich ani 5% pravděpodobnost, že je to genetické, výzkumy, které jsou v plenkách říkají 23%. Co vidím kolem sebe ohledně délky remise a přežívání mlaďošek je smutné. Zbývá mně rok a jsem "zdravá"...jenom plně invalidní na následky léčby. Asi byla dělaná na Míru, ne na mě (Homolka, ozářko Motol). Ellenuschko, ty se pereš o ozářko, já jsem po týdnu měla nemoc z ozáření a bylo to pro mě horší, než chemo. Prostě každý máme tu míru úúúúúplně jinde.

A co když to PO právěže neexistuje? Člověk dostává chemo ve vlnách, nebo chodí na ozařování, zhubne XY kg a doktor řekne, že je úplně jedno co jí? Z čeho má to tělo brát - resp. vydržet chemo, když nic nemá? Je mu blbě, nemá na nic chuť, tak má držet hladovku a proboha hlavně si nevzít (i třeba placebo) vitamín, nebo zeleninovou šťávu?
To pak rovnou může skočit na hladovku s tím, že je to vlastně jedno, protože příští brzká dávka chemo to zase sejme.
Přímo my jsme dali na radu jiné doktorky a futrovali dotyčnýho ovocnou/zeleninovou formou především céčkem (k normální stravě samozřejmě) a jsem přesvědčená, že to svoje odvedlo. Ještě k tomu bral i tabletky, který údajně měly mít to céčko přírodního původu a i jiný doplňky a věřím tomu, že bez toho remixu by po těch chemodávkách dotyčnej vypadal rozhodně jinak. A že většina byla akorát k vytvoření drahé moči je klidně možný, ale i kdyby se jen část jen v určitým období uchytila v těle, tak díky bohu za to.

-----------
Jinak já tím myslela celkově, že ani po chemo nic nedoporučují - někteří... Jeden ano, jinej né...

Yvonne: v tomhle je rakovina prsu trochu jinde než zřejmě ty ostatní při rakovině prsu se totiž nehubne. Jo, uznávám, po chemo Ti je zle, po antracyklinech bliješ jak amina, i když to bylo před 4 lety, co jsem je měla. Teď už jsou tak dobrý protiblicí, že člověku zle neni, měla jsem platinu, dříve obávaný lék krz nežádoucí účinky a díky Aloxi jsem byla jen unavená. R. prsu nepostihne ani část trávicího traktu, tudíž jíst můžeš. Většině ženských rozes.rou hormony, pro jistotu napíchaj ještě kortikoidy (protože se to tak už 50 let dělá) a frajerky, kterým pro jistotu zakážou i sportovat, končí s 20 kg nadváhy jen to lupne. Jsem asi jediná nebo jedna z mála, co si drží stejnou váhu už od základky rak nerak. Takže obecná představa vyhublé zvracející postavy s velkýma vypouklýma očima bere za své, spíš si představ tlustýho plešatýho chlapa s radostí v očkách, že teď může jíst cokoliv, když má tu rakovinu a s vlčím hladem po těch kortikoidech. Takže tak.

Pet: já jsem na záření odolná, jen jsem musela chrupat po obídku, jinak nic, ani vyrážka ani nic jinýho.

Reaguji na Ellenuschka: Já znám lidi s rakovinou kůže(nebo tak něco, vlastně ani přesně nevím o jakou jde.), jícnu, střeva, nádorem na mozku a pod., takže ti lidi jsou samozřejmě v různé kondici už před chemo...a snáší/snášeli ji diametrálně odlišně. Takže to říkám tak jako všeobecně a spíš proto, že hodně doktorů má takovou tu naději zabíjející přístup, což mi příde škoda. Neříkám, že by měli lhát, ale přístup, že už je to stejně fuk...

Když je to jedno, tak to znamená, že si může jíst, co chce, hlavně, aby jedl a drasticky neměnil jídelníček... Navíc, pokud hubne, doktor mu pravděpodobně předepíše Nutridrinky plné vitamínů, aby měl sílu na další chemo. Ne hladovku, jako někteří extremisté. Pokud jí zeleninu, tak to znamená, že nějakou chuť k jídlu má, takže dotazu úplně nerozumím.

Tohle někdo řekl ?

Fakt bych nechtěla, aby mě někdo něčím futroval, ani aby mně někdo vnucoval svou představu o zdravé stravě. Spolu s výsledky genetiky jsem dostala doporučení ohledně životosprávy - zeleninu 4 x denně (ne šťávu, ale i ta vláknina je poměrně důležitá).

Ellenuschka Záření je už totálně individuální věc - vidím lineární urychlovač a bílé krvinky berou dráhu

http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/288183/ zazracne-potravinove-doplnky-proti-rakovine-kruty- obchod-se-zoufalstvim.html

Reaguji na Pet51: Vypisovala jsem se tu sáhodlouze a nakonec sem to smazala (mluvím tu totiž dohromady o dvou případech, jeden hubl katastrofálně, druhej ne...). - Samozřejmě máš pravdu v tom co píšeš, já jen chtěla zdůraznit, že se mi nelíbí přístup některých lékařů, kterej působí jako zabiják naděje místo doporučení jak tělu nějak prospět, aby zvládalo ten nápor léčby. Ne každej pacient je vůbec schopnej přemýšlet, má přehled o tom jak co funguje a má lidi okolo, co mu v případě neschopnosti dají ty správný věci. Proto by i doktoři v tomhle ohledu podle mě měli fungovat líp. Toť vše. A jakože zeleninový šťávy fakt ráda nemám, tak jsou chuťově v případě krajních možností snesitelnější, než nutridrink Takže jsou i lidi, co je nezvládnou. (Já tu ty šťávy jako nepropaguju jakože k hladovce, ale prostě jako občasnej doplněk, pitnej režim a já nevím co - jako bonus, né jako jedinej pokrm.)

- Nechcu říct přímo "řekl", protože to není citace, ale obsahem víceméně jo.

Asi píšu místama trochu nadneseně, takže to vyznívá jinak, než to myslím, ale: dotyčnej nebyl schopnej starat se o sebe tak, aby si chystal jídlo a podobně, takže jsme to halt zařizovaly my - kdyby mohl, určitě by si to zařídil i sám a do krku jsem mu to fakt necpala. A vzhledem k diagnoze jsme ho nijak neomezovali v normálním jídle, to ani omylem - jen jsme přidali i to, co by mu mělo pomoct vydržet co nejdýl v co nejlepší kondici.
Takže nechceš, aby ti někdo vnucoval svou představu, ale doporučení životosprávy je fajn? To není vnucování představy? Asi moc nechápu rozdíl mezi tím, co doporučí doktorka a co dostanu jako doporučení ohledně životosprávy? - Ono mezi náma, já taky nebyla celá nadšená z toho, že musím někomu organizovat jídelníček a dívat se na to, jak je tomu člověku čím dál hůř - šťastnější bych byla vidět ho zdravýho, jak se futruje sám čím chce. No jaksi bohužel. To je jako by sis stěžovala na jídelníček v nemocnici, jak si to můžou dovolit, že ti vnucujou jíst to, co chcou oni. A opakuju po desáté - fakt jsem nikoho nenalívala od rána do večera jen a pouze šťávama, zrovna těma spíš vyjímečně, jen jsem je použila jako prostředek pro vyjádření smyslu své dřívější výpovědi o přílepšování vitamínama k jídlu, pokud to jde.

Reaguji na yvonne_s: já naprosto souhlasím s tím co píšeš, oni totiž doktoři o tom jídle a doplňcích kolikrát nemají ani páru. a ani Nutriční terapeuti.
já když viděla co nutriční terapeutka vytvořila za jídelníček tátovi, který má dnu + cukrovku a vysoký krevní tlak tak mne málem švilo (bílé pečivo, taveňáky, ryby, luštěniny - největší zlo na dnu...), opravdu jsem to nepobrala

Sally: ryby a luštěniny už jsou taky blbě? Já měla za to, že to se naopak propaguje jako zdravý? S timhle přístupem by člověk nemohl jíst nic. Maso on nemá moc jíst krz tu dnu. A na rohlík se sejrem taky ještě nikdo neumřel. Jasný, že třeba chleba je zdravější než rohlik, ale změna je život. Podivej třeba Frantíci, vínečko, rybky a bagetky a jak jim je... Já byla vychovaná od táty: pestrá strava, základ zdravia 😊

Reaguji na Ellenuschka: ano, zrovna u dny jsou luštěniny a ryby průšvih, protože to vyvolává záchvaty. Na rohlík s taveňákem sice nikdo neumřel, ale pokud má člověk 40 kilo nadváhu + nemoci, který jsem uvedla víš, tak to fakt není ideální strava

Pet51: článek dobrej, ale lidi furt jak zadubený. Čekala jsem teda výživnější diskuzi pod článkem, jen co je pravda. Bohužel ale prostě to je nevýhoda internetu, každej si může hlásat, co chce. Mě by třeba zajímalo u tý ženský s čubou s nádorem na mléčné žláze, jakpak diagnostikovali u psa metastázy... Odhadem? Z krve nějakýma markrama (jestli to má pes taky tak). Nanejvýš RTG, ale to je nepřesný, tam se těžko něco rozliší. Pes na CT nebo rezonanci se mi zdá dost nepravděpodobný. Nebo že bi dloubali nazdařbůh psu do vnitřností a čekali, co vytáhnou. Asi taky ne.
Takže už jsme u základního problému, a to je přesná diagnóza.
Dál píše, že čuba už nebyla nejmladší a po operaci žila ještě dva ročky. To je slušný, to by s neléčenýma metama, kdyby to fakt byly, nejspíš nedala.
Dál, pak umřela a oni ji nechali pitvat nebo co? Mně kdyby umřel pejsek, nedokážu si představit, že bych ho nechala rozřezat a zkoumat. Proč? Život mu to nevrátí, mně to nic nedá. Ať psí dušička odpočívá v pokoji.
Lidi se kroutěj jak hadi, když maj dát 30 Kč poplatek a nevěřím, že pitva psa by byla levná záležitost.
Takže všeho všudy, kdoví, co psovi bylo, to, že mu bába dávala piškoty se sodou, mu neublížilo, leč ani nespasilo. Takto napsáno to zní jako zázrak, tak proč se v tom šťourat, že, když to funguje. Na racionální myšlení si národ nepotrpí, každý studuje kdejaký vejšky, aby měl aspoň 3 tituly, ale zdravý selský rozum, to nefrčí. A to je přesně živná půda pro podvodníky, šarlatány apod.
Ano, může se stát, že chemka nefunguje, koneckonců jsem toho příklad. Ale je nesmysl tvrdit, že funguje soda, mrkev a podobný nesmysly. To, že sousedovu známému (hezky přes dva lidi, jako je to v urban legends) to pomohlo, přeci není seriózní výzkum!