Smysl návštěvy psychologa

Jako bych četla sebe, je to až neuvěřitelné Taky to pořád zvažuju, ale za ta léta jsem se ještě nerozhodla (no, zas to není tak dlouho, zvažuju tak poslední dva roky intenzivně). Co jsem zjišťovala ve svém okolí, tak hlavně záleží na psychologovi, musí být opravdu dobrý, nejlépe sehnat někoho na doporučení. Myslím, že pak to může mít smysl. Mě ty knížky taky nijak nepomohly, možná jen na chvíli, ale stejně se pak zase ty stejné pocity vrátily. Přemýšlela jsem i nad hypnózou a takovýma věcma, protože si většinu dětství nepamatuju, mám to nějak vytěsněné, ale zároveň mě to z podvědomí stále ovlivňuje. Samy to asi nevyřešíme, takže ten psycholog bude nejspíš jediná možná volba...Vyklopit to všechno příteli nebo kamarádce - to by je myslím jen zbytečně zatížilo a nikomu by to nic nepřineslo.

Ve vztahu k rodičům mi psycholog pomohl. Ve vztahu k sobě samé ne.

Taky jako bych to psala já... Nějak si neumím představit, JAK by mi mohl pomoci, ale tak za zkoušku to asi stojí. Kamarádku jedna psycholožka vyloženě zachránila po rozchodu, platila jí teda snad 400 za hodinu, ale je vyhlášená a zjevně to nebyly vyhozené peníze. Takže nejspíš fakt vybírat. Já jsem to začala intenzivněji řešit po porodu syna, někde jsem četla, že budou vyplouvat na povrch stará traumata z rodiny a můžu teda potvrdit... Pak prý se to přenáší do výchovy a vztahu k dětem, čemuž bych se velmi ráda vyvarovala, už nejde jen o mě, že...

Já byla u psychologa za posledních pár let 3x. Poprvé mi psycholožka radila různé relaxační techniky typu jóga. Což mě trochu zklamalo, to nebylo to, proč jsem tam šla.. (je pravda, že rada donutit se myslet například na louku nebo pláž na usnutí fakt pomáhá) Podruhé jsme si pěkně popovídaly a paní to uzavřela s tím, že v hlavě to mám srovnané a její péči tedy nepotřebuji. Takže pocitový výsledek nula nula p*d. Co mi skutečně zásadně pomohlo je regresní terapie taktéž vedená psycholožkou. (pomůže to srovnat nejen v hlavě, ale i srdci) To skutečně doporučuji. Zásadně mi to změnilo život k lepšímu a pomohlo odpoutat se od věcí z dětství.

Ještě jsem chtěla napsat, že já se chystám spíše než přímo na sezení k psychologovi na tohle: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rodinn%C3%A9_konstela ce . Prý je to výborná záležitost právě na ty nevyřešené rodinné záležitosti.

Já myslím, že žijeme jenom jednou a odkládat něco, co nám může pomoci, je hloupost... Pokud nevíme, jestli je daná věc dobrý nápad, měli bychom to prostě zkusit... Co se týče psychologa, určitě bych to nevzdávala po návštěvě jednoho... I psycholog je jen člověk, každý má na lidi jiný pohled, jiné zaryté názory, jak by ti měl pomoci, jaká je váha tvého problému.. A když tě nepochopí první, druhý...pochopí tě třeba třetí

Chodila jsem k psychologovi 2x - vždy cca 3/4 roku a opravdu mi pomohl. Ze začátku jsem měla pocit, že to k ničemu není, ale postupně se začaly účinky projevovat. Jde o to, že psycholog je někdo, kdo je (měl by být) absolutně nestranný, umí nesoudit lidi, nemá černobílé myšlení, jako může mít např. kamarádka. Má určitě zkušenosti s řešením tvého nebo podobného problému, i když na každého funguje něco jiného. Musíš ale počítat s tím, že pokud je to déle trvající problém, bude také déle trvat, než návštěvy psychologa zaberou.

Vystudovala jsem psychologii, a řeknu Vám popravdě, člověk má obrovské schopnosti, a troufnu si říci že si dokáže vypomoct sám v 85% problému, ja bohužel jako psycholožka ted´ nepracují, ale je nejdůležitější věřit sama sobě, ano když se jedná o dětství každá z nás zažila to své, ale psycholog pomůže jenom vyloženě Vám se s tím nějak vyrovnat, odpustit, ale musí se to ještě probrat ze strany rodičů, protože když se člověk vráti do starého rusla tak se vráti staré vzpomínky a máme to zpátky, co se týče stavu smutku a pesimizmu, to ma každéj člověk, je dobré mít různé emoce pro dobrý vývoj, nikdo není happy pořád, a to je podle mě na tom životě krásné, a knížky ty určitě pomáhají, ale musí se správně vybrat, co by Vám sedělo, každý spisovatel píše jinak, někdo složitě, někdo zase velice zajímavě, ale musí se k tomu člověk mít, musí se naladit a přijímat a chápat co čte. psycholog to taky přečte, a pak Vám to srozumitelně vysvětlí rozebere situaci na příkladech.A jak říkám začíná to všechno na důvěře a víře v sebe sama. Mějte se rádi....